Rozhovory
TEVA zachraňovala kritický nedostatek ochranných pomůcek a dezinfekce pro opavskou nemocnici a další instituce
Na segment léčiv by koronavirová krize mohla mít pozitivní vliv, ale jak vysvětluje v následujícím rozhovoru generální ředitel opavské společnosti Teva Czech Industries s.r.o. Richard Szrajber, není to tak úplně pravda, protože celková spotřeba léčiv se nezvýšila. Navíc konkrétně společnost Teva zdarma poskytla České republice 10 tisíc tabletek hydroxychlorochinu, takže z čistě obchodního hlediska vyšla bilance pro Tevu negativně. Teva ale jako významný producent léčiv nechtěla celou situaci kolem koronakrize využít jako zajímavou obchodní příležitost, ale naopak se snažila nezištně pomáhat mnoha různými způsoby.
Nelze začít jinak než koronavirem. Jak jste přestáli celé období restrikcí a jaké mělo na váš byznys dopady?
Myslím si, že na bilancování je ještě příliš brzy, neboť se stále objevují nová centra nákazy, kde se infekce nepozorovaně šíří, a existuje reálné riziko, že se začne šířit opět ve větší míře. Nicméně období prvních několika měsíců od vypuknutí infekce můžu z pohledu naší společnosti hodnotit pozitivně. Díky zapojení a příkladné spolupráci zaměstnanců se nám nakonec podařilo udržet infekci za hranicemi našeho závodu a zajistit jeho provozuschopnost na maximální úrovni.
Stejně jako jiné firmy jsme se i my potýkali s nedostatkem ochranných pomůcek a dezinfekce. Ale naštěstí si vždy držíme určitou zásobu respirátorů a ochranných obleků, které používáme běžně při výrobě léčiv. Mohli jsme na počátku epidemie dokonce nějaké ochranné pomůcky poskytnout i opavské nemocnici a pomoct jim překlenout dobu, než dorazily ochranné pomůcky ze státních hmotných rezerv. Rovněž jsme nechali pro zaměstnance ušít ochranné roušky a začali jsme vyrábět dezinfekci – nejprve jen pro naši interní potřebu a následně i pro jiné subjekty v kraji.
V průběhu epidemie jsme se museli samozřejmě vypořádat i s jinými vlivy, které měly dopad na bezproblémové fungování závodu. Jedním z těchto faktorů byl a je dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Kvůli nízké nezaměstnanosti je nábor kvalifikovaných pracovníků čím dál komplikovanější. V posledních několika letech jsme rozšířili výrobu a vytvořili jsme nová pracovní místa, která se nám ale daří obsazovat jen s velikým úsilím. Situace s koronavirovou epidemií tento problém ještě více prohloubila – řada lidí zůstala doma, aby se mohli postarat o své děti, a doma jsme rovněž nechávali pracovníky s jakýmikoliv příznaky respiračního onemocnění nebo se zvýšenou teplotou. O to větší nároky pak byly kladeny na ostatní zaměstnance.
Další problém pro nás představoval dovoz surovin ze zahraničí, často i z nejvíce postižených zemí, jako jsou Čína, Indie nebo Itálie, a export našich produktů do cílových destinací také nebyl bezproblémový. Letecká doprava byla omezena na minimum a bylo velice obtížné zajistit, aby se naše léky dostaly k pacientům, kteří je potřebovali. Dodáváme léky do více než 60 zemí po celém světě, takže omezení letecké dopravy nás zasáhlo citelně. V tuto chvíli se naštěstí situace už zase stabilizovala a jak zásobování, tak i distribuce našich produktů probíhá standardním způsobem.
Lze vůbec předvídat další vývoj? Počítáte s návratem viru a „druhou vlnou", nebo spíše věříte, že jsme takříkajíc z nejhoršího venku?
