Rozhovory
ASTOS Machinery očekává nové zakázky
21. září 2020
Společnost ASTOS Machinery a.s. vyrábí dopravníkové systémy k CNC strojům a automaticky řízené linky k lisům. Dalšími oblastmi výroby jsou filtrační zařízení pro strojírenství nebo krytování strojů. Díky zkušenostem a odbornosti konstruktérů firma připravuje a realizuje celé projekty pro strojírenský i automobilový průmysl. S generálním ředitelem společnosti Michaelem Ondraschkem jsme hovořili především o činnosti firmy v době nouzových opatření proti šíření nemoci covid-19.
Byli jste přizváni do celoevropského výběrového řízení na dopravníky k lisovnám pro společný podnik jednoho z největších výrobců lisů v Evropě a významné německé automobilky. Jaký je výsledek tohoto tendru?
Bohužel, tuto zakázku jsme nezískali. Šlo o skutečně mimořádně velký společný projekt automobilky Porsche a výrobce lisů Schuler. V tendru pravděpodobně zvítězila firma z jižní Evropy, možná některá italská nebo španělská společnost. Rozhodující byla cena, která podle všeho byla extrémně nízká. Rozhodnutí padlo těsně před vyhlášením nouzových opatření v ČR (půlka března 2020) proti šíření koronavirové nákazy a není vyloučeno, že vítěz výběrového řízení s obavou o budoucí vytížení výroby, chtěl zakázku získat, i kdyby pro něj byla na hranici rentability.
Loni jste vyvinuli nové vertikální zařízení pro filtraci s průtokem až 500 l/min s velmi malou zástavbovou plochou. Tato filtrační jednotka měla projít testy a poté měla být patentována. Připravujete již její výrobu?
Vyrobili jsme prototypy a nabídli dvěma zákazníkům jako testovací zařízení, jedním z nich je společnost TOS Varnsdorf. Průběh zkoušek zpomalila pandemie covidu-19. Od března do srpna byly totiž provozy, kde jsme chtěli naše zařízení instalovat, omezeny jen na to, co bylo nezbytné k zachování výroby. Od března do půlky června fungovali v jakémsi nouzovém režimu. V ASTOSu jsme sice nepropouštěli a ani jsme nevyužili kurzarbeit, ovšem také jsme nezahajovali žádné nové projekty. Předpokládáme ale, že na podzim se již testy plně rozběhnou. Myslím, že to platí i obecně. V září, říjnu a listopadu počítáme s rozjezdem byznysu v naší branži a tedy i s navýšením obratu a ziskovosti. Mám signály, že lapidárně řečeno, postupně si všichni uvědomují, že život jde dál, krátké ca tříměsíční omezení není v konečném součtu tak dramatické a investice do strojů a zařízení budou zase pokračovat.
Jaké procento ročního obratu investujete do výzkumu a vývoje?
V posledních třech letech jsme se soustředili na výzkum a vývoj již zmíněného zařízení pro filtraci s průtokem až 500 l/min. Ročně jsme do tohoto projektu investovali kolem čtyř až pěti milionů korun. Loni jsme měli obrat 170 milionů, letos to bude zhruba 140 milionů korun, takže asi tři procenta z ročního obratu.
Do nového závodu na výrobu CNC brousicích strojů společnosti Fermat Machine Tool v Radějovicích jste dodali hotovou kapotáž a filtrační systémy. Jak významná pro vás byla tato zakázka?
Jedná se o jednu zakázku z mnoha. V oblasti kapotáže dlouhodobě spolupracujeme s několika společnostmi a firma Fermat Machine Tool patří k našim věrným zákazníkům. Jsme jejím výhradním dodavatelem a dlouhodobá spolupráce funguje velmi dobře. Zakázka, na kterou se ptáte, je tedy z tohoto pohledu pro nás zcela standardní.
Spolupracujete také s firmou M.A.S. Automation, která dodává automatizovaná řešení pro infralogistiku. Jaké jsou aktuální výsledky této kooperace?
Firma M.A.S. Automation patří do holdingu, v němž jsem statutárním ředitelem. Spolupráce v rámci tohoto holdingu funguje samozřejmě velmi dobře. Společnost M.A.S. Automation například získala zakázku od automobilky BMW, konkrétně od její rakouského závodu ve Steyru. M.A.S. Automation tam dodává zařízení pro infralogistiku, tedy kromě jiného automatické zakladače, ASTOS k tomu vyrábí regálovou část a na místě pak probíhá společná montáž. Tento projekt realizujeme od začátku tohoto roku. Shodou okolností v pátek 13. března byly obě skupiny montérů v Bavorsku u generálního dodavatele projektu BMW, kde finalizovali instalaci tohoto zařízení. Montérům z M.A.S. Automation jsem umožnili se vrátit ještě před uzavřením hranic, a montážní skupina z ASTOSu , pak zastoupila kolegy montéry v instalaci zařízení. I tímto netradičním způsobem probíhá naše spolupráce. Nicméně obě firmy jsou na sobě nezávislé.
