Rozhovory

V březnu tohoto roku se vaše firma dostala do problémů kvůli odchodu kvalifikovaných polských zaměstnanců ze závodu v Bernarticích, přitom zakázky z celého světa na vaky z polypropylenové tkaniny se jen hrnuly. Jak jste situaci nakonec zvládli?

Ze dne na den jsme ztratili půlku zaměstnanců v klíčových závodech pro výrobu vaků v Bernarticích a ve Višňové. Jednali jsme s představiteli naší vlády a žádali o projednání výjimek pro polské pendlery. Jenom díky opětnému otevření polských hranic a velmi vysokému nasazení našich vlastních lidí se nám podařilo na zakázky reagovat. Ke ztrátám však ve výrobě došlo a do konce roku se nám nepodaří je smazat. Problém u této výroby je ten, že vaky se nenaučíte šít ze dne na den, zaučování trvá několik měsíců. Chtěl bych poděkovat hlavně lidem ve všech konfekcích, kteří tuto situaci zvládli.

Juta má v České republice 17 výrobních závodů, z toho šest ve Dvoře Králové nad Labem a další v trutnovském regionu, v Jaroměři, Turnově a Olomouci, zaměstnává 2300 lidí. Dostaly se v důsledku nouzových opatření letos na jaře do potíží ještě další vaše provozy?

Pandemie koronaviru ovlivnila celou společnost a měli jsme výpadky tržeb téměř ve všech našich výrobních závodech. Největší úsilí nás stálo udržet společnost ve stabilním a funkčním chodu tak, abychom neohrozili zdraví zaměstnanců a našich zákazníků. Nejvyšší výpadky v zakázkách odstavily na několik týdnů výrobu geomembrán a uzavření polských hranic pak výrobu vaků. Na druhé straně Juta vyrábí výrobky, které se také dováží z Asie, a výpadek těchto dovozů navýšil prodeje a výrobu nám jako tuzemskému a evropskému výrobci.

Export tvoří 86 procent vaší produkce, vyvážíte do 66 zemí četně Kanady, USA, Japonska, Jižní Afriky, Nového Zélandu, Blízkého a Středního východu a zemí Evropské unie, kam vyvážíte nejvíc. Do jaké míry ztížily covidová pandemie a s ní související omezení na hranicích váš vývoz a jak očekáváte, že se to projeví na výsledcích hospodaření vaší firmy za tento rok?

Juta exportuje 86 procent celkové výroby do celého světa. Nejdůležitější je pro nás tradičně Německo, Francie, Benelux, Polsko a Velká Británie. V období první vlny koronavirové pandemie nás ve vývozu podrželo Německo, které neudělalo restriktivní uzavření hranic a výrazně podporovalo i velké firmy. Na opačném pólu byla Velká Británie, která uzavřela hranice, a ze dne na den jsme ztratili odbyt pro desítky kamionů. Shodou okolností nám letos pomohlo počasí – díky dostatku vláhy jsme měli nadprůměrné tržby v síťovinách pro balení sena a slámy. Již dnes je jisté, že tržby celé společnosti budou v letošním roce proti roku 2019 nižší.

Výrobní program Juty zahrnuje široký sortiment technických materiálů, výrobků pro stavebnictví, zemědělství, volný čas a sport. Které z vašich produktů si tento rok na světovém trhu vedou nejlépe?

Dlouhodobě i v letošním roce se potvrzuje silná pozice výrobků pro stavebnictví, zejména paropropustných a parotěsných membrán pod veškeré střešní krytiny šikmých střech. Současně se tyto výrobky stále více používají do vnějších stěn pod venkovní obvodový plášť domů. Ve výrobě těchto materiálů patříme mezi největší producenty na světě. Další významnou výrobkovou skupinou jsou netkané textilie pro použití ve stavebnictví ke zvýšení mechanické stabilizace konstrukčních vrstev silnic a jiných ploch. Tyto výrobky mají také velké uplatnění v kobercářském průmyslu. Nesmíme zapomenout také na naše tradiční výrobky, a to tkaniny pro zemědělství a velkoobjemové vaky, které si v letošním roce vedou velmi dobře.

V květnu tohoto roku vláda schválila usnesení o vymezení rodinných podniků v České republice. Co jako jedna z největších rodinných firem od této úřední definice očekáváte? Jsou to například daňové úlevy a cílené strukturální výzvy a programy?

