Rozhovory

Přijala nás současná ředitelka Darina Merdassi, jejíž kariéra je se společností úzce spjata. Darina Merdassi se v oblasti obnovitelné energie úspěšně pohybuje patnáct let a přímo se podílí na významných energetických projektech v České republice. V roce 2010 byla u uvedení do provozu tehdy deváté největší fotovoltaické elektrárny na světě, letos v červenci novinářům představila hybridní zdroj Energy nest a v současnosti se s Decci pouští do výstavby větrné elektrárny. Darina Merdassi vidí českou energetiku jako decentralizovanou, ekonomicky přívětivou a založenou na nízkoemisních řešeních šetrných ke klimatu.

Spolu s tím, jak se mění energetické prostředí, profiluje se i skupina Decci. „Začínali jsme ve fotovoltaice, nyní se víc věnujeme moderní energetice,“ řekla Darina Merdassi právě s odkazem na nově spuštěný projekt. Budoucnost energetiky spatřuje především v kombinaci zdrojů, které se budou navzájem doplňovat a postupně nahrazovat dosluhující uhelné elektrárny. Spuštěním zařízení Energy nest Decci již dnes reaguje na proces dekarbonizace, rostoucí podíl energie z obnovitelných zdrojů a měnící se spotřebu.

Čím je projekt Energy nest výjimečný?

Kombinací dvou technologií – bateriového úložiště s výkonem 20 MW a kapacitou 22 MWh a šesti aeroderivativních plynových turbín odvozených od leteckých motorů s výkonem 32,4 MW. Turbíny jsou lehké a umožňují okamžité nasazení. K propojení těchto technologií došlo za účelem poskytování podpůrných služeb neboli služeb výkonové rovnováhy pro stabilizaci elektrické přenosové sítě a zároveň i pro poskytování dalších možných forem flexibility. Nejde tedy o projekt na výrobu elektrické energie, ale o stabilizaci elektrizační soustavy. V případě Energy nestu jde o nejmodernější typ turbín, které už umí spalovat třicet procent vodíku a po určité přestavbě budou v budoucnu schopné spalovat až sto procent vodíku. Inovativní na Energy nestu je především jeho řídicí systém, který nasazuje technologie podle algoritmů tak, abychom službu poskytovali co nejúčinněji a nejefektivněji.

Foto: Decci a.s.

Vše jste si vyvíjeli a stavěli sami?

Energy nest jsme budovali spolu s našimi partnery a generálním dodavatelem, společností Siemens. Samotná výstavba trvala pouhých 14 měsíců, ale získání potřebných povolení pro energetický zdroj včetně změny územního plánu byl proces, který nám zabral tři roky, a to vše postupovalo bez větších komplikací. Bohužel povolovací procesy jsou u nás stále i v případě technické infrastruktury zdlouhavé. 

Co se týče samotného řídicího systému, ten jsme vyvinuli ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRK) a s firmou Siemens. Energy nest poskytuje služby podle potřeby ČEPSu a sítě a největší důraz je kladen na flexibilitu. Energy nest má dvě úrovně flexibility: v první úrovni co nejrychleji reagujeme na požadavky sítě, přičemž z baterií jsme schopní poskytnout požadovaný výkon okamžitě a plynové turbíny zase zajišťují potřebnou výdrž, ve druhé úrovni umíme poskytovat jakoukoli kombinaci služby výkonové rovnováhy pro primární, sekundární a terciární regulaci. 

Plynové turbíny ale zanechávají nějakou emisní stopu, že?

Když nás ČEPS nepovolává k poskytnutí služby, jsme v pohotovostním režimu a neprodukujeme žádné emise. Přijde-li povel, začínáme poskytovat službu a teprve v tom okamžiku dochází k emisní stopě. Plyn ji má samozřejmě někde jinde než uhlí. V Decci vnímáme plyn jako přechodné médium a v budoucnosti ho plánujeme plně nahradit vodíkem. 

Vyžaduje Energy nest lidskou obsluhu?

Zdroj je vybudován jako bezobslužný provoz řízený algoritmem, ale nyní na počátku systém pořád ještě ladíme, optimalizujeme, pravidelně vyhodnocujeme a aktivně s ním pracujeme. V prostorách Energy nestu máme zřízeno zázemí – řídicí centrum, ale v podstatě i odsud z kanceláře kolegové vidí, jak službu poskytujeme. 

Neuvažujete, že byste do projektu zapojili i fotovoltaiku? 

Zatím jsme uvedli do provozu první fázi projektu, to jsou baterie a plynové turbíny, ale technicky máme vše připraveno na další rozvoj. Ten nám přinese i možnost rozšíření nabízených služeb, takže budeme schopní poskytovat i minusovou regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací (aFRR), vyrábět zelený vodík a využívat přebytky z fotovoltaiky. Decci má v těsné blízkosti zařízení Energy nest fotovoltaickou elektrárnu Vepřek o celkovém výkonu 35 MW a už při jejím budování jsme vše technicky připravili tak, aby se obě technologie mohly výhledově propojit. 

