Rozhovory
ČD během nouzového stavu klesly tržby na cca 10 procent běžných příjmů
1. června 2020
Následky opatření proti šíření koronaviru naplno pocítil i národní dopravce, společnost České dráhy, a.s. „Loni byla osobní doprava zisková a celá skupina ČD vydělala 1,3 miliardy korun," říká generální ředitel Českých drah Václav Nebeský (viz foto) a dodává: „Dopad opatření proti šíření covidu-19 bude ale tak výrazný, že s podobně pozitivním výsledkem počítat nelze." Přes nepříznivou situaci nechtějí České dráhy propouštět zaměstnance a maximálně se budou snažit dodržet své investiční plány.
V souvislosti s nouzovým stavem v ČR byla omezena dálková železniční doprava, přerušena mezistátní doprava a utlumena vnitrostátní doprava. Máte informace, o kolik procent se za období, kdy byl nouzový stav vyhlášen, snížily počty cestujících ve vašich vlacích?
Dopad opatření byl opravdu výrazný. Tržby v mezinárodní železniční přepravě negativně ovlivnila situace v Evropě už na začátku března a po zastavení mezistátních vlaků logicky klesly na nulu. Další zásadní propad počtu zákazníků a tržeb nastal ve vnitrostátní přepravě po zavření škol a následně vyhlášení celostátní karantény. Tržby se tak snížily na cca 10 procent běžného stavu.
Nedávno jste zveřejnili výsledky hospodaření za loňský rok. Nedá se asi očekávat, že by ty letošní byly podobné, že?
Bohužel ne. Loni byla osobní doprava zisková a celá skupina ČD vydělala 1,3 miliardy korun. Dopad opatření proti šíření covidu-19 bude ale tak výrazný v obou hlavních segmentech, tedy v osobní i v nákladní dopravě, že s podobně pozitivním výsledkem počítat nelze.
Jsou tím ohroženy chystané investice? Do modernizace vozového parku jste plánovali investovat desítky miliard korun.
Ztráty vyhodnocujeme průběžně a v celé skupině ČD je odhadujeme na několik miliard korun. Naší snahou ale je, abychom jednak nemuseli propouštět, jednak chceme maximálně dodržet naše investiční plány. Krize nepotrvá věčně a my musíme vozidlový park obnovovat, jinak prostě nebudeme mít za pár let čím jezdit. Jde například o zakázku na výrobu až 90 nových elektrických lokomotiv na 200 kilometrů v hodině. Kdybychom ji teď nevypsali, tak nám jednoho dne doslouží stávající lokomotivy a co budeme dělat? Soutěž poběží několik měsíců, výroba pak několik let. Není nač čekat. Obnova by měla být průběžná. Po sametové revoluci se dlouho prakticky nic nenakupovalo a s důsledky se potýkáme dodnes. Nesmíme opakovat stejnou chybu.
Dá se předpokládat, že po zrušení nouzového stavu dojde k postupnému rozšíření vnitrostátní dopravy. Velkou neznámou je však obnovení mezinárodní dopravy. Máte signály, kdy a jakým způsobem by mohla být znovu zavedena?
K postupnému obnovení vnitrostátní dálkové dopravy dochází po dohodě s Ministerstvem dopravy od konce dubna. Kraje se rozhodují každý dle svých potřeb a dočasně zrušené regionální spoje opět zavádějí v průběhu května. Plné obnovení mezinárodní dopravy nezáleží jen na České republice, ale přirozeně na okolních zemích, jak se k tomu postaví. Rád bych ovšem připomenul, že zatímco mezinárodní vlaky se na čas zastavily úplně, každý den jsme dál zajišťovali více než 4500 vnitrostátních spojů i během koronavirové krize. České dráhy tedy nikdy nepřestaly plnit svou roli.
Jakým způsobem se změnila pravidla pro úklid a dezinfekci ve vašich vlacích? Museli jste přijmout nová hygienická opatření?
Od samotného začátku jsme zásadním způsobem zvýšili úklid a dezinfekci vlaků. Začali jsme využívat také nové metody, jako jsou nanonástřiky nebo ozonizace vozidel. Hygienické potřeby doplňujeme i během jízdy vlaků. Ruku v ruce s tím jsme personál vybavovali všemi dostupnými ochrannými prostředky. Dalším opatřením bylo dočasné zastavení prodeje jízdních dokladů ve vlacích, ten jsme již opět obnovili. Pokladníci ve stanicích jsou od zákazníků odděleni sklem, a tak bych mohl pokračovat.
Kolik jste měli nemocných?
