Rozhovory

Můžete nám na úvod představit vaši skupinu?

Skupina Homola se dnes skládá z osmi společností, projektování a výstavbě liniových a technologických staveb se věnují tři z nich. Největší, společnost HOMOLA a.s., již více než třicet let realizuje inženýrské sítě a technologické stavby, například plynovody, ropovody, vodovody, regulační a výměníkové stanice, teplárenské sítě a podobně. Energotechnické služby jsou zaměřeny na projektování uvedených staveb, Ingstav Ostrava se specializuje na technologické operace na potrubí, jako jsou hydraulické tlakové zkoušky, elektropředehřívání předizolovaného potrubí a recyklace předizolovaného potrubí. Celá skupina má necelých 200 zaměstnanců a průměrný obrat více než 600 milionů korun.

Na čem teď pracujete a jaké novinky chystáte v nejbližší době?

V současnosti se naplno věnujeme přípravě na vnitřní inspekci ocelového potrubí. Jde o nedestruktivní způsob zjišťování stavu ocelového potrubí na dlouhých trasách. Tato metoda vnitřní inspekce pomocí inteligentních „ježků“ je budoucností pro určování stavu ocelového potrubí v potrubních systémech. Umí odhalit vady ve stěnách ocelového potrubí, jako jsou úbytek materiálu, trhliny nebo důlková koroze, které dříve byly zjistitelné pouze při lokálním testování nebo až při úniku přepravovaného média. Ve spolupráci s Energotechnickými službami a Ingstavem Ostrava uvedeme letos na trh novou kompresorovou sestavu pro přečerpávání vysokotlakého zemního plynu. Touto technologií umožníme provozovatelům plynovodních sítí jednak uspořit finance za vypuštěný plyn, ale především se sníží objem vypouštěného metanu do ovzduší. Tady je nutné zdůraznit, že metan je až osmdesátkrát horší skleníkový plyn než CO₂. Tuto technologii jsme si sami vyvinuli a budeme ji od letošního roku provozovat.

Jaká je největší konkurenční výhoda vaší skupiny?

Naše síla je ve schopnosti komplexně uchopit zakázku na klíč od návrhu po realizaci. To znamená, že klientovi nabízíme dílo od základní myšlenky a studie přes prováděcí projektovou dokumentaci se stanovením investičních nákladů a kompletní profesionální realizaci díla vlastními kapacitami až po uvedení do provozu a pohlídání veškeré s tím spojené legislativy.

V úvodu zmiňuji generační obměnu. Byl to pro vás přirozený vývoj vaší kariéry?

My jsme s bratrem v podstatě s potrubím vyrůstali. Otec začínal podnikat na dvorku před naším domem, takže pro nás bylo samozřejmé, že se do chodu firmy zapojíme. Bylo ovšem období, kdy jsme já i můj bratr působili mimo společnost Homola – já jsem rozvíjel Energotechnické služby a Ingstav Ostrava a bratr pracoval pro ČEZ. Nicméně oba jsme zůstali v oboru a nebylo těžké se pak vrátit do managementu firmy. Náš přístup k vedení společnosti se jistě v některých ohledech liší a vychází z našich zkušeností, ale to je právě ta změna. My se snažíme hodně zaměřit na rozšíření portfolia zakázek a nové technologie v plynárenství, teplárenství a energetice obecně. V tom je náš přínos pro skupinu, který naznačuje naše další směřování. Základ zůstává do budoucna stejný – výstavba a rekonstrukce liniových staveb. S bratrem se výborně doplňujeme – on má na starosti výrobu a kompletní zajištění realizace, já vedení společnosti a obchod. Tam, kde jeden končí, druhý začíná a máme k sobě absolutní důvěru. Otec s jeho více než třicetiletou zkušeností z českého trhu je však pro mě osobně stále velice důležitý, především jeho sociální kapitál je k nezaplacení.

Zmiňoval jste zavádění technologií, můžete uvést nějaký příklad?

Přibližně před pěti lety přišla společnost Ingstav Ostrava na český trh s technologií elektrického předehřevu a k dnešnímu dni máme předepnuto tímto způsobem zhruba padesát kilometrů předizolovaného potrubí, převážně velkých dimenzí. Tato technologie přináší zákazníkovi úsporu času výstavby a úplné nahrazení kompenzátorů. Navíc je elektro­předehřev jednoduchý na použití a bez zbytečných technologických prodlev.

Co si má laik představit pod pojmem elektrický předehřev?

