Rozhovory
České dráhy šetří, loni to byla katastrofa
Kvůli protiepidemickým opatřením se tržby z prodeje jízdenek Českých drah propadly až o 40 procent. Firma šetří, ale ve velkém propouštět nechce, naopak se připravuje na nábor několika desítek strojvedoucích. Prostřednictvím kolektivního vyjednávání by chtěla dosáhnout prodloužení pracovní doby hlavně u pracovníků v administrativě. Zvýšení jízdného na komerčních tratích nad míru inflace nechystá. Hospodářské výsledky firmy za rok 2020 i za první letošní pololetí by mohly ovlivnit plánovanou strukturu investic na obnovu flotily vlaků i budov, konstatuje v následujícím rozhovoru předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik.
Po svém nástupu do čela ČD jste se netajil tím, že bude nutné začít razantně šetřit a hledat cesty k vyšší efektivitě. V letošním roce jste propustili již 450 zaměstnanců. Budete v tomto trendu pokračovat?
Aktuálně jsou naše tržby o 30 až 40 procent nižší než před pandemií covidu, úspory nákladů jsou tedy pro nás prioritní a bohužel k nim patří i výdaje na mzdy. To neznamená, že musíme hned propouštět zaměstnance, ovšem pokud pro ně nebudeme mít práci, nebudeme mít moc na výběr. Jakkoli kvantifikovat tento fakt do konce letošního roku ale není možné, připravujeme nový grafikon a zároveň je projednávána změna nařízení vlády č. 589/2006 Sb., která změní délku odpočinku některých našich pracovníků. Pokud bude tato změna schválena, budeme potřebovat více lidí v provozních profesích, to znamená, že se změnou jízdních řádů v půlce prosince budou České dráhy potřebovat 60 až 70 dalších zaměstnanců v pozicích strojvůdců a vlakového personálu. Jejich nábor musí začít ihned, jakmile bude zřejmé, že nová legislativa vstoupí v platnost. Na druhé straně soustavně šetříme hlavně v administrativě.
Chystáte se přistoupit i k dalším nepopulárním krokům, jako je snížení mezd nebo prodloužení pracovního týdne v administrativě. Myslíte, že tyto návrhy mohou mít při jednání s odbory naději na úspěch?
Mzdy v administrativě jsme snižovali k letošnímu 1. dubnu a o jejich další redukci neuvažujeme. Naši administrativní pracovníci mají 38,5hodinový pracovní týden a šest týdnů dovolené. Podle mého názoru tyto podmínky dávají prostor pro kolektivní vyjednávání o případných úpravách pracovní doby, ale této změny bychom mohli dosáhnout jen při celkové shodě, z hlediska času tak někdy kolem září a října. Kolektivní smlouva se podepisuje obvykle před Vánocemi. Změna pracovní doby nejen v administrativě, ale i v ostatních profesích je téma, kterému se chci věnovat, všichni naši zaměstnanci pracují méně hodin, než dovoluje zákoník práce a než je běžné v ostatních firmách.
Loňský i letošní výpadek příjmů za přepravu osob dosáhne několika miliard korun. Uvažovali jste v této souvislosti i o zdražení jízdného?
Výši jízdného z 60 až 70 procent neurčují České dráhy, je stanovena prostřednictvím smluv s našimi objednavateli. Toto je spíše otázka pro vedení krajů, případně pro ministerstvo dopravy ČR. Momentálně ke zvýšení ceny jízdného dochází ve Středočeském kraji, ale nikoli v náš prospěch. Objednavatelské smlouvy jsou postaveny na základě výdajů samosprávy na dopravu ve veřejném zájmu, výjimku představuje provoz na našich komerčních linkách, z nichž konzumujeme sto procent zisku. Výši jízdného, kterou můžeme ovlivnit my, tedy převážně 30 až 40 procent z ní, pravidelně zvyšujeme každý rok úměrně inflaci. Podle prognózy centrální banky by to tedy mohlo být koncem roku o asi tři až čtyři procenta.
Za příznivou zprávu lze považovat, že podle červnového hodnocení mezinárodní ratingové agentury Moody’s obhájily České dráhy rating na úrovni Baa2 se stabilním výhledem.
