Rozhovory

S plněním cílů green dealu se většina tepláren v České republice připravuje přejít na ekologičtější biomasu nebo zemní plyn, ačkoli ten je z pohledu Evropské unie jen přechodným řešením. Primárním palivem vaší společnosti, jejímž jediným akcionářem je město Brno, je však právě zemní plyn, a to už po několik desetiletí. V tuzemsku jste tak jedinou velkou teplárnou tohoto druhu. Jak vás tedy green deal ovlivňuje?

Je třeba si přiznat, že bez „ozelenění“ jakékoliv výrobní činnosti včetně teplárenství to dnes a především do budoucna opravdu nejde a nepůjde. Teplárny Brno se tímto směrem vydaly už před deseti lety a pořád ještě nepovažujeme celý tento náročný proces za ukončený. Postupnými kroky tak plníme nejen stanovené cíle ve snižování emisí, ale systematicky rovněž navyšujeme účinnost našich zdrojů, snižujeme ztráty v sítích a pracujeme dlouhodobě a promyšleně na ekologizaci našich zdrojů. V posledních dvou letech aktivně rozvíjíme i využití obnovitelných zdrojů energií a usilujeme o ekologickou městskou dopravu. Málokteré průmyslové odvětví prošlo za těch deset let tak turbulentními změnami jako právě energetika. A já věřím, že změna je hnací silou života, a o životě obchodní firmy to platí dvojnásob. Nové příležitosti se musí chytit a využít včas, proto také nezůstáváme jen u výroby tepla, protože naše možnosti, schopnosti a zkušenosti můžeme využít i jinde, čímž navíc rozvíjíme naši konkurenceschopnost.

Chystáte se tedy nějak inovovat vaše výrobní zdroje? A jaké z toho pro vás vyplynou výhody?

Výčet aktivit Tepláren Brno v oblasti inovace a modernizace nejen vlastních zdrojů, ale i rozvodů by byl opravdu velmi bohatý. Než se dostanu k těm novým zásadním, velkým projektům, stojí za zmínku právě modernizace sítě. Od roku 2010 probíhá v Brně přestavba parovodní sítě na horkovodní. Z původních 66 kilometrů zastaralých parovodů jich zbývá nahradit už jen jedenáct. Hlavním přínosem této rekonstrukce je snížení ztrát v síti, tedy úspora primárního paliva v objemu 14 milionů metrů krychlových za rok. Pozitivně to na svých nákladech za teplo pocítí naši zákazníci, pro které přepojení na horkou vodu bude znamenat snížení spotřeby o 8–15 procent.

Se zvyšujícími se dodávkami v horké vodě pak adekvátně řešíme současně také hlavní výrobní zdroje. Vloni jsme vyměnili dva již nevyhovující horkovodní kotle v Červeném mlýně za moderní s vyšší účinností a hlavně s velkou regulační schopností. Začátkem března letošního roku jsme spustili dva středotlaké parní kotle na Špitálce, které budou připojeny i k výrobě elektřiny. Největším modernizačním projektem je ale biomasový zdroj o výkonu 43 MWt, který připravujeme v provoze Brno-sever. Je zásadní nejen vzhledem ke snižování emisí oxidu uhličitého, ale také z pohledu energetické bezpečnosti a minimalizace závislosti na zemním plynu. Přinese to mimo jiné velmi podstatnou úsporu na platbách za emisní povolenky, které se pro teplo z biomasy nenakupují. Jen toto pro nás znamená roční úsporu 83 milionů korun. Štěpkový zdroj bude pracovat v režimu kombinované výroby tepla a elektřiny, ze které očekáváme roční příjmy cca 130 milionů korun. To vše významně přispívá k zajištění přijatelné ceny tepla, což považujeme za náš hlavní úkol a závazek vůči našemu akcionáři, městu Brnu.

A co fotovoltaika? Plánujete širší využití FVE?

