Rozhovory

Investice do moderních, ekologicky šetrných technologií jsou ve vašem oboru nezbytné. Jaké projekty jste v této oblasti v nedávné době realizovali?

V každém z pěti posledních fiskálních roků jsme na ekologizaci a modernizaci věnovali více než 300 milionů korun. Vzorovým příkladem je třeba náš vůbec nejstarší provoz Špitálka, jehož devadesátiny jsme si připomínali v roce 2020. Příprava na ekologizaci zdejšího zařízení K1, které s výkonem 185 MWt a výrobou 250 tun páry za hodinu patří v celorepublikovém měřítku k největším kotlům, nám zabrala vzhledem k náročnosti projektu pět let. Kotel z roku 1995 byl vloni osazen šesticí plynových hořáků, jejichž součástí je i recirkulace spalin, které by byly jinak vypuštěny komínem. Koncem loňského roku pak na Špitálce započala instalace dvou nových středotlakých kotlů, které se pyšní nejlepší dostupnou technologií. Tepelný výkon mají sice nižší než původní zařízení, ale o pět procent vyšší účinnost výroby. Výsledkem tohoto postupného procesu se na Špitálce sníží produkce emisí oxidu dusíku o více než třetinu. Nové hořáky ale získaly i naše kotle v provozu Staré Brno, obdobně jsme už dřív výrazně snížili emise SO2 a oxidů dusíku i v provozu Brno-sever.

Vaší společnosti město Brno také svěřilo koncepci rozvoje elektromobility v moravské metropoli. Co v rámci tohoto projektu už bylo uskutečněno?

Není náhoda, že vedení Brna pověřilo tímto projektem právě Teplárny Brno. Naším druhým stěžejním produktem vedle tepla je od samotného vzniku také elektřina. Prvním krokem koncepce se stalo loňské spuštění tří rychlodobíjecích veřejných stanic. Dvě jsme vybudovali u našich zdrojů Červený mlýn a Špitálka, třetí v obchodní Galerii Vaňkovka. Majitelé elektromobilů u nich dobijí své vozy cca do půl hodiny a za velmi výhodné ceny, což je dáno právě propojením s našimi zdroji. Odpadá tak například i distribuční poplatek či platby za pronájem potřebného prostoru a parkovacího místa, což se jinde do konečné ceny promítá. Čtvrtá rychlodobíjecí stanice v našem provozu Staré Brno poblíž výstaviště by měla být spuštěna letos.

Jaké budou letošní kroky k tomu, aby se tento způsob ekologické dopravy co nejvíce rozšířil?

Ze statistik víme, že většina Brňanů bydlí v bytech a nemá možnost dobíjení ve vlastní domácnosti, což jim brání v pořízení elektromobilu. Tito lidé ocení tzv. pomalé dobíjení pro auta v klidu, například během dlouhodobého a nočního parkování, jehož doba se pohybuje od čtyř do osmi hodin. Oslovili jsme proto s návrhem na vybudování pomalých dobíječek starosty městských částí, jejichž odezva byla velmi pozitivní, a vytipovali jsme vhodné lokality pro jejich umístění. V tuto chvíli již připravujeme konkrétní instalace, pracujeme na povolovacích procesech a výstavba by se naplno měla rozběhnout v létě. V tomto roce plánujeme vybudovat na dvě desítky těchto dobíjecích míst.

Jdou Teplárny Brno v tomto ohledu příkladem? Vy­užíváte sami elektromobily?

Už třetím rokem využíváme dvojici elektroaut Škoda Citigo iV, která se nám velmi osvědčila. Úsporu paliva a CO2 pravidelně vyhodnocujeme, zájemci mohou tyto informace získat na microsite emobilitabrno.cz. Letos na jaře jsme naši elektroflotilu rozšířili o dalších deset vozů. Aby se o výhodnosti elektroaut pro pojížďky městem přesvědčili i ostatní, dvě z nich budeme postupně zapůjčovat městským částem i magistrátu. Jejich představitelé sami rozhodnou, k jakým účelům je po dobu dvou týdnů budou využívat, pokud vím, zvažují například pečovatelské služby a podobně. Po dobu zápůjčky si mohou vozy zdarma dobíjet u našich dobíječek.

Zajímavá proměna čeká váš lokální zdroj na Jihomoravském náměstí. O co přesně půjde?

