Rozhovory

Víte, co to znamená modulární výstavba? Představte si obří lego, kde jsou místo jednotlivých dílků stavebnice samostatně použitelné moduly. Ty se pak sestavují do požadovaných celků a vytvářejí zamýšlené prostory. Můžete z nich postavit cokoli: školu, mateřskou školu, bytový dům, komerční prostory nebo i letiště. To všechno dovede společnost KOMA Modular se sídlem ve Vizovicích. 

Skutečným tahounem, vizionářem a lídrem společnosti je její majitel Stanislav Martinec, na jehož celoživotním počínání je znát vliv jeho velkého vzoru Tomáše Bati. Jeho společnost se i sponzorsky podílela na konání konference Baťův odkaz světu, která proběhla na konci dubna ve Zlíně. „Konference se pořádá jednou za pět let a je to velká věc. Baťa i dnes má světu co říct, protože byl světový a jeho myšlenky mají trvalou platnost,“ pronesl na úvod Stanislav Martinec. Jak se pak během povídání ukázalo, Baťovy myšlenky přenáší i do svého podnikání.  

Je zajímavé, že Baťa má co říct i dneska, téměř po sto letech.

Často přemýšlím nad tím, jak by se asi dnes Baťa díval na průmysl 4.0, když byl jedním ze spouštěčů linkové výroby. A jestli ho napadlo, že v krátké budoucnosti přijdou i roboti. V té době Karel Čapek napsal R.U.R., tak jestli si Baťa, který působil jako velký inovátor, zároveň uvědomoval, že to nemusí skončit úplně dobře. Podle mých informací se velmi zamýšlel nad tím, co dělá a jaké to může mít následky.

Modulární výstavba je vlastně také inovativní směr.

V současné době už existují světové výzkumy dokazující, že modulární výstavba a jiné alternativní typy výstaveb budou stále růst a budou mít daleko větší podíl na trhu. Je to dáno i tím, že svět je neustále v pohybu a nikdo se nechce vázat na jedno místo. Modularita tento požadavek splňuje, to je jeden pohled. Druhý pohled je praktický. Nacházíme se v období, kdy ubývají materiálové zdroje. Najednou dochází písek, jsou omezené zásoby vody. Začínají chybět řemeslníci čili i lidské zdroje jsou omezené. Naproti tomu naši lidé jsou univerzální – jednou dělají podlahy, pak stropy, pak zase něco jiného, a když se modul staví na lince, znamená to, že můžeme naše zaměstnance využívat na víc různých činností. 

Další výhodou modulárních systémů je zprůmyslnění stavebnictví – my jsme ho dostali do hal a tím pádem dosahujeme vysoké produktivity. Na stavbě se začíná podle roční doby v okamžiku, kdy se rozední. My celoročně začínáme v šest ráno a končíme v deset večer, stavíme budovu na lince ve dvou směnách a jsme vlastně obrovsky produktivní, protože nás neovlivňuje počasí ani tma. Jenom deset procent výstavby se odehraje potom na samotném místě. Zatímco v hale montujeme moduly, venku se připravují základy, což je další zlepšení produktivity, říkáme tomu paralelní výstavba.

Řekl jste, že svět se hýbe. Jak se hýbou modulární stavby?

To je právě výhoda modulárních objektů – pokud jsou dobře navrženy, dá se celá stavba, když přestane sloužit svému účelu, jednoduše přestěhovat. Třeba když se v jedné části města změní skladba obyvatel a najednou by potřebovali školu na úplně jiném konci, tak tu stávající rozebereme na jednotlivé moduly, převezeme na místo a zase je tam složíme.

V těch modulech je všechno včetně instalací?

Ano, všechno. Dokonce jsme v rámci propagace sestavovali moduly se zavěšenými obrazy. Elektroinstalace a další vedení jsou už zabudovány uvnitř a jenom se pak po sestavení modulů propojí mezi sebou a napojí na venkovní instalace.

Podle toho, jak to popisujete, jde vlastně zároveň o trvalou stavbu.

To záleží na projektu, může být jak trvalá, tak dočasná. Ale když si u nás objednáte modulární rodinný dům s tím, že nevíte, jestli se za pět let nepřestěhujete do Španělska, tak ho můžeme za pět let rozebrat a odvézt vám ho do Španělska. Nebo můžete mít rostoucí dům. Jak vám dorůstají děti, lze přistavět další prostor, a když pak odejdou, zase ho zmenšit. Pokud máte dům minimálně ze dvou modulů a rozhodnete se rozvést, tak vás oddělíme a každý budete bydlet ve svém modulu. Když se pak udobříte, zase je jenom jeřábem hodíme k sobě. Modulární systém zároveň naplňuje filozofii cirkulární ekonomiky. Ta neznamená jen recyklaci odpadu, ale také to, že můžete nějakou věc používat opakovaně, což je právě případ našich modulů. 