Agentura Moody’s ke svému hodnocení vydala i jeho zdůvodnění. V roce 2016 zvýšila společnosti České dráhy rating o jeden stupeň, tehdy se podařila „reorganizace“ firmy ČD Cargo a agentura Moody’s to ocenila s ohledem na předpokládanou míru zisku z této transformace a přínosu pro celou skupinu. Nepovažuji se za nezdravě sebevědomého, ale domnívám se, že k červnovému hodnocení Moody’s přispěla i skutečnost, že v čele společnosti České dráhy stojí manažer, který již dokázal své schopnosti úspěšně uplatnit v nákladní dopravě po železnici. Snad i proto jsme obhájili rating na úrovni Baa2 se stabilním výhledem, i když naše hospodářské výsledky v roce 2020 jsou naprostá katastrofa. Věřím, že v agentuře přesto důvěřují mému podnikatelskému plánu a harmonogramu kroků, které by měly vést ke zlepšení situace.
Očekáváte, že při současném uvolnění vládních opatření proti šíření koronaviru dosáhnete v druhém pololetí zlepšení hospodářského výsledku?
Pololetní výsledky celé skupiny jsme našim akcionářům a investorům předložili 9. září. Tato data jsou pro nás důležitá, protože máme již interně schváleny investice na modernizaci vlaků i do zázemí pro jejich údržbu a opravy. Na to potřebujeme externí financování, které, jak ví každý ekonom, je výhodnější než vlastní zdroje, ačkoli i takové řešení by bylo možné. Očekávám, že druhé pololetí 2021 bude lepší než to první jednoduše proto, že snad už nebude další tvrdý lockdown, nicméně nikdo nemůže dnes vědět, jak se bude vyvíjet epidemická situace a jaké to bude mít dopady na jeho podnikání. Pokud se zmírní protiepidemická opatření natolik, aby se cestování vlakem stalo opět běžným a pohodlným, pak očekávám, že na konci roku dosáhneme na tržby z jízdného ve výši 80 procent stavu před covidem. Potvrdil by se tak můj podnikatelský plán a v takovém případě bychom mohli dosáhnout i překvapivých hospodářských výsledků. V tomto odhadu je bohužel příliš mnoho neznámých, které nedokážeme ovlivnit. Už sedm měsíců snižujeme náklady, to je to, co je v naší moci, a výsledky jsou vidět.
Jednou z vašich priorit je i posílení spojení do sousedních zemí, aktuálně se hovoří o tom, že by České dráhy měly vypravovat přímé vlaky z Prahy až k Baltskému moři. Kdy by k tomu mělo dojít a jaké další plány v tomto směru máte?
Spolupráce v oblasti železniční dopravy mezi zeměmi V4 a obecně státy bývalého východního bloku má značný potenciál. Přirozeně je zájem hlavně o dopravní spojení do západoevropských metropolí, příležitosti ale podle mého názoru nabízí i komfortní cestování na Slovensko, do Polska nebo do Maďarska. Na začátku první vlny pandemie covidu České dráhy vypravily zvláštní vlaky, které dopravovaly občany Ukrajiny zpět domů. Zjistili jsme, že o dálkovou přepravu na východ by byl nejen dočasný zájem. Komplikaci samozřejmě představují hranice schengenského prostoru, podobný problém ale dnes tvoří různé protiepidemické podmínky pro překročení hranic jednotlivých států Evropské unie.
Významné investice směrujete do modernizace a výstavby nových opravárenských hal. Jaké projekty budete realizovat v této oblasti v nejbližší době?
Pro oblast opravárenství máme na deset let vypracovánu strategii jejího rozvoje. Je to segment podnikání, který má velký potenciál na to, aby oslovil i naše konkurenty ve sféře železniční dopravy nejen doma, ale i v Rakousku nebo v Německu, případně v Polsku a na Slovensku. Většina našich opravárenských dílen se nachází blízko hranic s našimi sousedy a cena práce je u nás nižší než v západoevropských zemích. Liberalizace železničního trhu v Evropě nám tak přináší jisté podnikatelské riziko, ale i konkurenční výhodu. Na jedné straně můžeme v soutěži o provozování určitého spoje prohrát, na straně druhé lze získat nové zakázky pro naše opravny a depa. Do konce letošního roku upřesníme naše plány v oblasti investic do opravárenství a určitě o nich budeme informovat. Je to obchodní příležitost, kterou bychom chtěli využít.
Plánujete v nejbližších měsících nějaké zásadní změny?
Chtěl bych spíš všem poděkovat: cestujícím, zaměstnancům, dodavatelům, objednavatelům a dalším za to, že se nám dosud společně podařilo překonat všechny potíže způsobené pandemií covidu-19. Chtěl bych všechny ujistit, že tak jako se České dráhy snažily zachovat bezpečnou a udržitelnou dopravu v době protiepidemických opatření, tak budou mít snahu vrátit se i k pohodlí cestování po železnici z předcovidové éry, jak jen to bude možné.