Snažíme se přemýšlet komplexně a budoucnost vidíme v kombinaci zdrojů, takže připojením fotovoltaiky se vyřeší problém, co s jejími přebytky v létě, a doplněním dalšího zdroje, jako je elektrolyzér, můžeme vyrábět zelený vodík, který budeme přimíchávat do zemního plynu a spalovat v turbínách, nebo ho můžeme vtlačováním do potrubí posílat do soustavy. I na to jsme připravení díky připojení na vysokotlaké vedení společnosti Net4Gas. Instalovaných třicet megawattů už není malý výkon a zdroj plánujeme dál rozšiřovat. Vše je v kontejnerizovaném provedení, jak bateriové úložiště, tak turbíny, takže zařízení funguje jako stavebnice, kam můžeme přidat další modul a zvýšit jak kapacitu, tak využití. 

Vybudovali jste největší bateriové úložiště v Čechách. Jaká energie dobíjí baterie?

Algoritmus je nastaven tak, že baterie je dobíjena z turbín. Když dochází k ukončení poskytování služby a turbína ještě dojíždí, dobíjí baterky. V budoucnu se do dobíjecí strategie zapojí i naše fotovoltaická elektrárna Vepřek (35 MW). Algoritmus pracuje tak, aby se zařízení optimálně nasazovalo, dobíjelo a vybíjelo, jak potřebuje síť. 

Foto: Decci a.s.

Jak vám projekt vycházel ekonomicky? 

Trh s podpůrnými službami funguje na bázi ročních i denních aukcí, bez dlouhodobých kontraktů. Nejdelší kontrakt, který můžete získat, je na rok dopředu a můžete jej vysoutěžit, ale nemusíte. Jinak se obchodování odehrává na denním trhu. Přesvědčit banky o financování projektu nebylo snadné. Právě neexistence dlouhodobějších kontraktů a nepředvídatelnost cash flow byly pro financování velkým oříškem. Energetické projekty jsou obecně časově a investičně náročné a k tomu bylo potřeba změnit myšlení a postavit model na předpokládaném vývoji trhu a cen.

Energy nest je financován na bázi projektového financování a samy banky nám říkaly, že se musely vrátit k počátkům bankovnictví. Nakonec rozhodlo, jak máme projekt technologicky poskládaný a že jsme maximálně flexibilní v rozsahu poskytovaných služeb. Podařilo se nám zajistit syndikát financujících bank, tedy Českou spořitelnu a Komerční banku. Syndikát financujících bank poskytl dlouhodobý investiční úvěr ve výši sedm set padesát milionů korun. Projekt se obešel bez dotace, financování proběhlo pouze kombinací vlastního kapitálu a dluhu. Své místo na trhu si zcela určitě najde, protože flexibilita v energetické síti bude stále víc potřeba. Návratnost se samozřejmě může pohybovat v letech, ale s tím jsme do toho jako investor šli.

Foto: Decci a.s.

Do vašich plánů často zasahují politická rozhodnutí, třeba k odstavení uhelných elektráren nakonec vůbec nemusí dojít.

Já myslím, že je spíš otázka času, kdy k tomu dojde. Dekarbonizace a odstavování uhelných elektráren je trend, který už nezastavíme. Samozřejmě je potřeba to dělat s rozmyslem, aby nebyla ohrožena bezpečná a stabilní dodávka energie, protože nemůžeme něco odstavovat, když nemáme alternativy. Měli bychom podporovat vznik nových zdrojů, a to jak na straně regulace, tak na straně výroby. Energetika je strategické odvětví a vždy je potřeba mít na mysli nejen dopady bezpečnostní a ekonomické, ale i ty sociální a ekologické. Naším cílem by měla být dostupná a decentralizovaná energetika, která je šetrná k životnímu prostředí. 

Bez uhelných elektráren ale zřejmě nebudeme mít dostatek energie.

Podle současných prognóz nebudeme mít dostatek energie už v roce 2027, pak si možná ještě vystačíme s dovozem dvaceti třiceti procent spotřeby ze zahraničí, ale můžeme předpokládat, že situace se bude měnit i v zahraničí. U nás je dáno klimatickými podmínkami, že výroba elektrické energie nemůže stát pouze na obnovitelných zdrojích, které jsou sice nedílnou součástí energetické mixu, ale velký význam u nás má jádro i plyn. Plyn je zcela zásadní pro regulaci a sehraje roli tranzitního média. V tomto ohledu rovněž nastala velká změna. Ještě v roce 2018 se s plynem jako tranzitním médiem nepočítalo. Rozvíjet projekt na plyn bylo komplikované, protože k tomu nebyla vůle, ale dnes se všichni v energetickém sektoru na důležitosti plynu v rámci regulace shodujeme. Jsem velmi ráda, že nás to v době, kdy jsme o realizaci Energy nestu začínali uvažovat, neodradilo a dotáhli jsme ho do konce.