V tuto chvíli nepředpokládáme vůbec nic. Nemůžeme si dovolit takový přepych nečinně doufat, že vše je úspěšně za námi. Musíme být připraveni i na situaci, že druhá vlna infekce přijde a my se s tím budeme muset opět vypořádat. Naštěstí jsme nyní pro takové situace lépe vybavení. Máme už nastaveny postupy, jak reagovat v případě, že by k tomu skutečně došlo, také si tvoříme nezbytné zásoby ochranných pomůcek a surovin potřebných pro výrobu dezinfekce. To jsou samozřejmě jen preventivní opatření a nám všem přeji, aby nebyla potřeba.
V rámci koronakrize jste se dobrovolně zapojili a pomohli domovům pro seniory s dezinfekcí. Řekněte nám něco více o této aktivitě.
Na konci února, kdy se nákaza začala nekontrolovatelně šířit, jsme se sami museli vypořádat se situací, že tyto prostředky na trhu zkrátka nejsou. Potřebovali jsme zajistit pro naše zaměstnance bezpečné pracovní prostředí, proto jsme vyrobili vlastní dezinfekci podle receptury Světové zdravotnické organizace a tuto dezinfekci jsme potom poskytli našim zaměstnancům. Tato informace se ale velice brzy dostala i do regionu a začaly se na nás obracet nemocnice, krizové štáby obcí a také i větší společnosti prostřednictvím Hospodářské komory.
Už na počátku března jsme zprostředkovali materiální pomoc opavské nemocnici a jiným potřebným v regionu. Velká poptávka byla jak po ochranných pomůckách, tak po dezinfekci. Obojí jsme poskytovali formou daru postupně různým neziskovým veřejným organizacím – nemocnicím, domovům důchodců, krizovým štábům měst a obcí, školám, ale také policejním nebo hasičským jednotkám či organizátorům dětských táborů. Naším záměrem nikdy nebylo dezinfekci prodávat. Považovali jsme za naši povinnost přispět k dalšímu šíření infekce.
Společnost Teva také vyrábí vlastní léčivý přípravek s účinnou látkou hydroxychlorochin, který se používá především při léčbě malárie, ale je účinný i při léčbě covidu-19, a to zejména v případě vážnějšího průběhu onemocnění. Tento přípravek, bohužel, zatím není registrován pro použití v České republice. Díky mimořádnému schválení ministerstva zdravotnictví se nám však podařilo získat výjimku na dovoz zhruba 10 tisíc tablet do České republiky, které se Teva rozhodla darovat českým nemocnicím a pacientům. V současné době zpracováváme požadavky od poskytovatelů zdravotní péče a tento léčivý přípravek jim následně distribuujeme na základě našich možností a v souladu s rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR.
Jaký obecně má pandemie covidu-19 vliv na segment léčiv? Říká se, že třeba na rozdíl od aerolinek nebo cestovek nastává v této oblasti konjunktura, protože státy se snaží vyvinout vakcínu, lidé skupují léky, takže paradoxně krize na tento segment působí spíše pozitivně. Je to tak, nebo máte jiný názor?
Na první pohled se to tak může jevit, ale skutečnost taková není, alespoň ne zcela. Na počátku první vlny jsme mohli být svědky toho, jak z lékáren zmizely léky na snižování teploty nebo na podporu imunity. Někteří naši zákazníci rovněž zareagovali tím, že si začali tvořit zásoby, protože problémy s dopravou a plynulými dodávkami se postupně prohlubovaly. Celkovou spotřebu léčiv to však významně neovlivnilo.
Teva je jedním z výrobců léků používaných pro léčbu onemocnění covid-19. Stávající pandemii jsme ale nevyužili jako mimořádnou obchodní příležitost, naopak jsme tyto léky poskytli zdarma nejvíce postiženým zemím. Teva se rozhodla darovat více než 10 milionů tablet s obsahem hydroxychlorochinu na léčbu tohoto onemocnění. Část této pomoci směřuje i do českých nemocnic. Z tohoto pohledu pro nás tato bilance vychází alespoň po finanční stránce negativně.
