Inzerce

HELUZ: Od začátku nabízíme výrobky s vyšší přidanou hodnotou

14. března 2023
HELUZ: Od začátku nabízíme výrobky s vyšší přidanou hodnotou

Historie společnosti HELUZ se začala psát před třiceti lety, když rodina Heluzů získala v restituci cihelnu v Dolním Bukovsku. Dnes patří značka HELUZ k významným hráčům na stavebním trhu a díky akvizicím z posledních let její náplní už není pouze výroba cihel. S ředitelem společnosti Janem Smolou jsme hovořili o rozvoji značky a celé skupiny HELUZ Group.

Co stojí za úspěchem značky HELUZ?

Od samého začátku jsme se vydali jinou cestou než naši konkurenti a nabízeli jsme výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Někdy kolem roku 2000 to byly tepelněizolační cihly s označením STI, následně na to navázala řada cihel Family a potom Family 2in1, což je cihla naplněná izolantem, tedy kuličkovým polystyrenem. S touto cihlou pak u novostaveb odpadá potřeba dodatečného zateplování a v rámci jednovrstvé konstrukce dosahujeme parametrů pasivního domu.

Máte poměrně široký sortiment cihel, jak se v tom může zákazník orientovat?

Snažíme se nejprve zjistit potřebu zákazníka a podle toho mu navrhneme optimální řešení. Výběr cihel je velmi důležitý, cihla je jediný prvek v domě, který už nikdy nevyměníte. Takže zjistíme, co zákazník hodlá s domem dělat, jak ho chce vybavit dalšími technologiemi, jako je rekuperace, kvalitní zasklení a podobně, a podle toho mu sestavíme výběr jednotlivých cihel. Vždy je potřeba se na dům podívat jako na celek, který musí fungovat sto let, což je minimální životnost materiálů, jakou udáváme.

Ve vaší cihelně v Libochovicích se kdysi dělaly i panely. U toho jste zůstali?

Ty tam pořád vyrábíme, dnes jsou to keramobetonové stropní panely. Současně máme technologii panelů pro šikmé střechy, takže pokud by někdo chtěl panelovou střechu, umíme do sklonu třicet stupňů nabídnout i toto řešení.

Není to na střechu moc těžké?

Je to samozřejmě těžší než krovy, ale to chceme. Přitížením stropu nebo střechy je stavba homogennější. Zdi to nevadí, ta to unese bez jakýchkoli problémů. Když pak přijde tornádo, střechu vám to neodnese a hmota toho materiálu také lépe funguje z hlediska tepelné setrvačnosti, takže v létě se vám nepřehřívá interiér a v zimě neuniká teplo.

Jak se dívají cihláři na módu dřevostaveb?

Každá stavba má svoje. O rychlosti výstavby bych celkem pochyboval, kdysi jsme si dělali časovou osu a porovnávali ji se zděným domem. Na začátku si vyberete nějaký pozemek, nějakou dobu trvá stavební povolení – to je vždycky asi ten nejdelší úsek –, pak přijde na řadu hrubá stavba. Klasický rodinný dům z cihel lze bez problémů postavit za nějakých čtrnáct dnů. Pak se dělají vnitřní úpravy, omítky, instalace a podobně a vím i z vlastní zkušenosti, že zděný dům od prvního kopnutí základů po kolaudaci lze udělat úplně v pohodě za dvanáct měsíců. U dřevostavby to je rychlejší v tom, že si připravíte základovou desku, pak někdo přijede a poskládá dům dohromady za dva dny. Ovšem když si dneska půjdete objednat dřevostavbu, řeknou vám, že dodací termín je rok. Ona ta příprava dřevostavby probíhá někde ve fabrice, takže ten čas vy nevidíte. Čili časový rozdíl mezi dřevostavbou a zděnou stavbou není žádný a dům z cihel má obrovskou výhodu variability. Dřevostavbu si vyberete z nějakého katalogu a dodatečné úpravy jsou velmi složité a drahé. A pak se můžeme bavit o životnosti, která je u dřevostaveb jednoznačně nižší než u zděného domu. Dřevostavby nejsou můj šálek čaje. V takovém domě to dřevo stejně vůbec nevidíte, protože z jedné strany je zaplácané polystyrenem a z druhé sádrokartonem. Za dřevostavbu považuju srub nebo roubenku a ty jsou samozřejmě krásné.