Nejen plánujeme, ale už dokonce realizujeme. Vloni jsme si připravili kompletní strategii instalací fotovoltaických elektráren na střechách našich kotelen. Pro první, pilotní projekt, který kromě FVE pracuje i s bateriovou akumulací pro zásobování dobíjecí stanice, jsme využili rekonstrukce naší kotelny v brněnské části Slatina. Pro realizaci dalších fotovoltaik máme vybráno 120 našich objektů, které jsou pro tyto účely stavebně vhodné, všechny jsme prověřili nejen vzhledem k nárokům na statiku, ale také z hlediska zastínění například okolní zástavbou. Letos chceme na našich lokálních zdrojích vybudovat 30 fotovoltaických elektráren. Primárně bude výkon spotřebováván pro vlastní provoz kotelny, přebytky pak plánujeme soustředit do virtuální elektrárny, kterou právě připravujeme. Do ní bychom chtěli postupně zapojit kromě vlastních fotovoltaik také fotovoltaické výrobny budované na městských objektech nebo u jiných vlastníků, naše kogenerační výrobny, dobíjecí stanice a dále i koncové zákazníky a obchodníky s elektřinou.    

Na co se chcete v následujících letech zaměřit ve své strategii?

Nejde nám o nějaký obrat ve strategii, její hlavní milníky stanovené již dříve není důvod měnit. Jedná se spíše o její rozvoj, prohloubení některých aktivit. Reagujeme především na potřeby zákazníků a vývoj energetického trhu, který preferuje obnovitelné zdroje a maximalizaci energetické soběstačnosti. Výroba tepla zůstává a je stále hlavním produktem Tepláren Brno, jde však o to, jak ho budeme vyrábět, abychom naplnili ekologické cíle a dostali se na konkurenceschopnou cenu.

Poslední měsíce jasně ukázaly, že výroba tepla jen z plynu je nestabilní byznys. Do strategie Tepláren Brno tak včleňujeme nejen už zmíněné fotovoltaiky, ale chceme maximalizovat naši výrobu elektřiny, jejíž prodej významně vylepšuje hospodářské výsledky. Připravujeme zdroje i síť na největší akviziční projekt naší společnosti – napojení městských částí Bohunice a Nový Lískovec. To nám umožní zrušit tamní plynové kotelny a napojit obyvatele těchto lokalit na centrální zásobování teplem. Zaměříme se také na rozšíření nabídky pro poskytování služeb výkonové rovnováhy elektrizační soustavy. V plánu je čtyřmegawattová bateriová akumulace v Červeném mlýně a pětimegawattová kogenerační jednotka na Špitálce, která by poskytovala pětiminutovou zálohu. V neposlední řadě bych zmínil i projekt podpory elektromobility a výstavbu sítě dobíjecích stanic pro elektromobily.

To je také velmi zajímavé téma. Spojení elektromobility a tepláren se některým může zdát podivné. Proč jste se rozhodli vstoupit do tak odlišného segmentu?

Omyl, nejde o segment vzdálený, ale Teplárnám Brno velmi blízký, proto si představitelé současného Brna v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou vybrali jako garanta rozvoje elektromobility ve městě právě nás. Budování sítě dobíjecích stanic pro elektromobily totiž vůbec neleží daleko od našich hlavních aktivit. Vždyť spolu s teplem vyrábíme i elektřinu, byli jsme v tuzemsku průkopníkem kogenerace, máme zkušenosti s jejím obchodováním, jsme schopní pro takovou síť plánovat spotřebu a samotná stavba dobíjecího sloupku je už jen drobnost na závěr. To určující je strategie města a jeho podpora rozvoje ekologické dopravy. Jsem velmi rád, že si pro takový projekt město zvolilo právě nás. Za první dva roky projektu jsme postavili 23 stanic, z toho tři rychlodobíjecí, rozšířili náš vozový park o 16 elektromobilů (či hybridů) a rozjeli úzkou spolupráci s mnoha partnery, kteří se do projektu zapojují. Pro rok 2022 chystáme až 80 projektů na další nabíječky, postavit bychom měli dalších 30 stanic a do roku 2030 jich chceme v Brně provozovat na 350.