Rozhovory

Kadaňská společnost SOLLARIS fotovoltaika s.r.o. navazuje na svou předchůdkyni, firmu Sollaris, která se instalací fotovoltaických elektráren zabývala už před více než patnácti lety a jejíž jméno je mezi zákazníky zárukou kvalitního servisu. Ročně společnost Sollaris instaluje okolo dvou set fotovoltaických elektráren převážně na rodinné domy. Přesto jednatel společnosti Jan Švehla považuje svou společnost za relativně malou. 

„V kanceláři máme dvě kolegyně, jedna se stará o administraci zakázky od začátku až do konce – v podstatě kompletně zákazníka provádí kolečkem papírové byrokracie, druhá kolegyně má na starosti fakturaci se zákazníky i s dodavateli. Pak máme obchodního zástupce, který jezdí po republice a věnuje se pouze obchodu. Já zpracovávám částečně obchod a částečně smluvní záležitosti se zákazníky a s dodavateli a konečně máme dvě montážní party pro instalaci elektráren.“ 

Když jsem se zeptal, jestli má Sollaris v plánu nějaké rozšiřování, Jan Švehla namítl, že tato velikost je dostatečná, aby si mohl dovolit udržovat osobní vztah se zákazníky. „Mně se líbí, když si s člověkem, kterému jsme instalovali elektrárnu, za rok zavolám a zeptám se ho, jak se mu daří a jak mu elektrárna vyrábí. Když slyším, že je vše v pořádku, je to největší odměna. Nedokážu si představit, že bych někomu prodal něco nefunkčního.“ 

Stále se orientujete výhradně na rodinné domy? 

Z devadesáti procent ano. Přidali jsme k tomu už i obecní elektrárny nebo firmy do výkonu padesáti kilowattů s tím, že se nám začínají rozbíhat i projekty s vyšším výkonem, ale všechno do sta kilowattů, tedy z pohledu trhu ty nejmenší instalace. 

Foto: SOLLARIS fotovoltaika s.r.o.

Vzhledem k obrovské mediální masáži máte asi žně, že?

To sice máme, ale úpravou dotačního titulu Nová zelená úsporám se od 15. února letošního roku snížily dotace. Je to sice pořád padesát procent nákladů, ale horní strop už není dvě stě tisíc korun, nýbrž maximálně sto šedesát tisíc korun. Tím, že se snížila podpora jak na instalovaný kilowatt, tak na instalovanou kilowatthodinu na úložištích, může být u menších výkonů rozdíl třeba i padesát tisíc oproti podmínkám před 15. únorem. To beru trochu jako ránu pod pás, protože lidé jsou na jedné straně nuceni, aby nepouštěli přetoky elektřiny do sítě a raději je ukládali do baterií, ale na druhé straně jim stát sníží podporu na úložiště. V minulosti byla dotace deset tisíc na nainstalovaný kilowatt a deset tisíc na instalovanou kilowatthodinu úložiště, teď oboje snížili na osm tisíc. Podle mého názoru měli nechat deset tisíc na akumulaci, protože baterie jsou pořád drahé, a naopak snížit podporu na výkon, protože panely jsou o čtyřicet padesát procent levnější, než byly před rokem. 

Dá se očekávat, že přetlak výroby fotovoltaických elektráren bude tak velký, že distribuční síť nebude chtít tuto elektřinu odebírat. Co s tím? 

To už také řeší nové podmínky pro získání dotací. Dříve jste kupříkladu u osmikilowattové elektrárny mohl mít rezervovaný výkon až do koeficientu 1,2 vůči instalovanému výkonu, takže jste byl na 9,6 kilowattu. Nyní abyste dostal dotaci, musíte doložit smlouvu o připojení na distributora, kde máte rezervovaných maximálně padesát procent z instalovaného výkonu. Podle mě je to krok správným směrem, protože část našich zákazníků si opravdu myslí, že budou obchodovat na spotu s přetoky, což je nesmysl. I proto mi přijde nesmyslné snižovat podporu na akumulaci. 

Jste schopní klientovi vyložit, jak s vyrobenou elektřinou nakládat, aby neměl problém s jejími přetoky? I když se snížila dotace, neznamená to, že si nemůže přikoupit úložiště za své peníze. 

V tomhle ohledu patříme k firmám, které se o to opravdu zajímají. Když jedu na schůzku, vím, že si na klienta musím vyhradit minimálně dvě a víc hodin času, protože probereme všechny spotřebiče, které má, kdy je zapíná, kdy je potřebuje, co využívá přes léto, co využívá přes zimu, co má energeticky náročného, jestli plánuje něco takového pořídit a podobně. Všechno to dáváme dohromady s našimi výpočty, abychom mu pak mohli navrhnout pro něj optimální variantu. Klient má třeba krásnou velkou střechu, ale spotřebuje tři megawatty za rok. V tom případě se mu omluvíme, že v tuhle chvíli mu elektrárnu neuděláme, protože je pro něho zbytečná. I to se nám stává. 

