Rozhovory

Jak se vám daří vyrovnat s následky koronavirové pandemie? Museli jste např. přerušit výrobu vašich strojů nebo zastavit některé provozy?

Dopady pandemie onemocnění covid-19 jsme zaznamenali velice rychle. Měli jsme sice štěstí, že doposud se nikdo z našich zaměstnanců nenakazil touto chorobou, a nemuseli jsme tak zastavit naši výrobu ani uzavřít firmu. Zásadním problémem byl však zpočátku zákaz cestování. Pro naši firmu, která exportuje více jak 85 procent své produkce do zahraničí, byla nemožnost vycestovat za našimi zákazníky a naopak je zvát k nám zcela fatální. Ze dne na den jsme tak „uzemnili“ 35 až 50 techniků, kteří jsou jinak neustále na cestách a staví, servisují či opravují naše stroje, a k tomu celý obchodní tým. Po rozvolnění pravidel pro cestování se situace sice zlepšila, ale v podstatě pouze na prostoru Evropy. Stále nemůžeme vycestovat třeba do Číny, Saúdské Arábie, Thajska, Austrálie, Kanady, USA atd., kde naši zákazníci netrpělivě čekají na instalaci dodaných strojů. Bohužel současný vývoj šíření onemocnění covid-19 nám nedává příliš velké naděje, že se situace ohledně cestování brzy zlepší.

Dají se již případné ztráty vyjádřit v řeči čísel?

Vyčíslit dosavadní ztráty lze, ale vzhledem k tomu, že nevíme, jak se situace bude dál vyvíjet, je předčasné hodnotit celý fiskální rok. To, co je zřejmé již nyní, je pokles zásoby zakázkové náplně. Propad poptávky po obráběcích strojích byl zřetelný již na konci roku 2019, příchod koronavirové krize tento propad ještě umocnil. Naštěstí se stále objevují zákazníci, kteří i v této složité době potřebují investovat do nových strojů, a tak i my zaznamenáváme nové objednávky. Avšak vzhledem k současné situaci je boj o každou novou zakázku velice tvrdý a náročný. Navíc stále je zde riziko, že stroj, ačkoliv bude vyrobený, nebude moct být předán, ať už u nás ve firmě, nebo u konečného zákazníka z důvodů, které jsem popsal výše. Odhadnout tak celkové tržby je velmi složité a nejisté. Každopádně očekáváme propad oproti roku 2019 minimálně ve výši 15 procent.

Využili jste některou z podpor od státu? Zdají se vám podpůrné programy dostatečné?

Ano, využili. Hned od začátku jsme se zapojili do programu Antivirus, který hodnotím jako nejúčinnější nástroj, který vláda otevřela, aby pomohla firmám udržet zaměstnanost na co nejvyšší úrovni i přes výpadek práce pro zaměstnance. Jsem rád, že program je stále platný, ale je jisté, že přerod do klasického „kurzarbeitu“, jak ho známe např. z Německa, je nutnost. Doufám, že vládní představitelé nebudou s tímto krokem dlouho otálet a brzy přijdou do sněmovny s návrhem úprav příslušných zákonů. Ostatní programy, jako jsou Covid I, II, III a Covid Plus, hodnotím tak, že záměr byl dobrý, ale realizace nešťastná. Místo okamžitého dodání tolik potřebné likvidity podnikům se rozpoutala byrokratická mela, kterou řada podniků neprošla nebo si raději žádost rozmyslela. Daleko účinnější forma podpory by dle mého názoru byla např. odpuštění (nikoliv odklad) sociálních a zdravotních odvodů. Jako zcela nepřiměřenou reakci státu pak vidím to, že ihned po poskytnutí prvních podpor spustily orgány státní správy rozsáhlé kontroly čerpání této pomoci. Hovořím zde z vlastní zkušenosti – z důvodů využití programu Antivirus za období 16. až 31. března jsme víc měsíc byli prověřováni krajským úřadem práce.

Od začátku pandemie došlo i k citelnému oslabení kurzu koruny. Přineslo vám to problémy? Jste pro zavedení eura, nebo ponechání české koruny?