A pak je tu důraz na obnovitelné zdroje energie…

Stát jde obnovitelným zdrojům energie legislativou hodně naproti. Lex OZE I a lex OZE II už hovoří o tom, že fotovoltaika a větrné elektrárny jsou stavby ve veřejném zájmu, ale pořád je ještě spousta lokalit, kde je velmi těžké tyto projekty rea-
lizovat. Sami se při jednáních se samosprávami potýkáme se spoustou mýtů, které o fotovoltaice a větrné energetice panují, a to rozhodně akceleraci výstavby nepomáhá. Jako investoři působíme v mnoha projektech, dobře víme, jak obtížné je získat stavební povolení a jak je napnutá ekonomika projektů. Potenciál fotovoltaiky je díky klimatickým podmínkám mnohem větší než u větru, ale i vítr má svůj prostor jako doplněk, protože když nesvítí, tak fouká. U fotovoltaiky máme v České republice cíl postavit dalších deset gigawattů, to se samozřejmě ve větru nepostaví, ale další dva tři gigawatty by mohla větrná energie pokrýt. 

Foto: Decci a.s.

Co brání většímu rozvoji OZE?

V České republice chybí osvěta. Aby se projekty v oblasti OZE a moderní energetiky začaly hýbat kupředu, je potřeba mluvit o tom, co se děje v energetice, proč dochází k odstavování zdrojů, jak je nutné dozdrojovat základní spotřebu a podobně. Sami se o osvětu snažíme, máme realizované projekty, které fungují už víc než patnáct let, takže umíme nabídnout místním komunitám i určité benefity. Nejsme investor, který má tendenci za pět let projekt prodat, my v něm setrváváme a chceme portfolio projektů spravovat, pracovat s nimi a dále je rozvíjet. Ale obecně by v osvětě měl větší pozitivní roli sehrát i stát. 

Co by měl stát kromě osvěty ideálně ještě dělat?

Vytvořit předvídatelné legislativní i ekonomické podmínky pro vznik stabilní základny energetických zdrojů. Investoři musejí mít oporu v legislativě i finanční motivaci. Podpora může mít různé formy. Existují mechanismy aukcí, skrze něž by bylo možné vysoutěžit provozní podporu. Ta dává větší smysl než investiční, která sice pomůže ukrojit část investice, ale cash flow projektu nemáte podchyceno, protože jsme na trhu s proměnlivými cenami. Do dnešního dne také nemáme v zákoně ukotvenu akumulaci, tedy výstavbu bateriových úložišť. To by mělo přijít až s lex OZE III s platností od 1. července 2025. V současné době může být vybudováno bateriové úložiště pouze s točivým zdrojem, nikoli samostatně stojící (stand alone) baterie.

Budete pokračovat v projektech v oblasti fotovoltaiky?

Co se týká fotovoltaiky, chceme naše projekty dotáhnout do stavebních povolení a pak musíme vyčkat, co se v tomto sektoru odehraje, protože v současné době nejsme schopní garantovat dostatečnou jistotu splácení úvěrů financujícím bankám. Všichni čekají, co se bude dít, protože když fotovoltaika vyrábí záporné ceny, neumíme na ní postavit projektové financování. Musíme najít správné cesty k rentabilitě projektů a jednu z nich vidím v dlouhodobých kontraktech. Dlouhodobé kontrakty mohou být i aukce, jako jsou na vítr. Mohli bychom udělat soutěžní mechanismus i na aukce na fotovoltaiku, abychom získali nějakou predikovatelnost v časovém horizontu, se kterou mohou investor, banka a stakeholdeři pracovat. 

Kdo má u vás nejvíc nápadů na nové projekty?

Není to jeden člověk, v Decci jsme sehraný tým. Ale kdybych měla přece jen někoho vyzdvihnout, určitě by to byl předseda představenstva skupiny Decci Jarmil Šeba. On má vizionářské představy o tom, kam se má energetika posouvat. Obecně ale každý nápad zvažujeme ze všech úhlů pohledu, konzultujeme ho, máme velmi dobře vybudovánu základnu technického týmu i projektových manažerů a snažíme se získávat lidi, kteří mají know-how a zkušenosti. Vždy jsme také spolupracovali s vědeckou obcí, už v roce 2010 jsme navázali spolupráci v rámci fotovoltaiky a technických řešení s ČVUT, kde jsme přispěli na vybudování laboratoře zaměřující se na fotovoltaiku a dodnes jsme v kontaktu s jeho Fakultou elektrotechniky, spolupracujeme s CIIRK. Díky takto nastavené spolupráci jsme schopní výsledky jejich práce implementovat do reálných projektů a přesně tak to má být.

Kudy se podle vás ubírá současná energetika?

Energetika v současnosti čelí řadě velkých výzev, ať už jde o postupné odstavování uhelných zdrojů a s tím související potřebu hledání nových zdrojů, nebo o rostoucí podíl obnovitelných zdrojů a s tím spojené nároky na zajištění stability sítě. S každou takovou výzvou zároveň přichází příležitost. A my v Decci chceme přicházet s řešeními, která na tyto výzvy reagují, a myslím, že s Energy nestem se nám to povedlo. Moderní energetika nejsou jenom zdroje, ale i nový způsob řízení a nový způsob smýšlení. Musíme hledat nejen zdroje nové, ale zároveň musíme být schopní je uřídit a v tom budou sehrávat zásadní roli právě agregátoři, obchodníci a provozovatelé sítí.