Rozhovory

Přibydou k těmto oblastem do budoucna další? Jak Martina Vítková říká v rozhovoru pro Reportáže z průmyslu, v dnešní koronavirové době je obtížné něco plánovat. Nyní je pro holding důležité udržet si alespoň stávající obrat na úrovni dvou miliard korun. Je to však náročné, protože nejsou lidé a ceny vstupů a energií rostou. Martina Vítková se rozpovídala také o současných podnikatelských aktivitách, začátcích a nechala nás nahlédnout i do svého soukromí.

Ano, je to tak. Já jsem manželovi darovala králíka, on pak založil farmu. Manžel je takový vizionář, který má tendence vždy všechno rozšiřovat. Například v roce 2008 si umínil, že bude stavět fotovoltaické elektrárny. Někde si o nich přečetl a pak se snažil svou myšlenku zrealizovat. Nakonec jsme jich postavili za čtyři miliardy korun, fotovoltaické elektrárny stavíme také na Slovensku, v Anglii, v Chorvatsku a na Kypru. Podobným stylem jsme začali dříve stavět i bioplynové stanice, skleníky nebo pasivní domy. Svou vizi se vždy snažíme zrealizovat. Já se starám zejména o finance, aby bylo vždy na platy zaměstnanců a spoustu dalších věcí.

Určitě alespoň pět let. Není to vždy jednoduché, podnikání je spojeno i s neúspěchy, se kterými je třeba počítat.

V dnešní době je to velmi těžké, protože nám všude rostou ceny vstupů a energií a v podstatě nemáme lidi. Zaměstnáváme sice asi 300 zaměstnanců, ale nemůžeme sehnat pracovníky na subdodávky, jako například řemeslníky. Omezuje nás to ve všech oblastech našeho podnikání. Je to velký problém, se kterým se každý den rveme, a snažíme se ho vyřešit. Máme ale štěstí, že nemáme automobilový segment, restaurace, nepodnikáme například v turistickém ruchu či jiném oboru, které jsou krizí nejvíce zasažené.

Samozřejmě. Sice se snažíme udržet obrat, ale nerosteme. Do budoucna chceme růst, ale nyní nikdo s jistotou neví, jak se bude situace vyvíjet, a tak se obtížně něco plánuje. Obrat se snažíme udržet na základě toho, že se věnujeme různým činnostem a vždy k nim něco přidáváme. Naštěstí jsou i navzdory krizi pořád oblasti, kterým se daří. Jsou to například nemovitosti, kterým jsme se věnovali již dříve, ale teď tuto oblast podnikání rozšiřujeme.

Stavíme pasivní domy, už jsme jich postavili asi třicet. Vždy se snažíme jít kupředu i v souvislosti s novými trendy, proto jsme se rozhodli věnovat se mimo jiné i pasivním domům, o které je zájem. Nově jsme v centru Zlína postavili rezidenční komplex Park Tower, v němž je 139 bytů, určených pro movitější klientelu. Tento unikátní bytový komplex spojuje americký vysoce komfortní styl bydlení a nadčasovou baťovskou architekturu. Za zmínku určitě stojí také projekt Silo II s cílem vytvořit nejmodernější zázemí pro firmy a start-upy ve Zlíně. Inovační centrum nabídne 89 kanceláří, prostoty pro pořádání mítinků a konferencí, obchodní pasáž i laboratoře, které bude možné využít jak ve spolupráci s vědeckými institucemi, tak pro vlastní výzkum.

Jednoduše proto, že jsme dostali výbornou nabídku, která se neodmítá. I nadále však tyto produkční skleníky pro pěstování zeleniny, ovoce a květin stavíme, systém jsme převzali z Holandska. Letos stavíme dva nové skleníky o celkové rozloze asi 35 hektarů.

První podnikatelská činnost, které jsme se s manželem začátkem devadesátých let věnovali, byly počítače. Tehdy nám je montovali z 11 komponent. První takový počítač jsme pojmenovali NWT a později vlastně dal název i celému našemu holdingu. Začali jsme také spolupracovat s Microsoftem. Postupně jsme se specializovali i na jiné činnosti a zkoušeli další možnosti. Co se týče informačních technologií, nyní se zaměřujeme na správy sítí a cloudy.

Ty byly především na začátku našeho podnikání. Například když jsme byli ještě mnohem menší společnost, finanční kontrola nám neprávem vyměřila pokutu, která nás skoro potopila. Samozřejmě se stává i to, že se prostě nějaká investice nepodaří. V úplných začátcích nás hodně poškodil i jeden zaměstnanec, ale všechny krize jsme zatím zvládli. Za největší úspěch považuji to, že jsme firmu dotáhli až do její současné fáze.

Že máme společnost, která už na trhu něco znamená, jsem si uvědomila asi tehdy, když jsem se poprvé objevila na titulní straně prestižního magazínu Forbes. Co se týče naší činnosti, nemohu tvrdit, že bych jednu oblast preferovala více než druhou. Všechny obory, kterým se věnujeme, jsou pro mě stejně důležité a vzájemně se doplňují. Musím ale říct, že do práce chodím opravdu ráda a i po letech mě hodně baví. Ráda pracuji na zajímavých projektech.

Do práce přijíždím v osm hodin ráno a odjíždím o půl šesté večer. Snažím se dobře si organizovat čas a efektivně jej využívat. Takže moje know-how je zkrátka odvádět kvalitní a poctivou práci, nic nezanedbat. Usiluji také o to, být pozitivním vzorem pro naše zaměstnance. Každý má motivační složku platu. Věřím, že právě šéf je pro zaměstnance tím nejlepším příkladem. Když vidí, že jsem pracovitá, tak pracují svědomitě taky. To u nás vždy platilo.

Tyto žebříčky mě jako podnikatelku mohou potěšit, ale jinak pro mě nejsou nijak důležité. Co se týče životních vzorů, inspirací je pro mě každý, kdo něco vybudoval sám a vlastní poctivou prací. Zkrátka snaživí lidé, kteří se jen tak něčeho nezaleknou a jdou si za svým cílem.

Vypadá to tak, že všechny naše dcery po nás zdědily manažerské schopnosti. Máme ze všech velkou radost. Nejstarší dvě – třiadvacetiletá Valerie a jednadvacetiletá Klára – nám pomáhají v dozorčích radách, obě studují v zahraničí. Všechny dcery se zajímají o to, co děláme. Pokud se ale v budoucnu rozhodnou, že se chtějí věnovat něčemu jinému, budeme je v tom s manželem plně podporovat.

Sice s manželem hodně pracujeme, ale umíme si samozřejmě udělat i volno. Po tak dlouhé době v byznysu víme, že je velmi důležité najít si čas i na odpočinek. Ráda chodím venčit našeho psa – zlatého retrívra – a taky sportuji. S rodinou lyžujeme, plaveme, jezdíme na běžkách nebo se potápíme. Jsme všichni sportovně založení. Na dovolené jezdíme po Česku i evropských zemích v obytném karavanu.