Usnesení sice bylo schváleno, ale podle mých informací s výhodami jen pro malé a snad i střední podniky. Juta však patří do kategorie velkých firem a ty si na strukturální výzvy a programy či daňové úlevy nesáhnou. To bych musel prodat jednotlivé závody a jejich noví majitelé by tu šanci pak měli. Není to absurdní? Podpůrné programy pro velké firmy jsou velmi omezené, spíše bych řekl, že téměř žádné. V poslední době mám pocit, že označení „velká firma“ není chápáno ve smyslu dosažení úspěchu jak ve výrobě, tak v prodeji, ale spíše sprosté slovo, za kterým se může skrývat cokoli. Přitom právě velké firmy dávají práci nejen zaměstnancům, ale i malým a středním podnikům. Většina těchto společností je pak na velkých firmách životně závislá. Juta za posledních 10 let jen malým firmám a živnostníkům ve Dvoře Králové zaplatila 4,5 miliardy korun, celkem v ČR 5,5 miliardy korun. Nevím o tom, že by si někdo dal práci a spočítal závislost živnostníků, malých a středních firem na firmách velkých.

Před čtyřmi lety darovala Juta 10 milionů korun na nové laboratoře Městské nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem. Jste spokojen s tím, jak vedení kraje vašeho daru využilo? Jak byste definoval společenskou odpovědnost úspěšného podnikatele?

Juta zaplatila 10 milionů korun jako rozdíl ceny v umístění stavby nové laboratoře, které umožní výstavbu tolik potřebných operačních sálů. Levnější varianta umístění
laboratoře toto neumožňovala. Současně Juta zaplatila i jejich projekt. Tento dar jsem bral jako impulz, aby ve Dvoře byla nemocnice zachována a zdravotní péče pro občany Královédvorska se mohla dále rozvíjet. Ano, jsme spokojení, že se dar využil a že se nové laboratoře plně využívají. Vše dokonce nasvědčuje tomu, že nové operační plány budou součástí plánovaného rozpočtu kraje. Uvědomuji si, že jako úspěšná firma se musíme starat o naše zaměstnance nejen v práci, ale i mimo ni. Jsou to především zaměstnavatelé, kteří tuto povinnost mají, a je dobře, že většina z nich to nebere jako povinnost, ale jako součást jejich podnikání. S přibývajícím věkem se tato úloha pro mě stává důležitější.

Kolik procent z obratu investujete zpětně do výzkumu a vývoje?

Bez výzkumu a vývoje to nejde. Každý rok investujeme nejen do vlastního výzkumu a vývoje, ale hlavně do nových technologií, které ve firmě zavádíme. Životnost výrobků je stále kratší, čímž se tlak i náklady na inovace stále zvyšují. Odhaduji, že více než třetina výroby ročně je nějakým způsobem změněna.

Nabízí vaší firmě něco užitečného inovační strategie naší vlády The Country for the Future?

Strategie The Country for the Future vlastně odráží zdravý selský rozum v podnikání. V oblastech výzkumu a vývoje, digitalizace, investic a ochrany duševního vlastnictví pracujeme již dlouho vlastními silami. Bez toho by firma nebyla tam, kde je.

Uvítal byste, kdyby se Česká republika stala součástí eurozóny?

Vstup do eurozóny nás určitě jednou nemine. Je to záležitost politiků. České podkapitalizované firmy potřebují čas na získání vlastního kapitálu. Není to krátkodobý proces, je to běh na dlouhou trať. A kurz, který pomáhá vyrovnávat některé nestability, tomuto procesu pomáhá. Při vstupu do eurozóny si musíme pohlídat kurz koruny a eura, který musí být pro nás maximálně výhodný. Jinak ne. Jen je třeba, abychom dělali vše pro zvýšení respektu k naší zemi, protože velké bohatství máme v lidech, jejich pracovitosti, inteligenci a flexibilitě.

Je pro vás plán na obnovu Evropské unie, který je významně podmíněn realizací zeleného údělu EU, hlavně novou příležitostí, nebo vidíte i rizika?

Udržení dobrého životního prostředí je základním předpokladem pro úspěšný vývoj celé společnosti. I naše firma se snaží na nastalou situaci reagovat a začala vyrábět více výrobků z přírodních materiálů tam, kde to má smysl a je to logické. Velké riziko vidím v tom, že mnohdy slepé revoluční hnutí například proti plastům, které se nás týká, postrádá zdravý rozum a není ani ekologické, ani logické, ani ekonomické. Velmi bych si přál, aby právě v ekologii zvítězil zdravý a obyčejný rozum, který nám pomůže zlepšit současné životní prostřední.