Je v cihlařině ještě co objevovat?

Stále je co objevovat. Na cihlách už těžko něco závratného vymyslíte, ale všechno kolem se zlepšovat dá. Několik posledních let se soustředíme na rychlost a zjednodušení výstavby. Dneska se prakticky nezdí klasicky na maltu, ale na cihlu se nanášejí tenkovrstvá lepidla, správně řečeno tenkovrstvé malty. Někdy před třemi lety jsme přišli s novinkou HELUZ Sidi, což je silikátově-disperzní hmota. Pojivo dodáváme v kyblíku, vy si to něčím trošku rozmícháte, válečkem nanášíte lepidlo na zdivo a jenom kladete jednu cihlu vedle druhé. Rychlost takového zdění je neuvěřitelná. Další výhodou je, že když zavřete kyblík a vrátíte se k tomu po nějaké době, stačí znovu zamíchat a můžete zdít dál, na rozdíl od jiných hmot, které zatvrdnou a můžete je vyhodit. Sidi je pecka, je to vlastně evropský unikát.

Vaší poslední akvizicí byla továrna na izolační sklo. Co vám přinesla?

Dříve společnost IZOS, dnes HELUZ IZOS, je největší český výrobce izolačního skla. Umíme vyrábět nejen ta skla, která se dávají do rámu oken, ale i interiérová skla včetně sprchových zástěn, zábradlí, schodišť a tak dále. Je zajímavé, že investor u oken řeší, jestli budou mít plastový, hliníkový nebo dřevěný rám, ale u skel ho zajímá, jenom jestli jsou to dvojskla nebo trojskla. Ale sklo může umět spoustu věcí a nikdo to vlastně nepoptává a v zásadě to nikdo ani nenabízí. Podobně jako kdysi u cihel chceme nyní i u izolačních skel edukovat trh, vysvětlovat výhody a nevýhody. Máme čtyři výrobní řady, kam patří klasické dvojsklo, klasické trojsklo, potom řada Energy plus, což je okno, které dokáže získávat ze sluníčka energii, takže ohříváte interiér – zejména v zimních měsících to má poměrně zajímavý význam –, a pak je řada Shadow, která naopak odráží sluneční paprsky. Do všech typů skel umíme udělat akustickou fólii pro zvýšení akustického útlumu nebo bezpečnostní fólii. Když si představíte standardní dům, je vždycky orientován na čtyři světové strany a každá strana si zaslouží jiný typ okna.

Jak je na tom český stavební trh ve srovnání s vyspělou Evropou?

Během minulých třiceti let to, co bylo například v Německu, po nějaké době přišlo do Čech. Ale třeba u broušených cihel jsme Německo předběhli. Zatímco v Německu se brousila řekněme půlka produkce a druhá půlka se stále zdila na maltu, u nás jsme ve stejné době z devadesáti procent zdili na tenkovrstvé lepidlo. Co se týká našich cihel řady Family a Family 2in1, jsou dnes nejteplejší v Evropě. A lepidlo Sidi, které jsme vyvinuli, nemají ani v Německu, ani v Rakousku, prostě nikde. Nebo mě napadají nosné žaluziové roletové překlady. Venku existuje snad jen jeden výrobce, ostatní to vyrábějí jako nenosný prvek. My nabízíme kompaktní překlad, který položíte, a kromě toho, že je v něm integrovaná schránka pro žaluzie či rolety, funguje i jako nosný prvek. A zase je to produkt, který se vyvinul u nás, a věřím, že se postupem času dostane i do toho zahraničí. Takže se nemusíme až tak úplně držet při zdi a můžeme si říct, že něco dokážeme vymyslet a posunout vývoj dál.

Jak se vám daří udržovat krok v oblasti digitalizace a nasazování moderních informačních technologií ve vašich společnostech?

V této oblasti dlouhodobě spolupracujeme se společností INMEDIAS a.s., která u nás implementovala celopodnikový informační systém Helios iNuvio. Považujeme za velké štěstí, že jsme v této firmě našli nejen odborníka, který dokáže splnit naše požadavky tak, jak je zadáme, ale zejména partnera, jež společně s námi hledá optimální způsob, jak efektivně dosáhnout kýženého výsledku.