Rozhovory
Situace je kritická, ale zvládneme ji
Dopravní podnik města Brna, a.s., (DPMB) je akciová společnost, která je hlavním dopravcem v městské hromadné dopravě na území statutárního města Brna. Jejím jediným akcionářem je město Brno. Všechny provozované linky jsou zapojeny do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), jehož jádro vzniklo v roce 2004 právě v Brně a okolí. Brno se v roce 1869 stalo prvním městem na území dnešního Česka, kde byla zavedena tramvajová doprava, tehdy koněspřežná. Současná brněnská trolejbusová síť je největší v České republice, tramvajová síť je druhá největší po pražské. S generálním ředitelem DPMB Milošem Havránkem jsme hovořili o změnách v provozu DPMB v podmínkách „proticovidových“ opatření.
Jak Dopravní podnik města Brna omezil provoz svých spojů v souvislosti s vládními nařízeními a poklesem počtu cestujících a jakým způsobem řeší situaci, kdy pro část svých zaměstnanců nemá práci?
Vzhledem k omezení provozu, kdy jezdíme podle prázdninových jízdních řádů, opravdu nejsme některým zaměstnancům schopní přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby. S odborovými organizacemi jsme proto zahájili jednání ve věci takzvané částečné nezaměstnanosti a dospěli jsme ke shodě, na základě které bude těmto pracovníkům vyplácena náhrada mzdy ve výši 70 procent průměrného platu. Tuto variantu vnímáme jednoznačně jako příznivější než propouštění zaměstnanců. Současná situace je pro dopravní podniky kritická. V Brně jsme od začátku pandemie na jaře letošního roku na jízdném utrpěli ztrátu 130 milionů korun. Tyto peníze dopravním podnikům nebude nikdo kompenzovat a musíme se s tím nějakým způsobem vyrovnat. Podobné krize v budoucnu mohou ohrozit dobrou kondici těchto podniků.
Jaká hygienická opatření proti šíření infekce covid-19 DPMB aplikuje v prostředcích MHD, jak vysoké jsou náklady na tuto prevenci a z jakých zdrojů je podnik čerpá?
Pokračujeme v opatřeních, která jsme zavedli už na jaře, to znamená, že všechny vozy po příjezdu do vozovny procházejí důkladnou očistou a dezinfekcí. Nakoupili jsme ozonéry, kterými vozy po této pravidelné očistě ještě navíc v nočních hodinách dezinfikujeme. Kvalitu těchto prací ověřujeme pomocí přístroje, který vyhodnocuje stěry z vnitřních prostor. Pokud by nesplňovaly limity doporučené hygienickou stanicí, pak by byly vráceny zpět k přečištění. Nadále v této oblasti také zkoušíme nové technologie (nanotechnologie apod.). Na jaře jsme do nákupu dezinfekčních prostředků a ochranných pomůcek investovali tři miliony korun a z toho čerpáme dodnes. Navíc jsme od září investovali dalších asi 200 tisíc. Pro tyto investice jsme částečně využili dotaci poskytnutou krajem ze státního rozpočtu.
Provádějí revizoři DPMB kontrolu nošení roušek ve vozidlech a na zastávkách MHD a jaké mohou uplatnit postihy vůči cestujícím, kteří toto nařízení nerespektují?
Revizoři ani ostatní zaměstnanci DPMB nejsou pověřeni kontrolou a vymáháním tohoto opatření. Přesto však nad rámec svých povinností na tuto nutnost cestující upozorňují. Řidiči mají k dispozici speciální hlášení, kterým mohou upozornit cestujícího na chybějící nebo špatně nasazenou roušku. Naprostá většina našich cestujících se však chová zodpovědně a dodržuje všechna nařízená opatření.
DPMB chystá modernizaci vozoven v Medlánkách a Slatině. Proč je tento projekt nutný a co jeho realizace přinese cestujícím MHD v Brně?
Současné podmínky pro odstavování, údržbu a opravy vozidel v těchto vozovnách jsou nevyhovující, ať už kvůli rozrůstajícímu se vozovému parku, nebo kvůli opotřebení technologií a budov. Vozovny byly postaveny v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. K rozvoji obou vozoven, ke kterému by mělo dojít v horizontu pěti let, budou proto nutné velké stavební úpravy. Ty plánujeme rozdělit do jednotlivých etap, které na sebe budou navazovat jak uvnitř areálu, tak v souvislosti s aktivitami v dalších vozovnách. Dobudování areálu ve Slatině by přineslo možnost přesunu trolejbusů z vozovny v Husovicích. V Medlánkách by mohlo dojít k významné modernizaci a vzniku prostoru pro autobusový vozový park. Pro cestující se prakticky nic nezmění, ale tyto modernizace nám umožní lepší péči o vozy, prodlouží jejich životnost, a zvýší tak komfort a čistotu cestování v MHD v Brně.
Takzvané noční rozjezdy jsou považovány za fenomén města Brna. Jak tento sytém funguje běžně a jak nyní, v době vládních opatření proti covidu-19?
Běžně vyjíždí noční rozjezdy od 23 hodin každou celou hodinu od hlavního nádraží do všech koutů města, navíc s tzv. půlkovými spoji ve 23:30 a 0:30. Před nepracovními dny vkládáme ještě půlkový rozjezd v 1:30. V současné době, kdy fungujeme podle prázdninového režimu, jsou posily a půlkové rozjezdy vynechány a jezdíme každou celou hodinu. Více jsme noční dopravu neomezovali, protože vnímáme, že pro řadu lidí je to jediný způsob, jak se dostat na noční směny do práce nebo naopak po noční směně domů.
Unikátním projektem v rámci ČR je projekt Tramvaj pro Brno, v rámci kterého do roku 2024 ve svých dílnách sestrojíte až 41 klimatizovaných nízkopodlažních tramvají. Jak se projektu daří a v jaké je fázi?
V tuto chvíli byl předán v pořadí osmý vůz s číslem 1828 z ústředních dílen do vozovny, do konce roku by měl vyjet ještě devátý „drak“. Projekt tedy pokračuje dle harmonogramu, na nových vozech postupně vylaďujeme drobné detaily, ale jejich provoz se zdá být bezproblémový. Jejich hlavní přednost pro cestující, kterou je klimatizace, si lidé odzkouší až na jaře příštího roku, ale i tak jsou mezi cestujícími vozy velmi oblíbené. Vzhledem k tomu, že design vybírala veřejnost, jsme se zavázali, že je v prvních letech necháme bez reklamního polepu, takže jsou v Brně velmi dobře rozpoznatelné. Jsem si jistý, že naši zaměstnanci odvádí skvělou práci, za kterou jim děkuji. Na našem YouTube kanálu dpmbofficial se mohou zájemci podívat na velmi povedené video, které vystihuje, jak taková tramvaj – šalina – v ústředních dílnách vzniká.