Při výstavbě teplovodů a horkovodů z předizolovaných systémů potrubí existují dva možné přístupy ke kompenzaci tepelných dilatací. První z nich, ten konzervativní, předpokládá využití různých typů kompenzátorů. Jakékoliv přidané kompenzace jsou však zdrojem budoucích poruch a významným finančním nákladem. Druhý z nich předpokládá vnesení předpětí do potrubí, které potom zachycuje a kompenzuje tepelné dilatace. Předepnutí potrubí bylo dosud možné provádět horkou vodou pomocí např. mobilních kotelen, výměníkových stanic a poměrně komplikované regulace teploty vody. Systém Resitherm, který jsme na český trh uvedli a jehož jsme výhradními zástupci, tepelné předepínání potrubí velice usnadňuje. V podstatě přijedeme na staveniště, zapojíme přístroj na potrubí a řízeně ho předehřejeme pomocí elektrického proudu na požadované parametry. To vše „za sucha“ bez použití vody nebo jiného média. Je to velmi efektivní a také ekonomická varianta řešení kompenzací dilatací potrubí. Naše společnosti vypočítají a navrhnou způsob předepínání a v místě stavby pak provedou veškeré technologické operace a nezbytná měření dilatací.

Říkal jste, že základ skupiny, tedy výstavba liniových sítí, zůstane stejný. Je u nás pořád potřeba nových liniových staveb? Nejsou už všechny ropovody a plynovody postavené?

Máte pravdu, jsou již převážně hotové, ale velká část sítí je stará více než 40 let, to znamená za životností celého systému. Když pak provozovatel u svého systému provede diagnostiku a zjistí, že nějaký úsek je potřeba vyměnit, ať už z důvodu možného úniku provozního média, nebo samotného stáří, je to náš byznys. To ale neznamená, že už se v tomto odvětví neděje nic nového, naopak. Nastupují technologie vodíku, bioplynové stanice, kogenerační jednotky, modernizace tepláren, obnovitelné zdroje energií atd.

V tomto vydání se hodně věnujeme energetice a dostavbě jaderných elektráren. Vidíte tam příležitost pro vaši skupinu?

Můžeme nabídnout naše projekční kapacity pro vybrané potrubní rozvody, případně jejich realizaci, ale předpokládám, že to bude záviset na zájmu generálního dodavatele celé stavby spolupracovat s místními společnostmi. Nicméně v případě domluvy Tepláren Brno s Dukovany na odběru tepla, podobně jako se České Budějovice domluvily s Temelínem, to bude naše parketa.

Konzervovali jste horkovodní přivaděč z Temelína do Českých Budějovic. Proč?

Důvod konzervace byl odchod realizační společnosti v průběhu zakázky kvůli její insolvenci. Napáječ byl ponechán nedokončený a rozestavěný. Investor a budoucí provozovatel si to plně uvědomoval a nechtěl způsobit další škody na nedokončené stavbě. Byla to naše největší zakázka v oblasti konzervace potrubních úseků a technologických celků. Stavbu horkovodního přivaděče z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic jsme uvedli do takového stavu, aby firma, která později stavbu dokončí, nemusela zbytečně opravovat již realizované části, například zaplavené potrubí, nepropojené úseky, vlhkost v izolaci a podobně.

Jaké další zajímavé služby v rámci výstavby nabízíte?

Z těch nestandardních věcí nabízíme například provedení tlakových zkoušek a stresstestů na ocelových produktovodech až do dimenze DN 1000. Zde jsme pro představu vyvinuli nejen tlakovací a měřicí sestavu, ale také kompletní software pro vyhodnocování. Další oblastí, které se věnujeme, je recyklace předizolovaného potrubí – v současné době vyvíjíme již třetí prototyp pro recyklaci, ale bohužel stále ještě nejsme u konce.

Společnost Energotechnické služby je zaměřena na projekci. Můžete opět uvést konkrétní příklad?

Jsme jedním z největších odborníků na projektování předizolovaných horkovodních systémů, o kterých jsme již mluvili. Jsme výhradním obchodním zástupcem profesionálního softwaru pro pevnostní a dilatační výpočty předizolovaného potrubí sisKMR v ČR a SR. Dodáváme pevnostní výpočty jak pro výrobce předizolovaného potrubí, tak pro ostatní projekční a realizační firmy. Projektujeme však i technologie jako regulační stanice, plynové a biomasové kotelny nebo výměníkové stanice. Pořídili jsme si 3D skener a většinu technologických staveb, které kreslíme ve 3D, předtím skenujeme. Tím jsme naši projekční činnost posunuli opět dopředu. Laserové 3D skenování na stavbách využíváme především v technologicky náročném prostředí, jako jsou kotelny, kompresní a regulační stanice plynu nebo předávací stanice v horkovodních soustavách. Je to pro nás velká úspora času při přípravě projektů, ale hlavně to zvyšuje kvalitu výsledné dokumentace. Největší výhodou je celkový obraz prostoru, do kterého umísťujeme novou technologii, s milimetrovou přesností, v němž okamžitě vidíme například místa kolize a můžeme jim předcházet.