Modulární škola v Drahanovicích na pronájem, foto: KOMA MODULAR s.r.o.

Mně to připomíná takové ty stavby z kontejnerů.

Dřív jsme vyráběli kontejnerové stavby pro Němce, nejvíc třeba pro uprchlíky. V Německu, Anglii i ve Skandinávii mají ale modulární stavby, jak se dnes správně nazývají, dlouhou historii a hodně se posunuly dopředu. V těchto státech jsou moduly velmi sofistikované, mají dobrou izolaci, perfektně provedené rozvody, dokonalý interiér i exteriér a jsou dotaženy skoro až k tomu obrazu na stěně. Když takový modul přivezete na stavbu, dovnitř už se nechodí, jenom se napojí rozvody. 

Často se cítíme jako takoví pionýři, neustále propagujeme modularitu, a právě abychom nezůstali jenom u kontejnerů, máme vlastní vývojové centrum, kde vyvíjíme nová řešení a inovace pro moduly, nové druhy fasád, spoje, modulární instalace a také zlepšujeme navazující procesy a technologie. Stavíme mnoho takových inovovaných budov, nyní například probíhá výstavba pavilonu chirurgie v Karviné. Z modulů umíme sestavit nejenom školy a školky či nemocnice, ale také třeba i letiště.

Zrovna letiště je zajímavý příklad.

Jde o takzvanou hybridní modulární stavbu v Senegalu v Africe, kde jsou části terminálu seskládány z jednotlivých modulárních budov a celé jsou potom překryty, aby se vytvořil obrovský prostor, jakési atrium. Chtěli jsme dokázat, že moduly můžeme dostat na konec světa, ale to není naše budoucnost. Ta je v lokálnosti. Pro nás jsou tyto výstavby letišť důležité jako pilotní stavba, abychom ukázali, že to lze postavit. Teď v Senegalu stavíme už druhé letiště. Pro nás je důležité, aby Česká republika v tomto nezaspala, abychom stačili světu, a snažíme se pro to dělat maximum. Ukazujeme cesty, jak využít modularitu a tzv. „high technologie“, abychom nezůstali jenom montovnou. 

Jak moc se odlišujete od modulárních systémů ve světě?

Na začátku jsme se inspirovali, dnes umíme pětadevadesát procent toho, co umí svět. Nyní jde spíš o konkrétní použití a o to, vymyslet ještě další nové věci. U nás chybí nějaká megafactory, jaké jsou ve světě, kde mají šest nebo více linek vedle sebe. My tady máme dvě nebo tři linky. Řeknu vám jednu čerstvou zkušenost z Hamburku, kde jsme podepsali rámcový kontrakt na školy. Město Hamburk si pozvalo architekty a projektanty, ti nakreslili čtrnáct typů škol z modulů a každá čtvrť ve městě si může jeden z nich vybrat. A teď jenom posílají objednávky: Číslo třináct do dvou měsíců! My jako dodavatelé si to musíme zařídit tak, abychom to byli schopní splnit. Je to projekt na čtyři roky, během nichž postaví dvacet třicet takových škol. U nás to tak jednoduché bohužel není – každá městská čtvrť si soutěží všechno sama. Dobré alespoň je, že už i u nás připouštějí modulární stavbu jako variantu, což ještě před patnácti lety nebylo vůbec myslitelné.

Existuje možnost si modulární stavbu pronajmout?

Ano, to také děláme. V současnosti pronajímáme jednu školu, další projekt se připravuje a také dvě mateřské školy. Zvažujeme pronájem městské komunitní sauny do určitých lokalit. Chceme vytvářet i art moduly, které bychom chtěli pronajímat jako ateliéry umělcům. Plánujeme také mobilní zpracovny zemědělských produktů – postavily by se do sadu, na vinici nebo na pole a sklizené produkty by se zpracovaly přímo na místě. A až by u nás skončila sezóna, mohly by se převézt na jih, třeba do Itálie a tam by mohly sloužit dál. Nebo v Africe je sklizeň dvakrát ročně, tam by určitě našly uplatnění.