V rámci skupiny ČD se to v době kulminace pohybovalo kolem deseti prokázaných případů. Nechci říct, že je to málo. Ale když si uvědomíte, že ve skupině celkem zaměstnáváme přes 23 tisíc lidí a velká část z nich pracuje v provozu se zákazníky, podařilo se pozitivní případy udržet na velmi nízkých počtech.
V Moravskoslezském kraji jste se zapojili do pilotního projektu na využití speciálního nanonástřiku, který zásadně snižuje výskyt virů a bakterií v interiéru vlaku. V jaké fázi se tento projekt aktuálně nachází? V čem se tento nanonástřik liší od běžně využívaných dezinfekcí?
Garantem a koordinátorem tohoto projektu je Moravskoslezský kraj. S aplikací se začalo 20. března a poslední jednotka byla ošetřena 16. dubna. V této první fázi bylo ošetřeno celkem 11 souprav. Konkrétně šlo o devět jednotek CityElefant a dvě jednotky RegioPanter. Dohromady tyto jednotky aktuálně zajišťují asi sto krajských spojů denně. Nanonástřik se nemusí opakovat a je to dlouhodobé preventivní opatření. Měl by chránit cestující před mikroorganismy po dobu minimálně tří let.
Koronavirová pandemie způsobila řadu nepředvídatelných problémů, které jste museli operativně řešit. Co pro vás bylo nejobtížnější?
My jsme dokázali reagovat velice rychle. Okamžitě jsme zavedli pravidelné krizové štáby, které on-line komunikovaly minimálně dvakrát denně, a to včetně víkendů. Na začátku byl ale velký problém zajistit ochranné pomůcky pro našich 15 tisíc zaměstnanců v osobní dopravě. Když se koronavirus u nás objevil, neměl dostatečné zásoby vůbec nikdo. O respirátory a roušky se strhl boj a převis poptávky vyhnal ceny i desetinásobně nahoru. Dodávky roušek nám přicházely pozdě a třeba i v menším počtu, než jsme objednali. Naštěstí jsme nikdy nespoléhali jen na jeden zdroj a taky jsme si hodně pomohli sami. Kdo mohl, šil roušky – naši zaměstnanci i jejich příbuzní. To samé bylo s dezinfekcí, nicméně tam hodně pomohly včasné objednávky hned na začátku vypuknutí epidemie a později velmi dobré vztahy s dodavateli.
Věříte, že se zákazníci do vlaků zase vrátí?
Návrat do normálu bude asi pomalejší, než bychom si přáli. Všechno záleží na vývoji situace kolem koronaviru. Ale myslím si, že k nám postupně zase najdou cestu. Vlaky jsou rychlé, pohodlné, bezpečné a my rozhodně nepolevíme v jejich čištění a dezinfekci. Takže se zákazníci nemusejí bát s námi zase vyrazit do práce nebo na výlety.
Dopad opatření byl opravdu výrazný. Tržby v mezinárodní železniční přepravě negativně ovlivnila situace v Evropě už na začátku března a po zastavení mezistátních vlaků logicky klesly na nulu. Další zásadní propad počtu zákazníků a tržeb nastal ve vnitrostátní přepravě po zavření škol a následně vyhlášení celostátní karantény. Tržby se tak snížily na cca 10 procent běžného stavu.
Nedávno jste zveřejnili výsledky hospodaření za loňský rok. Nedá se asi očekávat, že by ty letošní byly podobné, že?
Bohužel ne. Loni byla osobní doprava zisková a celá skupina ČD vydělala 1,3 miliardy korun. Dopad opatření proti šíření covidu-19 bude ale tak výrazný v obou hlavních segmentech, tedy v osobní i v nákladní dopravě, že s podobně pozitivním výsledkem počítat nelze.
Jsou tím ohroženy chystané investice? Do modernizace vozového parku jste plánovali investovat desítky miliard korun.
Ztráty vyhodnocujeme průběžně a v celé skupině ČD je odhadujeme na několik miliard korun. Naší snahou ale je, abychom jednak nemuseli propouštět, jednak chceme maximálně dodržet naše investiční plány. Krize nepotrvá věčně a my musíme vozidlový park obnovovat, jinak prostě nebudeme mít za pár let čím jezdit. Jde například o zakázku na výrobu až 90 nových elektrických lokomotiv na 200 kilometrů v hodině. Kdybychom ji teď nevypsali, tak nám jednoho dne doslouží stávající lokomotivy a co budeme dělat? Soutěž poběží několik měsíců, výroba pak několik let. Není nač čekat. Obnova by měla být průběžná. Po sametové revoluci se dlouho prakticky nic nenakupovalo a s důsledky se potýkáme dodnes. Nesmíme opakovat stejnou chybu.