Společnost Teva se v tuto chvíli na vývoj vlastní vakcíny nezaměřuje. Vývoj a registrace takového léku trvá běžně několik let. Pouze v případě mimořádné situace je možné lék v rámci klinického zkoušení použít i dříve, ale i tak se jedná o dobu, která je delší než očekávané trvání této epidemie. Vir navíc zjevně mutuje, a proto vakcína vyvinutá na počátku epidemie nemusí být účinná ve chvíli, kdy epidemie vrcholí, nebo při nástupu dalších vln. Lze předpokládat, že s postupem času bude docházet k promoření a částečné imunizaci populace. Kvůli genové obměně viru sice nezískáme trvalou imunitu, ale průběh onemocnění už nebude tak vážný a lidský organismus se s ním lépe vyrovná.
Velké dopady se čekají na trh práce, nově je v kurzu home office, společnosti se celkově snaží mít co nejméně lidí na pracovišti. Upravily se v tomto směru nějak podmínky i u vás? A chcete případně u některých těchto změn setrvat i do budoucnosti?
Farmacie je považována za jedno z kritických odvětví, které musí i v období krize nadále fungovat. Naše priority zůstávají zaměřené na zdraví a kvalitu života našich zaměstnanců a na zodpovědnost pokračovat v poskytování léků pacientům, kteří jsou na nich závislí každý den. Právě od toho se odvíjel i postup zavedení různých opatření jak v našem výrobním závodě v Opavě (Teva Czech Industries s.r.o.), tak i v obchodní pobočce v Praze (Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.), která zajistí, že náš výrobní závod i obchodní pobočka zůstanou nadále otevřené, což udrží naše výrobní a obchodní činnosti.
Proto jsme se rozhodli umožnit našim zaměstnancům, u nichž to pracovní pozice dovoluje, pracovat z domova. Řada z nich má malé děti a měli tedy možnost se sami rozhodnout, zda využijí možnost práce z domova, nebo zda s dětmi zůstanou na OČR. Zejména pracovníci v technických či administrativních pozicích této možnosti rádi využili. V době největší krize z domova pracovalo zhruba 15 procent zaměstnanců.
Situace v naší obchodní jednotce v Praze byla poněkud odlišná. Mezi našimi prvními zaměstnanci, kteří začali pracovat z domova, byli právě medicínští reprezentanti, kteří přicházejí do přímého kontaktu s lékaři a lékárníky. Ochrana zdraví našich zaměstnanců, stejně jako zdravotnického personálu, převážila nad fyzickým kontaktem. Pochopili jsme, že v současné situaci je pro zdravotníky prioritou péče o pacienty. Naši reprezentanti začali kontaktovat své zákazníky pomocí telefonů a e-mailů z domova s hlavním cílem zajistit zásobování veřejných i nemocničních lékáren podle aktuálních potřeb..
To platí i pro většinu zaměstnanců kanceláře v naší obchodní pobočce v Praze. Přestože kanceláře zůstaly otevřené pro zajištění plynulého zásobování širokým portfoliem našich léků na českém trhu, většina lidí je schopná pracovat z domova. V současné době jsme ale rádi, že se můžeme vrátit k ověřenému, standardnímu modelu. Kontakt mezi zaměstnanci a přímý kontakt s našimi zákazníky, lékaři nebo lékárníky považujeme za velice důležitý a dodává naší práci i jiný než jen pracovní význam.
Na závěr spekulativní otázka – je možné, že se letos podaří vyvinout vakcínu proti viru? A je možné, aby se to podařilo v České republice?
Vývoj nové vakcíny a její uvedení na trh je jako běh na dlouhou trať. I přes obrovský tlak vládních agentur a Světové zdravotnické organizace se některé fáze vývoje a klinického testování nedají přeskočit. Ale i přesto je teoreticky možné, že do konce roku bude vakcína uvedena na trh alespoň v rámci klinického testování. První problém, který je třeba vyřešit, spočívá ve vývoji takové vakcíny a v jejím otestování na účinnost proti aktuálně se šířícímu kmenu. Dalším úkolem bude získání schválení pro komerční použití a vytvoření potřebných výrobních kapacit, což rovněž nebude tak jednoduché. Je však nepravděpodobné, že by k tomu došlo právě v České republice.