Rozhovory

V našem posledním rozhovoru na jaře jste na otázku, zda je energetická krize už zažehnána, odpověděl, že věštit neumíte. Dnes už můžete říct, že je zažehnána? 

To bych se neodvážil. Můžeme snad jen říct, že zatím to zvládáme a že jsme připravení i na nastávající zimu tak, aby Brno bylo v teple, což je pro nás jako jedinou městskou energetickou společnost primárním zadáním. A nadále pracujeme na tom, aby naše ceny zůstaly dlouhodobě plně konkurenceschopné, a to bez ohledu na vývoj dodávek zemního plynu.

Po zdražení vynuceném extrémní cenou plynu na podzim 2022 jste už po čtyřech měsících zlevnili a od letošního října jste cenu zase stáhli níž. Jak se vám to podařilo? 

Hlavním důvodem bylo samozřejmě zklidnění situace na trhu se zemním plynem, který zatím stále tvoří hlavní palivo Tepláren Brno, ale rovněž řada opatření, k nimž jsme přistoupili. A to včetně toho, že Brňané vzali za svou naši kampaň Topme chytře! na úsporu energií, chovali se velmi zodpovědně a díky tomu jsme potřebovali méně drahého plynu pro výrobu tepla. 

Můžete přiblížit kroky, které vám napomáhají stabilizovat cenu tepla? Navíc dlouhodobě, vždyť před nástupem energetické krize jste nezdražovali deset let.

Výslednou cenu tepla nám umožňuje vyrovnávat neustálá modernizace technologií pro efektivní výrobu i distribuci tepelné energie a navazující příjmy z prodeje elektřiny vyráběné současně s teplem. Do ceny tepla se pozitivně propisují také výnosy z poskytování služeb pro státní společnost ČEPS zodpovídající za přenosovou síť České republiky. Stabilizačním prvkem je rovněž podíl tepla vyrobeného městskou spalovnou Sako Brno, který se v uplynulém období ještě zvýšil.  

Jaká přesně je tedy nyní cena tepla od Tepláren Brno? A kolik lidé uspoří? 

Od 1. října 2023 činí cena tepelné energie na výstupu ze sekundární sítě, která se týká drtivé většiny domácností, 1090 Kč/GJ bez DPH (1199 Kč/GJ s DPH) a na výstupu z primární sítě 930 Kč/GJ bez DPH (1023 Kč/GJ s DPH). V porovnání s cenou po navýšení vloni v listopadu je cena za GJ o 473 korun nižší a průměrná domácnost se spotřebou zhruba 20 GJ ročně uspoří téměř 9500 korun. 

Zmínil jste poskytování služeb společnosti ČEPS. S tím souvisí také výstavba nového velkého bateriového úložiště BSAE, kterou jste zahájili v září ve vašem provozu Červený mlýn. 

Přesně tak. Dosavadní špičkové zařízení Červeného mlýna, který patří k našim nejmodernějším zdrojům, bude doplněno o další prvek akumulace elektrické energie, což nám umožní ještě více rozšířit nabídku poskytování placených služeb výkonové rovnováhy přenosové elektrizační soustavy pro ČEPS. Pro ty jsou nyní v Červeném mlýně již certifikovány paroplynový blok, plynová turbína a od roku 2018 také nový elektrodový kotel, který v případě požadavku ČEPS odebírá elektrickou energii z distribuční sítě a ukládá ji ve formě tepla do akumulačních nádrží, jejichž kapacitu jsme zdvojnásobili přebudováním nevyužívané nádrže na topné oleje. V budoucnu pak může bateriová akumulace sloužit i pro uložení elektřiny vyrobené z fotovoltaické elektrárny, jejíž výstavbu tady plánujeme.  

Jak dlouho výstavba úložiště za bezmála 78 milionů korun bez DPH potrvá? 