Dá se předpokládat, že po zrušení nouzového stavu dojde k postupnému rozšíření vnitrostátní dopravy. Velkou neznámou je však obnovení mezinárodní dopravy. Máte signály, kdy a jakým způsobem by mohla být znovu zavedena?
K postupnému obnovení vnitrostátní dálkové dopravy dochází po dohodě s Ministerstvem dopravy od konce dubna. Kraje se rozhodují každý dle svých potřeb a dočasně zrušené regionální spoje opět zavádějí v průběhu května. Plné obnovení mezinárodní dopravy nezáleží jen na České republice, ale přirozeně na okolních zemích, jak se k tomu postaví. Rád bych ovšem připomenul, že zatímco mezinárodní vlaky se na čas zastavily úplně, každý den jsme dál zajišťovali více než 4500 vnitrostátních spojů i během koronavirové krize. České dráhy tedy nikdy nepřestaly plnit svou roli.
Jakým způsobem se změnila pravidla pro úklid a dezinfekci ve vašich vlacích? Museli jste přijmout nová hygienická opatření?
Od samotného začátku jsme zásadním způsobem zvýšili úklid a dezinfekci vlaků. Začali jsme využívat také nové metody, jako jsou nanonástřiky nebo ozonizace vozidel. Hygienické potřeby doplňujeme i během jízdy vlaků. Ruku v ruce s tím jsme personál vybavovali všemi dostupnými ochrannými prostředky. Dalším opatřením bylo dočasné zastavení prodeje jízdních dokladů ve vlacích, ten jsme již opět obnovili. Pokladníci ve stanicích jsou od zákazníků odděleni sklem, a tak bych mohl pokračovat.
Kolik jste měli nemocných?
V rámci skupiny ČD se to v době kulminace pohybovalo kolem deseti prokázaných případů. Nechci říct, že je to málo. Ale když si uvědomíte, že ve skupině celkem zaměstnáváme přes 23 tisíc lidí a velká část z nich pracuje v provozu se zákazníky, podařilo se pozitivní případy udržet na velmi nízkých počtech.
V Moravskoslezském kraji jste se zapojili do pilotního projektu na využití speciálního nanonástřiku, který zásadně snižuje výskyt virů a bakterií v interiéru vlaku. V jaké fázi se tento projekt aktuálně nachází? V čem se tento nanonástřik liší od běžně využívaných dezinfekcí?
Garantem a koordinátorem tohoto projektu je Moravskoslezský kraj. S aplikací se začalo 20. března a poslední jednotka byla ošetřena 16. dubna. V této první fázi bylo ošetřeno celkem 11 souprav. Konkrétně šlo o devět jednotek CityElefant a dvě jednotky RegioPanter. Dohromady tyto jednotky aktuálně zajišťují asi sto krajských spojů denně. Nanonástřik se nemusí opakovat a je to dlouhodobé preventivní opatření. Měl by chránit cestující před mikroorganismy po dobu minimálně tří let.
Koronavirová pandemie způsobila řadu nepředvídatelných problémů, které jste museli operativně řešit. Co pro vás bylo nejobtížnější?
My jsme dokázali reagovat velice rychle. Okamžitě jsme zavedli pravidelné krizové štáby, které on-line komunikovaly minimálně dvakrát denně, a to včetně víkendů. Na začátku byl ale velký problém zajistit ochranné pomůcky pro našich 15 tisíc zaměstnanců v osobní dopravě. Když se koronavirus u nás objevil, neměl dostatečné zásoby vůbec nikdo. O respirátory a roušky se strhl boj a převis poptávky vyhnal ceny i desetinásobně nahoru. Dodávky roušek nám přicházely pozdě a třeba i v menším počtu, než jsme objednali. Naštěstí jsme nikdy nespoléhali jen na jeden zdroj a taky jsme si hodně pomohli sami. Kdo mohl, šil roušky – naši zaměstnanci i jejich příbuzní. To samé bylo s dezinfekcí, nicméně tam hodně pomohly včasné objednávky hned na začátku vypuknutí epidemie a později velmi dobré vztahy s dodavateli.
Věříte, že se zákazníci do vlaků zase vrátí?
Návrat do normálu bude asi pomalejší, než bychom si přáli. Všechno záleží na vývoji situace kolem koronaviru. Ale myslím si, že k nám postupně zase najdou cestu. Vlaky jsou rychlé, pohodlné, bezpečné a my rozhodně nepolevíme v jejich čištění a dezinfekci. Takže se zákazníci nemusejí bát s námi zase vyrazit do práce nebo na výlety.
