Rozhovory

V roce 2021 se Juta musela vyrovnat s řadou nepříznivých okolností. Jak se vám vloni dařilo z hlediska hospodářských výsledků v porovnání s předchozími lety?

Tento rozhovor jsme původně domlouvali v minulém roce a nakonec ho odložili až na rok letošní. V loňském roce jsme jako firma ještě byli v úplně jiném, pozitivním rozpoložení s perspektivními plány do budoucnosti. Tržby se přiblížily devíti miliardám korun, ale hrubý zisk nám proti skutečnosti 2020 poklesl o sto milionů korun kvůli nárůstu cen surovin a energií. V porovnání s předchozími roky jsme konstatovali spokojenost se slušnými výsledky hospodaření i v době covidových překážek, které nám narušily běžný chod firmy. Tak jako obvykle jsme pak všechny peníze, které jsme vydělali, vrátili zpět do společnosti a pokračovali s realizací naplánovaných investic. Dokončili jsme řadu projektů, u nichž předpokládáme přínosy i na jiných trzích než na těch, kde dnes operujeme. Skvělou referencí bylo například dodání naší geomembrány na izolaci čtyřiceti hektarů umělého jezera pro fotovoltaickou elektrárnu v Izraeli. Ano, i přes ztížené podmínky to byl rok, který nás zase posunul dopředu, a nebýt spekulativního nárůstu cen surovin a energií, mohl být rokem úspěšným.

V minulém rozhovoru pro Reportáže z průmyslu jste vyslovil obavy z těžkých dopadů na ekonomiku firmy, pokud se ceny vstupních materiálů co nejdříve nepřiblíží normálu.

Černý scénář se naplnil částečně. Jak suroviny a energie začaly již v loňském roce nepředvídatelně růst, měly dopad na náš zisk. Suroviny ke konci roku poklesly, ale to jsme ještě netušili, co nás čeká letos. Loňský rok je za námi, ve firmě se k němu již nevracíme, protože dnes řešíme problémy daleko zásadnější než vloni. Vstoupili jsme do hektické doby plné stresů, kdy není čas uvolnit napětí, a o tom, co bylo, nepřemýšlíme.

České firmy se potýkají s dramatickým nárůstem cen energií a materiálů. Měl by se ve zmírnění dopadů na firmy více angažovat stát? Jakým způsobem?

Popravdě nevím, jak se nyní prezentovat tak, abych nebyl pesimistický a nezhoršil paniku, která všeobecně panuje nejenom v průmyslové sféře. Prudké nárůsty cen energií a válka jsou dramatické, mění naše životy a s touto realitou se musíme naučit žít, přijmout ji, a ne jenom bezmocně přihlížet. Vítězem je dnes ten, kdo má z minulých let zafixovány ceny energií. Vyčítat si, že to nejsme my, nám nepomůže. Musíme jít dál a napravit to.

Jsme velkými spotřebiteli elektrické energie, naše roční spotřeba představuje 130 tisíc megawatthodin. Jak všichni víme, již v průběhu druhého pololetí 2021 začalo nekontrolovatelné navyšování cen energie, z padesáti eur za megawatthodinu na začátku roku jsme se postupně dostali až na 228 eur za megawatthodinu v prosinci. Zjistili jsme, že politiky deklarovaný „jednotný energetický trh“ v Evropské unii neexistuje, rozpadl se. Naše velká konkurence má od začátku zvyšování cen spotové ceny elektrické energie výrazně nižší a tento rozdíl se nadále zvyšuje postupnými zásahy jednotlivých států. Ptáte se, co by firmy měly požadovat po státu? Určitě vyrovnání konkurenčního prostředí, a to ihned.

Můžete být víc konkrétnější a uvést příklady rozdílů cen v některých zemích, které to potvrdí?

Rozdíly spotových cen sledujeme pravidelně od začátku roku a jsou bez problémů dohledatelné. Nastaly i okamžiky, kdy v některých dnech byly rozdíly následující:

Logicky se tedy ptáme, jak je možné, že má naše konkurence tak nízké ceny energie. Při naší spotřebě činí rozdíl ve srovnání s např. Polskem o neuvěřitelných 600 milionů korun vyšší náklady za rok. Toto vláda přehlíží a doposud neřeší.

A to není všechno. V našem odvětví nejsou konkurencí jenom země EU, ale výrobci z celého světa, kterým jsme dříve bez problému konkurovali, ale kteří dnes těží z nízkých cen energií. V současné době jsme přestali být vůči jejich výrobkům konkurenceschopní, ztrácíme zákazníky a trhy, které jsme desítky let budovali. Na rozdíl od jiných odvětví nemáme žádnou šanci celé nárůsty cen energií zahrnout do prodejních cen našich výrobků. Několikrát jsme to zkusili, ale byli jsme bez zakázek. Postupně se snižuje ziskovost naší společnosti, víc se zadlužujeme, zastavili jsme veškeré investice a v některých závodech již dnes musíme omezovat výrobu a v průměru za sedmdesát procent platu nechávat zaměstnance doma.

Na rostoucí inflaci zareagovala řada firem zvýšením mezd. Jak je tomu u vás?

V roce 2021 jsme navýšili mzdy o 8,5 procenta a měli jsme v plánu v navyšování pokračovat i letos, ale nemůžeme si to zatím dovolit a s rostoucí inflací zaměstnancům pomoct. A to mně osobně vadí nejvíc, protože zaměstnanci jsou v tom v době vysoké inflace nevinně a právem se cítí poškození. Vždycky jsem zastával názor, že se o ně musí postarat především zaměstnavatel, je to jeho povinnost. Ale v dnešní době potřebuje český průmysl radikální zásah do trhu s energiemi od státu. Jsme zklamaní z toho, že v řadě zemí vlády aktivně a efektivně pomáhají svému průmyslu, což dokazují výše uvedené přehledy cen. Ekonomika a politika by měly jít ruku v ruce k všeobecnému prospěchu a to se v řadě zemí potvrzuje. Je na čtenářích, aby si sami odpověděli, zda je tomu i u nás.