Jste česká firma. Neuvažujete o spojení s některou z velkých zahraničních společností?
ASTOS a M.A.S. jsou firmy, které jsou otevřené širší spolupráci formou určitého spojenectví / aliance. Je to jednoznačný trend, kdy se firmy působící na trhu spojují při získávání zakázek. Tato spolupráce může vyústit až v majetkovém propojení. Očekávám, že po odeznění koronavirové krize budou případy takové propojení na trhu častější a užší.
Do jaké míry využíváte při výrobě digitalizaci, 3D tisk, automatizaci a robotizaci?
Naše technologie je postavena na dělení materiálů, především práci s plechem, svařování a následné montáži a lakování. Výrobní linky, které také vyrábíme, jsou samozřejmě automatizované. Často jde o integraci námi vyráběných zařízení do automatizovaných výrobních linek zákazníka. Získali jsme například zakázku na linku s magnetickými dopravníky k 8 lisům ve švédské společnosti Husqvarna na jihozápadě Švédska v hlavním výrobním závodě ve městě Huskvarna. Tuto zakázku jsme vyhráli po velmi dlouhém a podrobném výběrové řízení na konci loňského roku. Letos v květnu a v červnu probíhala v době korona krize výroba, v červenci jsme tam celou linku v průběhu dvou týdnů namontovali a v srpnu předali zákazníkovi.
Uvítal byste, kdyby se Česká republika stala součástí eurozóny?
Já osobně ano. K této otázce lze přistupovat politicky, nebo prakticky. Naše firma asi z 60 procent vyrábí pro export, fakturaci proto máme z větší části v eurech. V evropské měně dokonce obchodujeme s některými českými zákazníky. V minulých deseti letech jsme se jako většina naučili pojišťovat se proti kurzovním rizikům. Pohybujeme se tedy v duálním měnovém systému. Politicky je Česká republika členem Evropské unie a výhody této integrace převažují, prakticky i politicky tedy do eurozóny směřujeme.
Nabízí vaší firmě něco užitečného inovační strategie naší vlády The Country for the Future?
Každá vláda posledních 25 let hovoří o tom, že Česká republika nemá být pouhá „montovna“, ale průmyslová vyspělá země, jako jsme skutečně bývali před druhou světovou válkou. To jsou ale pouhé fráze, protože ve skutečnosti proto to žádná vládní garnitura nic neudělala a nedělá. Nejde přece jen o finanční dotace ze strany státu, ale především o schopné a vzdělané lidi! Na automatizaci, robotizaci, digitalizaci, inovace a podobně nám nechybí ani tak peníze, ale odborníci. Za posledních dvacet let jsme měli nepočítaně ministrů školství, ale žádný z nich pro to nic významného nepodnikl. Z hlediska priorit je školství vždy až na třetím místě. Přitom by to nemuselo být tak složité. Pro začátek by stačilo, aby stát především finančně i jinak podporoval ty obory a vzdělávací instituce, které vláda pro svůj deklarovaný cíl, tedy zemi s vysoce moderním průmyslem, potřebuje. Místo toho z našich škol bohužel odcházejí převážně absolventi, kteří jsou pro tento záměr zcela bezcenní.
Považujete plán na obnovu Evropské unie, který je významně podmíněn realizací zeleného údělu EU, hlavně za novou příležitost, nebo vidíte i rizika?
Doufám, že jsou to spíš politické deklarace. Evropská unie je bohatý region, protože zde vznikl a rozvíjel se od poloviny 19. století moderní průmysl. Všichni žijeme v představě, že to takto bude navždy. To tak ale být nemusí! Pokud převáží snaha v pokračování tohoto vývoje škrcení průmyslu často nereálnými restrikcemi, může to pro Evropu mít vážné dlouhodobé důsledky, zejména pro další generace.
Bohužel, tuto zakázku jsme nezískali. Šlo o skutečně mimořádně velký společný projekt automobilky Porsche a výrobce lisů Schuler. V tendru pravděpodobně zvítězila firma z jižní Evropy, možná některá italská nebo španělská společnost. Rozhodující byla cena, která podle všeho byla extrémně nízká. Rozhodnutí padlo těsně před vyhlášením nouzových opatření v ČR (půlka března 2020) proti šíření koronavirové nákazy a není vyloučeno, že vítěz výběrového řízení s obavou o budoucí vytížení výroby, chtěl zakázku získat, i kdyby pro něj byla na hranici rentability.