Vzhledem k faktu, že naše společnost je živa z exportu svých produktů, by se zdálo, že oslabení koruny by nám spíše mělo hrát do karet. Často tento argument používají i politikové. Nicméně pravda je trochu jiná. Řada exportérů se podobně jako my dlouhodobě zajišťuje proti pohybu kurzu koruny, a má tak vývoj kurzu nalinkován v řádu měsíců až let. Navíc řada vstupů nutných pro výrobu se dováží ze zemí platících eurem, a tak výkyv kurzu koruny přináší podniku jak zisky na straně jedné, tak ztráty na straně druhé. Zajištění kurzu také není zadarmo a přináší s sebou dodatečné riziko, které by přijetím eura zmizelo. Osobně jsem jednoznačně pro přijetí eura, ale toto rozhodnutí je jen a pouze v rukách politiků. Bohužel na naší politické scéně není dost odvahy tento krok učinit z důvodu ztráty přízně voličů, a tak se řada politiků raději schovává za vyzdvihování domnělých nevýhod, mlžení a matení lidí.

V letošním roce jste se chtěli soustředit na vývoj technologického příslušenství k vašim novinkám. Jak se vám v tomto směru daří? Jaké procento ročního obratu investujete do výzkumu a vývoje?

Letošní rok se skutečně nese především v duchu vývoje technologického příslušenství k našim strojům. Je to dáno tím, že v předchozích dvou letech jsme na trh uvedli tři prototypy nových strojů a nyní jsme ve fázi dovybavení těchto strojů příslušenstvím, které rozšiřuje jejich univerzalitu a zároveň umožní maximální využití všech technických parametrů těchto strojů. Jedná se především o různé typy frézovacích hlav, výměny technologického příslušenství, obrobků a nástrojů. Za posledních osm měsíců jsme vyrobili čtyři prototypy nových frézovacích hlav, které nyní procházejí provozními zkouškami před uvedením na trh. Do technického rozvoje a inovací investujeme každoročně mezi 30 až 60 miliony korun.

Ve vašem oboru hrají důležitou roli mezinárodní výstavy a veletrhy, kterých se pravidelně účastníte. Z důvodu pandemie došlo ke zrušení či odložení některých významných akcí. Mění se už situace? Budou letos nějaké veletrhy?

Pro letošní rok jsme plánovali účast na třech velkých výstavách, a to CCMT v Šanghaji, Metalloobrabotce v Moskvě a MSV v Brně. Ani jeden z těchto veletrhů se bohužel nekoná. Je to obrovská škoda, protože tyto veletrhy jsou důležitým místem pro prezentaci vývoje a trendů v oboru a setkání s obchodními partnery. Důvodům pro zrušení veletrhů samozřejmě rozumím a doufám, že v příštím roce se situace dostane do normálu a my se budeme moct na veletrhy zase vrátit. Každopádně do konce tohoto roku se žádný strojírenský veletrh již konat nebude. Jsem proto velice šťastný, že se nám letos podařilo uskutečnit alespoň pravidelné setkání s našimi dealery a zástupci z celého světa s názvem TOSmeet. Na tomto setkání vždy prezentujeme nejnovější výstupy našeho technického rozvoje a společně diskutujeme trendy vývoje na jednotlivých trzích. Díky tomu, že jsme výjimečně toto jednání shodou náhod předsunuli z června na únor, mohli se ho zúčastnit zástupci z 35 zemí v celkovém počtu 53 účastníků.

V červnu tohoto roku proběhlo v prostorách společnosti TOS Varnsdorf závěrečné oponentní řízení projektu Centrum kompetence – strojírenská výrobní technika, do kterého jste byli zapojeni. Můžete nám tento projekt více přiblížit?