V poslední době už jsou na trhu společnosti, které dokážou energetické hospodářství instalovat včetně obchodování za spotové ceny. Umíte to také? 

Začínáme s tím, protože úzce spolupracujeme se společností Solax, což je výrobce měničů, baterií či nabíječek na elektromobily, a teď k tomu přidali prvek umělé inteligence, která umí přesně to, na co se ptáte. Podle předpovědi počasí si řídí, jestli nechá baterie nabité pro spotřebu doma, nebo z nich prodá elektřinu v noci za vyšší cenu a dobije je zase přes den. Zároveň sleduje denní trh na spotových cenách a podle toho vyhodnocuje, co bude pro klienta nejvýhodnější, zda si elektřinu nechat, nebo ji prodat. 

Zajišťujete i samotný obchod?

To už musí konkrétní obchodník, u kterého klient buď je, nebo se k němu přehlásí. Ale i na tom s klientem spolupracujeme, buď se přímo účastníme jednání, nebo výstupy z jednání klienta s obchodníkem s energií konzultujeme a pomáháme vybrat nejvhodnější variantu. Nejpřístupnější jsou k tomu menší hráči, ale umožňuje to i ČEZ. Například se nám stává, že kdybyste chtěl stavět elektrárnu u EGD někde na jihu Moravy, tak vám kvůli přetížené síti povolí jenom zjednodušené připojení bez přetoků. Naopak u ČEZ distribuce je výhoda, že v devadesáti devíti procentech případů vám pošlou smlouvu o smlouvě budoucí, která je zavazuje k tomu, že musí síť v daném místě posílit. A to je skvělé, protože člověk si nejdřív podá žádost na zjednodušené připojení, a když je síť posílená, což trvá zhruba dva roky, jenom původní žádost změní na režim s přetoky. 

Podle čeho by si měl klient vybírat dodavatele fotovoltaiky? 

Kdybych si měl jako klient teď aktivně vybírat dodavatele, hlavně bych si počkal, protože si myslím, že kvůli změně poskytování dotací se udrží jenom spolehlivé firmy. Bylo to vidět už loni v létě, kdy byl zastaven příjem žádostí o dotaci, a menší firmy závislé na jedné dvou zakázkách začaly odpadávat. Vybíral bych si firmu velikostně podobnou nám a sídlící co nejblíž mému bydlišti, abych měl zaručený servis. 

Je poskytovaný servis jedním z hlavních argumentů při výběru dodavatele?

Určitě ano. V našem případě tím, jak jsme malí, znají naši klienti téměř každého člověka ve firmě: dostanou kontakt na mě, na obchodního zástupce, na děvčata v kanceláři a vždycky na oba dva elektrikáře. Když se pak nedejbože něco stane, snažíme se co nejdřív, zpravidla do druhého dne, závadu odstranit. To, že jsme tak rychlí, je velká devíza. 

Držíte si kvůli tomu skladové zásoby? 

Držíme si dvou- až tříměsíční zásoby. Dva roky zpátky jsme měli rozplánovány zakázky, ale dozníval covid a vypukla nějaká stávka v Číně a dva měsíce jsme zůstali bez technologie. Naštěstí jsme nebyli jediní, koho to zasáhlo, ale od té doby už si raději necháváme skladové zásoby, abychom byli schopní plnit své závazky v době nenadálých událostí. 

Vedle návratnosti investice řeší zákazníci i životnost fotovoltaické elektrárny. Jaké máte zkušenosti s degradací fotovoltaických panelů?

Myslím si, že fotovoltaické panely nedegradují tak rychle, jak avizuje výrobce. Zároveň se u nás v republice neustále zvyšuje počet dní s plným slunečním osvitem. Když jsme v roce 2008 začínali dělat první kalkulace, pro Chomutovsko se počítalo s osvitem nějakých devíti set padesáti kilowatthodin. V dnešní době je to kolem jedenácti set kilowatthodin. I u nejstarších klientů je výroba elektřiny relativně konstantní, pohybuje se pořád ve stejných rovinách. Z toho vyplývá, že degradace panelů je velice pomalá. Pokud se o ně lidé starají, jednou dvakrát do roka je opláchnou, tak si myslím, že jsou to komponenty, které nás přežijí. Otázka je životnost baterií, ale tam jde vývoj zase tak rychle kupředu, že se neustále prodlužuje.