Zdejší plynovou kotelnu, která v současnosti vyrobí 9300 GJ tepelné energie za rok, doplníme o alternativní zdroje energie. V provozu nadále zůstanou jeden kondenzační a dva horkovodní kotle, které tu dosud fungují. V rámci modernizace však bude na střechu objektu instalováno 79 kusů fotovoltaických monokrystalických panelů s celkovým výkonem 29,23 kWp. Elektrická energie vyrobená FVE panely bude primárně použita pro ohřev teplé vody pomocí tepelných čerpadel. K předehřevu teplé vody budou použita jednostupňová tepelná čerpadla s tepelným výkonem 46 kW, která dosahují vyššího topného faktoru a také nižších investičních nákladů, než vysokoteplotní čerpadla. K vyrovnání energetických špiček při přípravě teplé vody bude sloužit akumulační nádrž o objemu 1200 litrů. V případě nadbytku elektrického výkonu z fotovoltaické elektrárny bude vyrobená elektrická energie akumulována v bateriovém uložišti s kapacitou 25 kWh. Akumulovanou elektrickou energii lze použít pro ohřev teplé vody tepelnými čerpadly zejména v noci nebo při nedostatečném výkonu fotovoltaické elektrárny. Kromě uvedených alternativních zdrojů energie bude u kotelny instalována běžná dobíjecí stanice pro dva elektromobily s dobíjecím výkonem 2 x 22 kW.

Využít FVE ale plánujete i v budově sídla vaší společnosti na Lesné, je to tak?

Ještě letos bychom chtěli na střeše budovy našeho ředitelství umístit panely FVE o výkonu 100 kW. Využitím vlastní elektřiny pokryjeme téměř 30 procent spotřeby v tomto objektu. Obdobně jako u Energetického centra i tady na něj bude napojena dobíjecí stanice pro elektromobily. Odhadovaná investice činí celkem více než dva miliony korun, ale přepokládáme využití dotací.

Jednou z výrazných letošních investic je plánovaná modernizace blokových plynových kotelen v Brně, ve kterých postupně instalujete kondenzační technologie a nízkoteplotní kotle. Kolika kotelen se modernizace dotkne a jaké to přinese náklady?

Na modernizaci dalších 11 blokových plynových kotelen na území moravské metropole letos vynaložíme zhruba padesát milionů korun. Jde o další etapu postupné rekonstrukce vlastních lokálních zdrojů zajišťujících výrobu a distribuci tepla a teplé vody. Od roku 2018 jsme již zrekonstruovali 26 svých plynových kotelen za bezmála osmdesát devět milionů korun. Naším cílem je s pomocí dostupných moderních technologií snížit jejich ekologickou zátěž a současně vylepšit finanční efektivitu výroby, která pomáhá udržet dlouhodobě stabilní cenu tepla. Celkem na území města vlastníme 113 blokových plynových kotelen, které jsou situovány v okrajových částech a převážně zásobují panelovou výstavbu. Průměrné stáří kotlové technologie v blokových kotelnách se pohybuje kolem sedmnácti let. Pro představu v případě nahrazení všech teplovodních kotlů pouze těmi kondenzačními se sníží spotřeba zemního plynu minimálně o 2,284 milionu metrů krychlových za rok, což znamená finanční úsporu ve výši zhruba 11 milionů korun.

Investice do ekologických opatření, zvyšující se ceny za emisní povolenky a rostoucí náklady jsou hlavní faktory, které negativně dopadají na teplárny. Daří se vám v této nepříznivé situaci držet ceny tepla na přijatelné úrovni?

Stabilizace ceny je dlouhodobě naší prioritou. Jsem velmi rád, že mohu říct, že se nám daří cenu tepla již zhruba deset let držet na stejné úrovni, a to přesto, že ve stejném časovém úseku mnohé teplárny zdražovaly. Ani pro rok 2021 jsme prodejní cenu tepla nezvýšili, takže cena tepla letos dokonce nebude vyšší, než byla cena tepla v Brně v roce 2009! Při poklesu průměrné spotřeby vytápěných objektů a inflačním růstu za těchto více než 10 let je navíc evidentní, že se poměr výdajů na teplo vůči celkovým výdajům zákazníků Tepláren Brno setrvale snižuje, což je rovněž potvrzením toho, že náš hlavní strategický cíl naplňujeme. Ani pro Teplárny Brno přitom nebyl rok 2020 zrovna jednoduchý. Celkový objem prodaného tepla dosáhl úrovně 3 522 141 GJ, což představuje meziroční pokles o tři procenta a z historického pohledu se jednalo o vůbec nejnižší prodej tepla. Přesto naše společnost vykázala za fiskální rok 2019/20 pozitivní hospodářský výsledek, kterého bylo dosaženo zejména díky vyšším výnosům z prodeje elektřiny a nižším nákladům na nákup energií.