Projekt byl realizován v letech 2012–2019 a byl unikátní v tom, že se ho účastnila tři výzkumná pracoviště a sedm předních výrobců obráběcích a tvářecích strojů, kteří jsou v některých případech vzájemnými konkurenty. Hlavním cílem projektu bylo zvyšování konkurenceschopnosti oboru strojírenské výrobní techniky prostřednictvím zlepšování šesti hlavních užitných vlastností strojů a technologií – přesnosti, jakosti, produktivity, spolehlivosti, hospodárnosti a minimalizace dopadu na životní prostředí. Projekt byl organizačně dělen po odborných tématech v rámci jedenácti specializovaných pracovních balíčků. Firmy byly zapojeny pouze do řešení těch pracovních balíčků, kde cítily vlastní zájem a budoucí tržní uplatnění navržených řešení. Díky spolupráci výzkumné organizace a průmyslového podniku mohla vzniknout nová, velmi sofistikovaná řešení, která umožnila zapojeným podnikům zvýšit technickou úroveň jejich produktů, a zajistit tak jejich konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku, čímž byl splněn hlavní cíl projektu. Osobně považuji za velmi přínosný také odborný růst pracovníků jak výzkumných pracovišť, tak zejména firem. Ti díky zapojení se do řešení náročných úkolů v rámci tohoto projektu načerpali cenné know-how, které mohou využít v budoucnu při práci na dalších úkolech. V neposlední řadě je také velmi důležité, že díky zapojeným výzkumným pracovištím mohou být získané výsledky v obecné formě přeneseny do výuky, což přispěje ke zkvalitnění technického vzdělávání v ČR a výchově nových odborníků.

S nástupem pandemie se do popředí dostalo i téma digitalizace. Jaká je situace v tomto směru u vás?

Ať už budeme naše kroky označovat jako zavádění prvků digitalizace, nebo průmyslu 4.0, činíme je průběžně a bez ohledu na příchod pandemie. Příkladem může být vývoj našeho systému TOS Control, který je nadstavbou řídicího systému stroje a který vytváří platformu pro integraci řady aplikací, které rozšiřují funkce stroje, zlepšují jeho obslužnost či umožňují propojení s dalšími systémy, jako je například ERP apod. Co se u nás razantně změnilo s příchodem pandemie, byla nutnost zavedení komunikace s našimi partnery na dálku díky různým telekonferenčním a videokonferenčním hovorům. Ověřili jsme si, že jsme schopní takto fungovat, a dokonce i předávat naše stroje zákazníkům na druhé straně zeměkoule. Rovněž využití a funkčnost vzdálené diagnostiky stroje se významně zlepšila. Je ale nutné dodat, že osobní kontakt se zákazníkem videokonference nenahradí.

Slova, jako jsou dekarbonizace, udržitelnost, chytrá a úsporná řešení, jsou součástí tzv. European Green Deal neboli zeleného údělu a také součástí plánu na podporu oživení Evropy. V příštích 10 letech dojde ke změně současné ekonomiky a průmyslu. Je to pro vás jako firmu hrozba, nebo příležitost?

Každá zásadní změna s sebou přináší jak hrozby, tak i příležitosti. Je jen na manažerech firem, zda umí tyto příležitosti nalézt a využít a hrozbám se vyhnout nebo je přeměnit na příležitosti. European Green Deal a plán na podporu oživení Evropy takovýmito změnami bezesporu jsou. Zejména v druhém případě nebude o příležitosti nouze. Evropa se chystá rozdělit masivní finanční podporu všem členským státům a podpořit tím jejich zotavení z dopadů krize vyvolané pandemií covidu-19. Otázkou zatím zůstává, jak efektivně budeme jako Česká republika schopní tyto zdroje využít. Z minulosti víme, že příprava programů, stanovení podmínek čerpání a následná administrace projektů nebyla vždy nejlepší. Přeju si, aby to tentokrát bylo jinak. K tomu bude nutná důkladná příprava a hlavně konzultace se všemi zainteresovanými stranami, tj. i se zástupci průmyslu. Věřím, že vhodně nastavené podmínky programů umožní řadě firem se nejen připravit na „zelenou Evropu“, ale udržet a posílit své podnikatelské aktivity a tím přispět k růstu české ekonomiky.