Rozhovory

Již teď je jasné, že pomalá vládní pomoc se nedostane všem potřebným živnostníkům a podnikatelům, zvláště pak těm malým, ale i středním. Jaké procento odhadujete, že skončí s podnikáním?

To je velmi obtížné odhadnout, začátek oživení české ekonomiky má totiž vláda plně ve svých rukou. Bude především záležet na tom, jak bude toto oživení probíhat, jak se bude vyvíjet nezaměstnanost, jaká bude podoba pokrizového regulatorního prostředí ve srovnání s tím před krizí a tak dále. Věřím, že budou zároveň vznikat i nové podnikatelské projekty a firmy.

Já rozumím tomu, že stát nechce nalít peníze do tzv. zombie firem, když by plošně podpořil všechny, ale proč má naše vláda stále potřebu vymýšlet něco nového, když se stačí podívat do okolních zemí, jako je Německo, Rakousko nebo Švýcarsko?

Srovnání s Německem, Rakouskem a Švýcarskem je zavádějící, jedná se o velmi bohaté země, ke kterým vzhlíží většina zemí Evropy. Nicméně forma podpory podniků je na rozhodnutí vlády. Buď se bude jednat o rychlou podporu s tím, že se smíříme, že budou podpořeni i ti, kteří nejsou „v nouzi", anebo půjdeme cestou důkladného individuálního prověřování, ale pomoc firmám se zpozdí. Domníváme se, že nyní stojí přežití celé řady firem právě na rychlé pomoci. Upuštění od složité administrativy a plošná podpora tak jsou v současnosti pro řešení situace, ve které se česká ekonomika nachází, efektivnější než cesta zdlouhavého prověřování a selektivní, přísně adresné podpory.

Druhým aspektem je původ peněz. Pokud jsou to naše peníze, pravidla jejich čerpání si nastavujeme sami. Pokud se jedná o evropské peníze, jsou podmínky čerpání již alespoň rámcově dány a není možné je v krátkém čase měnit, respektive na změně se musí shodnout obě strany – ČR i EU.

My jako redakce odhadujeme deficit státního rozpočtu na 600 miliard korun a míru nezaměstnanosti na 11 procent. Jak to vidíte vy?

Zákony jsou v rámci nouzového stavu schvalovány velmi rychle bez potřebných analýz a dopadových studií. Navíc jsou přijímány zásadní pozměňovací návrhy a dochází i k opětovným novelizacím. Dokud nebude ukončen nouzový stav a s ním i legislativní smršť, v podstatě nelze vyhotovit kvalitní odhady dopadů na rozpočet, a to ani na jeho výdajové, ani na příjmové straně. Je otázka, do jaké míry budou opatření vlády efektivní a jak rychle podnikatelům pomohou.

Co se týká nezaměstnanosti, poslední roky byla naše nezaměstnanost nejnižší v EU a lámala veškeré historické rekordy, počet skutečně volných pracovních míst byl výrazně vyšší než počet volných míst hlášených na úřadu práce. Pro podnikatele to představovalo brzdu jejich rozvoje. Tento polštář teď bude hrát pro nás, respektive pro lepší výsledek u předpokládaných zhoršených čísel. Nečekáme proto nezaměstnanost blížící se 10 procentům, spíše návrat k „normálu".

Počítá Ministerstvo financí s tím, že se velmi zhorší výběr daní a tím pádem podle ministryně Schillerové nebude 300 miliard korun rozhodně finální číslo?

Ministerstvo financí při odhadech deficitu rozpočtu již počítá i se zhoršeným výběrem daní a pojistného. Na finální výši deficitu rozpočtu budou mít vliv především diskreční opatření vlády.

ČR je malá proexportní země a stejně bude záležet na tom, jak to zvládne Německo, že? A co USA, když nejhorší scénáře hovoří až o třicetiprocentní nezaměstnanosti, což by jistě také znamenalo další hypoteční krizi, která by s sebou strhla dolů zbytek světa?

V současnosti je svět natolik globalizovaný, že vývoj v USA zasáhne prakticky celý svět. A také není udržitelné, aby se česká ekonomika dlouhodobě vyvíjela jiným směrem než německá. Dle mého názoru jsou na místě především obavy z dluhové krize, která může následovat.