Z vypsaného tendru na zhotovitele, kterého se zúčastnilo pět firem, vyšla vítězně třebíčská inženýrská a technologická společnost I&C Energo. Délka výstavby je naplánována na jedenáct měsíců. Velikost instalované BSAE je 4 MW s kapacitou 3,1 MWh a zařízení bude umístěno a zapojeno do stávající technologie elektrické rozvodny 6 kV. 

Současně jde o další krok k posílení energetické bezpečnosti města. Bateriové úložiště totiž můžeme využít pro zajištění tzv. startu ze tmy, kdyby došlo k částečnému nebo úplnému rozpadu elektrizační soustavy a bylo nutné obnovit integritu sítě a zajistit napájení odběratelů. Právě Červený mlýn totiž sehrává v krizových scénářích případného black­outu pro Brno klíčovou roli. Mimochodem srdcem tohoto zdroje je spalovací turbína s výkonem 70 MWe, která vloni prošla generální opravou a modernizací, a parní turbína, která podobnou generální inspekci absolvovala letos během letní odstávky. 

Jak pokračují práce na výstavbě kotle na biomasu v dalším z vašich velkých provozů Brno-Sever?

Symbolicky jsme výstavbu štěpkového kotle odstartovali letos v červnu a vše zatím běží podle harmonogramu zhotovitele, kterým se stalo konsorcium společností Škoda Praha a OHLA ŽS. Po demoličních a demontážních pracích probíhají nezbytné přeložky inženýrských sítí na nově vybudovaný „energomost“. Mezitím se finalizuje realizační projektová dokumentace, aby započala samotná výstavba, tedy realizace stavební připravenosti pro budoucí montáže technologických prvků a samozřejmě budování obslužných objektů, jako je např. sklad štěpky. Následovat budou montáže všech potřebných technologických prvků – kotlů, turbín, rozvoden a dalších. Vše završí zahájení zkušebního provozu, s plným výkonem zdroje počítáme od topné sezóny 2025/2026. Modernizace Brna-Severu pro nás představuje zatím nejvýznamnější projekt za 20 let, je i jedním z největších, ne-li největším energetickým projektem v tuzemsku za poslední dekádu. Krok je plně v souladu s dnešními nároky a trendy ve výstavbě nových zdrojů tepla, kde se hledají hlavně aplikace technologií navyšující využití obnovitelných zdrojů. Kromě zajištění stálé produkce spolehlivého tepla pro Brňany nám instalace štěpkového kotle umožní zvýšit výrobu na stávajícím zdroji. 

Náklady ale nejsou malé, jak to zvládnete? 

Celkové náklady aktuální stavby činí 2,4 miliardy korun bez DPH a z větší části je pokryje dotace ve výši 1,661 miliardy korun z Modernizačního fondu životního prostředí. Zbytek částky uhradíme z úvěru Evropské investiční banky s návratností patnáct let. 

Ve výčtu zásadních projektů nelze vynechat horkovod, který má do Brna dovést teplo z Jaderné elektrárny Dukovany. Jak jeho příprava pokračuje? 

S výstavbou tepelného napáječe z Dukovan vedení Brna i naše společnost nadále počítá. Se společností ČEZ jsme v květnu uzavřeli smlouvu o spolupráci a na jejím základě běží příprava podkladů pro uzavření smlouvy o realizaci projektu a budoucí kupní smlouvy na nákup tepla mezi společnostmi Teplárny Brno a ČEZ. Věřím, že oba tyto důležité dokumenty podepíšeme ideálně do konce roku nebo počátkem toho příštího. Pro nás je rozhodující skutečnost, že analýzy potvrdily, že cena tepla pro Brňany po vybudování horkovodu bude konkurenceschopná a že Brno získá skutečně čisté bezemisní teplo. Co se týká financování, zjednodušeně platí, že opatření v samotné elektrárně financuje ČEZ, Teplárny pak hradí výstavbu dvaačtyřicetikilometrové trasy včetně potřebných zařízení a také rozvedení tepla po Brně tzv. podkovou z městské části Bystrc dál do centra. Předběžný odhad i s přepokládaným navýšením se pohybuje kolem 19 miliard.