Kdo jsou v současnosti vaši největší zákazníci? Do jakých lokalit dodáváte teplo, plyn a elektřinu?

Teplárny Brno stabilně a spolehlivě zásobují teplem zhruba čtyři tisíce odběrných míst v Brně. Kromě více než 100 tisíc domácností jsou mezi nimi i ty nejmodernější stavby, například polyfunkční objekt SONO Centrum či nejvyšší budova v tuzemsku AZ Tower. Vytápíme však také památku UNESCO, legendární vilu Tugendhat. Naše teplo hřeje nemocnice včetně Masarykova onkologického ústavu, stejně jako školy, administrativní budovy, průmyslové podniky, pivovary... Největšími koncovými zákazníky jsou Dopravní podnik města Brna, městská spalovna SAKO Brno, Pohřební a hřbitovní služba města Brna a pětice městských částí. V tomto roce dodáváme koncovým zákazníkům 81 tisíc MWh elektřiny a 9,5 tisíce MWh plynu do celkem 1100 odběrných míst.

Pohybujete se v konkurenčním prostředí, daří se vám udržet stávající zákazníky? V čem je vaše výhoda oproti konkurenci?

Jedna výhoda by asi nestačila. Myslím, že mezi nejdůležitější důvody, proč se nám daří udržovat stávající zákazníky a také stále získávat nové, je to, že s teplem produkujeme i elektřinu, což nám dovoluje udržovat cenu na konkurenceschopné úrovni. Jsme městská společnost, takže zisk pro nás navíc není primárním hlediskem. Současně se neustále snažíme zdokonalovat doplňkové služby, které zákazníkům poskytujeme. Naše havarijní služba je jim k dispozici čtyřiadvacet hodin denně, o víkendech i o svátcích. Poskytujeme technickou podporu profesí topenář, vodoinstalatér, plynař, elektrikář i zámečník. Provádíme odečty a rozúčtování nákladů na vytápění a spotřebu studené vody. Realizujeme instalace a výměny rozdělovačů topných nákladů a vodoměrů. Zájemci se na nás mohou obrátit, pokud potřebují energetický audit, termovizní měření či vystavit průkaz energetické náročnosti budovy. A portfolio neustále rozšiřujeme. Nyní například nabízíme koncovým zákazníkům rovněž prodej elektrické energie i zemního plynu. A zdá se, že zájem bude.  

Zasáhla koronavirová pandemie do vašeho provozu? Potýkali jste se například s nedostatkem zaměstnanců?

Z celkového počtu téměř 400 zaměstnanců byli v průměru ve stejný čas na neschopence kvůli covidu asi tři pracovníci. Na tom, že jsme nemuseli v tomto ohledu řešit žádné významnější problémy, nesou zásadní podíl opatření, jimiž jsme se jako součást kritické infrastruktury začali řídit hned od počátku pandemie. Musíme udržet výrobu nejen během topné sezony, ale i v létě dodáváme našim zákazníkům teplo pro ohřev vody. Směnný provoz byl nastaven tak, aby se jednotlivé směny nepotkávaly. Pokud by se tak stalo, měli jsme připraveno řešení pro případ naprosté karantény některých z nich. Všichni pracovníci výroby a provozu byli vybaveni v dostatečném množství kvalitními rouškami a respirátory. V případě potřeby jsme byli schopní spustit nouzový režim „Covid19TB“, což by znamenalo uzavření 75 zaměstnanců ve velíně a v provozech. V takovém případě by tito pracovníci přespávali v budově a byla by jim zajištěna strava. Zaměstnanci, charakter jejichž práce to umožňoval, přešli na home office, minimalizovali jsme osobní kontakt a preferovány byly telekonference. Nemocnost spojenou s covidem se nám tak daří držet na minimální úrovni.