Dá zbytek světa ochutnat Číně svou vlastní medicínu tím, že stáhne většinu výroby zpět do Evropy, potažmo do USA? Způsobí tím značné ekonomické ztráty Číně?

Nedomnívám se, že tento efekt bude masový. Nicméně v případě, že se kritizované postupy ze strany Číny nezmění, bude trend návratu výroby do Evropy zřejmě zesilovat.

Premiér Babiš již dříve uvedl, že je rád, že nemáme euro, ale nikdo už nehovoří o tom, že pokud by měla padnout Itálie, potažmo celá eurozóna, tak naše česká koruna půjde ke dnu. Proč po vypuknutí pandemie naše měna tolik oslabila vůči euru a dolaru? Nikdo to moc nevysvětlil a měla by přece vůči těmto měnám posílit, není to tak?

Krize způsobuje příklon investorů k takzvaným rezervním měnám, mezi něž patří historicky dolar a v posledních dvou desetiletích také euro. Koruna se tak prodávala, což je důvod jejího oslabení. Vývoj eura samozřejmě ovlivní i českou korunu, nicméně díky tomu, že nemáme euro, může v boji s krizí naše centrální banka používat i nástroje měnové politiky, jako jsou úrokové sazby. Země eurozóny takovou možnost nemají.

Co green deal? Je pro vás mrtvý? Právě teď máme také velkou možnost investovat do ekologických projektů.

Green deal mrtvý není, jen došlo k odložení řady iniciativ s ním spojených. A k dalším odkladům ještě musí dojít. Domnívám se, že koronavirová krize nezpůsobí odklon EU od zelené politiky, dojde jen ke zpomalení její realizace a snad bude i přehodnocena realističnost některých příliš ambiciózních cílových ukazatelů. Investice do ekologických projektů však budou vysoce aktuální i nadále.

V době krize se teď jasně ukázalo, že jsme schopný národ, viz nové technologie, univerzity a další. Co navrhujete jako šest hlavních pilířů, na kterých postavit náš průmysl? Digitalizace, automatizace atd.?

Mezi hlavní pilíře našeho průmyslu, potažmo naší ekonomiky by mělo patřit kvalitní školství připravující ve spolupráci s byznysem kvalifikovanou pracovní sílu, přívětivé podnikatelské prostředí s minimem administrativy, klíčová sdílená infrastruktura, spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi, podpora nových nápadů a stabilní makroekonomické i politické prostředí.

Na druhou stranu se moc nehovoří o úsporách, šetření ve státní správě a podobně. Tady přece budeme muset také udělat změny, souhlasíte? Kde vy vidíte možnosti škrtů v mandatorních výdajích státu?

Vedlejším efektem současné krize bude ohromné zadlužení zemí. Po tom, co se dostaneme „z nejhoršího", musí vláda přikročit k úsporám. Oblastí, kde se bude muset krátit, je celá řada. Vzpomenu za všechny jen jednu – solidarita státních úředníků se zaměstnanci v soukromém sektoru. Není možné, aby platy úředníků dále rostly a mzdy zaměstnanců klesaly.

Rozumíme tomu dobře, že pandemie covidu-19 vymazala 50 procent světového bohatství?

Zatímco pro některé země je pandemie již v podstatě uzavřenou záležitostí, jinde ke kulminaci teprve dojde. Výsledky lze analyzovat až po odeznění koronavirové pandemie. Zda a jak se změní světové bohatství, je třeba hodnotit až s odstupem. Velmi bude přitom záležet na charakteru vládních opatření, jako jsou míra restriktivnosti, takzvaná smart karanténa a tak dále, a na tom, jak bude probíhat oživení.

Souhlasíte s Trumpem, když nazývá covid-19 „čínský virus"?

Preferuji používání odborných či již zažitých termínů.

Bude v této době platit anglické přísloví „Cash is king"?

Na firemní úrovni asi dočasně ano. Dlouhodobě ale budou vítězit především nové nápady a schopnost rychle se přizpůsobit. Na druhé straně z pohledu domácností koronavirové restrikce spíše posílily zájem o nákup zboží a služeb po internetu s využitím bezhotovostních transakcí.

Připravil Marek Rottenborn