Museli jste vlivem současného vývoje omezit plánované investice?

V prvních dvou měsících letošního roku jsme pokračovali v investicích podle našeho plánu, ale v následujících měsících jsme je museli zastavit, abychom neohrozili ekonomickou stabilitu naší společnosti, na kterou jsme nejenom my, ale i naši dodavatelé a zákazníci zvyklí desítky let. Dnes je naším hlavním cílem dostat všechny procesy ve firmě pod kontrolu a věnovat se operativnímu řízení.

Jakým způsobem ovlivnil válečný konflikt na Ukrajině vaše obchodní aktivity na východních trzích?

Dopady sankcí uvalených na Rusko a Bělorusko měly několik fází. Z minulých běžných obchodů a na základě platebních podmínek před válečným konfliktem nám zůstaly nezaplaceny tři miliony eur. Naši zákazníci mají peníze pro nás připravené, ale bankovní restrikce jim je neumožňují poslat. Současně jsme přišli o 350 milionů korun přímých běžných ročních tržeb, protože naše zboží bylo okamžitě nahrazeno dodávkami naší konkurence. Je absurdní, že se na sankční seznam dostaly dokonce obyčejné polypropylenové motouzy na vázání sena a slámy, které nyní vyrábíme bez možnosti je vyvézt. Naši zákazníci samozřejmě začali tyto motouzy nakupovat z jiných zemí, jelikož jich je celosvětová nadvýroba. Následovalo zrušení kontraktů a objednávek. Uvalené sankce z našeho pohledu bohužel posílily konkurenci.

Plánujete v nejbližší době nějaké důležité změny?

Mám více než čtyřicet let zkušeností v Jutě a jako textilní firma jsme odjakživa zvyklí pracovat v těžkých podmínkách, které dokážeme překonat. Rozvíjíme se, modernizujeme patnáct výrobních závodů a se sofistikovanými výrobky patříme do první desítky top žebříčku světových výrobců. Co bude následovat? Rozvoj, plány, investice a nadšení zamrzlo. Co mě rozčiluje nejvíc a to, že nebudeme přidávat na platech a při tom si to naši zaměstnanci zaslouží. Ano, nejsme jediní kdo se potýká se stejnou situací. Naše bitvy si však musíme vybojovat sami. Plně si uvědomuji svou zodpovědnou roli lídra, který musí být vždycky v čele, nikdy v pozadí.

Založením jsem stratég, ale vlivem dnešních okolností jsem se stal dispečerem výroby, nákupu, financí, personalistou i energetikem, protože je to momentálně důležité. Ve starých řeckých bájích se říká: „Chceš-li vyniknout, musíš pracovat víc než ostatní a odepřít si to, co si oni neodepřou.“ V dnešním komplikovaném světě naruby to už tak úplně zřejmě neplatí, ale chci věřit, že zase bude. Každá krize nás nutí zalarmovat všechny síly a schopnosti překážky překonat, posílit tým a odstranit neduhy, které jsme přehlíželi.

A co společnost Juta a aktuální otázka udržitelného rozvoje?

Chtěl bych podotknout, že to není nic nového. Firmu samozřejmě vedeme a řídíme tak, aby mohla být předána dalším generacím. Například již mnoho let provozujeme dvě vodní elektrárny v našich výrobních provozech, budujeme vsakovací objekty u nových staveb, abychom vodu vraceli zpět do přírodního koloběhu, a na stole mám připravené projekty k realizaci solárních elektráren. Co se týká našich výrobků, většinou se jedná o prvek dlouhodobě a trvale zakomponovaný například do střešních konstrukcí, různých pozemních staveb atd., kde slouží mnoho desítek let. Kromě toho je naším stálým tématem minimalizace odpadů díky vlastnímu zařízení na jejich regranulaci, abychom zbytečně nezatěžovali přírodu.

Nedávno jste podpořil stavbu nových operačních sálů v Městské nemocnici Dvůr Králové nad Labem částkou dvaceti milionů korun. Co vás vedlo k rozhodnutí podpořit právě tento projekt?

Přiznám se, že při slavnostním zahájení jejich stavby v květnu 2022 jsem ve svém krátkém vystoupení prohlásil, že dnes už by bylo složité tak velkou částku uvolnit. Jsem patriot našeho města a také se tak celý život snažím chovat. Využívám možnosti pravidelně finančně podporovat projekty, o kterých vím, že mají smysl, směřují k dobré věci a jsou prospěšné nám všem občanům. Nepochybně k takovým projektům patří i naše nemocnice a její vybavení. Proto Juta již v roce 2015 finančně přispěla na vybudování nových laboratoří a následně teď i na nové operační sály. Dodnes přispíváme místnímu gymnáziu, kde nadaným studentům platíme stipendium, a jsem velmi rád, že jsem se před několika lety úspěšně osobně zasadil o zachování šestiletého studia na této škole. Trvale podporujeme podnikatele z našeho města a okolí tím, že jim společnost Juta zadává dlouhodobé zakázky. Je fér přiznat, že ne vždy se mi v životě vše podařilo, ale naše nemocnice patří k tomu dobrému, co se povedlo, a věřím, že celá náročná rekonstrukce přispěje ke zkvalitnění našich životů ve Dvoře Králové nad Labem. Zdraví je to nejcennější, co máme, a proto je investice do zdravotnictví ta nejdůležitější.