Rozhovory

Společnost mmcité+ získala řadu ocenění. Letos to byl například designérský Oscar v soutěži Red Dot Award za protihlukovou stěnu, úspěch zaznamenala i rekonstrukce nádraží v Čelákovicích. Pomáhá vám to při prodeji vašich produktů?

Naše prodeje, respektive získané a realizované zakázky, stojí na úplně jiných pilířích. Není mnoho firem, které umí realizovat projekt od designového návrhu přes zhotovení technické dokumentace až po výrobu a finální montáž. Tím, že máme pod kontrolou všechny fáze, můžeme zakázku realizovat v napjatých termínech a přitom garantovat kvalitu. Platí to jak pro ocelové konstrukce, například v podobě zastřešení nádraží, tak i pro protihlukové stěny. Pokud naši práci někdo ohodnotí i jiným způsobem, třeba zmíněným udělením ceny, je to pro nás pochopitelně dobrá zpráva. Náš marketing s tím pracuje, je to příležitost, jak se dostat do médií. Pomáhá nám to posilovat dobré jméno a prestiž. Jako prodejní argument to ale funguje spíše podprahově, nepřímo.

Loni jste dodali 19 tisíc metrů čtverečních protihlukových stěn. Byly instalovány například podél D48 v úseku Rybí–Rychaltice, ve Slánské ulici v Praze, na obchvatu Příbora či na úseku silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou, který je známý jako prodloužená Rudná. Jaké kvalitativní a technické výhody má tento produkt?

Když jsme získali za protihlukovou stěnu ocenění Red Dot, naše tisková zpráva měla titulek „I zdánlivě obyčejné může být výjimečné". Já bych to klidně rozšířil na více oblastí než jen design. Materiálová skladba – na výrobu absorbéru se používá pryžový recyklát získaný ze starých pneumatik, jen loni tak díky nám neskončilo na skládce či ve spalovně přes 180 tisíc plášťů. Způsob montáže – do osazených ocelových či betonových nosných profilů se dají panely vložit velmi rychle, relativně snadná je díky nízké hmotnosti i demontáž. To usnadňuje případné výměny poškozených částí. Akustické parametry – s protihlukovou stěnou noba plus 100 se dokážeme dostat do nejvyšších kategorií A5/B4. A v neposlední řadě široké rozpětí aplikací – například obkladovým panelem renoba dokážeme nejen esteticky, ale také akusticky vylepšit stávající betonové stěny. Určitě bych zmínil i možnost stavět až do výšky 6,5 metru, navíc s využitím zalomených sloupů, tak jako v případě druhé etapy prodloužené Rudné, kde se díky našemu řešení podařilo odblokovat spor mezi investorem a těmi, kdo měli strach z nadměrné hlukové zátěže v okolí

Projektujete a stavíte vlaková i autobusová nádraží, zastávky či stanice. Dodáváte terminály, zastřešení, přístřešky i mobiliář. Který realizovaný projekt v této oblasti považujete za vlajkovou loď vaší firmy a proč?

Když navážu na vaši terminologii, nemáme žádnou vlajkovou loď, ale spíše konvoj, v němž je každá loď důležitá. Někde stavíme spíše na designu, jinde hraje hlavní roli promyšlená konstrukce a jsou zakázky, kde se nejvíce uplatňuje řemeslný um. Každý projekt je prostě jiný. Z aktuálních zakázek ale určitě musíme vyzdvihnout stavbu nových zastávek Eden a Zahradní Město a rekonstrukci nádraží Vršovice. Vše je součástí zásadního projektu v podobě modernizace trati z hlavního pražského nádraží do Hostivaře. Podíleli jsme se na designu, projektem se vypořádali s technickými úskalími a nyní intenzivně pracujeme na montážích. Z toho, na čem momentálně pracujeme, určitě vyčnívá i autobusový terminál v Leverkusenu, kde se počítá se zelenými střechami. A samozřejmě řada polských staveb, kde jsme na železnici velmi aktivní.

Mluvil jste o tom, že prakticky vše vyrábíte vlastními silami. Jaké materiály používáte?

V případě ocelových konstrukcí moc široké pole působnosti nemáte. Tady jde spíše o to, jak vyřešíte kvalitní ochranu proti korozi. My používáme především metalizaci zinkem, které předchází pečlivé otryskání. Barvy používáme jak mokré, tak i práškové, záleží na konkrétním projektu. Střechu většinou řešíme sendvičovými panely s PUR/PIR pěnou, hodně využíváme také trapézový plech. Více materiálů pak volíme v případě podhledů, které kryjí střešní konstrukci. Většinu procesů zvládáme skutečně sami, využíváme k tomu naši dceřinou společnost construction cité+, která sídlí ve stejném areálu v Bílovicích.

Působíte v řadě zemí. Na kterém zahraničním trhu jste nejúspěšnější?

Protihlukové stěny jsou zatím – s výjimkou několika realizací na Slovensku – doménou českého trhu. Pokud jde o ocelové konstrukce, tedy zastřešení a přístřešky, jsme aktivní v Česku, na Slovensku, v Polsku a pak v německy mluvících zemích. Rozhodujícím trhem je i v tomto případě ten domácí, velmi zajímavé zakázky ale získáváme v Německu, Rakousku či Švýcarsku. V poslední době jsme například postavili stanici metra v Hamburku či autobusové nádraží v Gelsenkirchenu. Několik autobusových nádraží máme i na Slovensku. Především jsme zde ale postavili několik zastřešení na železnici – například v Trenčíně, Bytči, Púchově a Povážské Bystrici jsme řešili dodávky kompletních nádraží.

Samostatnou kapitolou je pak Polsko, kde máme i pobočku. Každý rok zde pro polské dráhy realizujeme desítky zastřešení. Aktuálně jsme předávali například stavbu na trati E30 Krakov–Katovice či dokončili terminál Krakov-Bronowice. Jde o zásadní dopravní stavbu, my jsme přitom pro tento uzel navrhli a postavili devět zastřešení.