Loni jste vyvinuli nové vertikální zařízení pro filtraci s průtokem až 500 l/min s velmi malou zástavbovou plochou. Tato filtrační jednotka měla projít testy a poté měla být patentována. Připravujete již její výrobu?
Vyrobili jsme prototypy a nabídli dvěma zákazníkům jako testovací zařízení, jedním z nich je společnost TOS Varnsdorf. Průběh zkoušek zpomalila pandemie covidu-19. Od března do srpna byly totiž provozy, kde jsme chtěli naše zařízení instalovat, omezeny jen na to, co bylo nezbytné k zachování výroby. Od března do půlky června fungovali v jakémsi nouzovém režimu. V ASTOSu jsme sice nepropouštěli a ani jsme nevyužili kurzarbeit, ovšem také jsme nezahajovali žádné nové projekty. Předpokládáme ale, že na podzim se již testy plně rozběhnou. Myslím, že to platí i obecně. V září, říjnu a listopadu počítáme s rozjezdem byznysu v naší branži a tedy i s navýšením obratu a ziskovosti. Mám signály, že lapidárně řečeno, postupně si všichni uvědomují, že život jde dál, krátké ca tříměsíční omezení není v konečném součtu tak dramatické a investice do strojů a zařízení budou zase pokračovat.
Jaké procento ročního obratu investujete do výzkumu a vývoje?
V posledních třech letech jsme se soustředili na výzkum a vývoj již zmíněného zařízení pro filtraci s průtokem až 500 l/min. Ročně jsme do tohoto projektu investovali kolem čtyř až pěti milionů korun. Loni jsme měli obrat 170 milionů, letos to bude zhruba 140 milionů korun, takže asi tři procenta z ročního obratu.
Do nového závodu na výrobu CNC brousicích strojů společnosti Fermat Machine Tool v Radějovicích jste dodali hotovou kapotáž a filtrační systémy. Jak významná pro vás byla tato zakázka?
Jedná se o jednu zakázku z mnoha. V oblasti kapotáže dlouhodobě spolupracujeme s několika společnostmi a firma Fermat Machine Tool patří k našim věrným zákazníkům. Jsme jejím výhradním dodavatelem a dlouhodobá spolupráce funguje velmi dobře. Zakázka, na kterou se ptáte, je tedy z tohoto pohledu pro nás zcela standardní.
Spolupracujete také s firmou M.A.S. Automation, která dodává automatizovaná řešení pro infralogistiku. Jaké jsou aktuální výsledky této kooperace?
Firma M.A.S. Automation patří do holdingu, v němž jsem statutárním ředitelem. Spolupráce v rámci tohoto holdingu funguje samozřejmě velmi dobře. Společnost M.A.S. Automation například získala zakázku od automobilky BMW, konkrétně od její rakouského závodu ve Steyru. M.A.S. Automation tam dodává zařízení pro infralogistiku, tedy kromě jiného automatické zakladače, ASTOS k tomu vyrábí regálovou část a na místě pak probíhá společná montáž. Tento projekt realizujeme od začátku tohoto roku. Shodou okolností v pátek 13. března byly obě skupiny montérů v Bavorsku u generálního dodavatele projektu BMW, kde finalizovali instalaci tohoto zařízení. Montérům z M.A.S. Automation jsem umožnili se vrátit ještě před uzavřením hranic, a montážní skupina z ASTOSu , pak zastoupila kolegy montéry v instalaci zařízení. I tímto netradičním způsobem probíhá naše spolupráce. Nicméně obě firmy jsou na sobě nezávislé.
Jste česká firma. Neuvažujete o spojení s některou z velkých zahraničních společností?
ASTOS a M.A.S. jsou firmy, které jsou otevřené širší spolupráci formou určitého spojenectví / aliance. Je to jednoznačný trend, kdy se firmy působící na trhu spojují při získávání zakázek. Tato spolupráce může vyústit až v majetkovém propojení. Očekávám, že po odeznění koronavirové krize budou případy takové propojení na trhu častější a užší.
Do jaké míry využíváte při výrobě digitalizaci, 3D tisk, automatizaci a robotizaci?
Naše technologie je postavena na dělení materiálů, především práci s plechem, svařování a následné montáži a lakování. Výrobní linky, které také vyrábíme, jsou samozřejmě automatizované. Často jde o integraci námi vyráběných zařízení do automatizovaných výrobních linek zákazníka. Získali jsme například zakázku na linku s magnetickými dopravníky k 8 lisům ve švédské společnosti Husqvarna na jihozápadě Švédska v hlavním výrobním závodě ve městě Huskvarna. Tuto zakázku jsme vyhráli po velmi dlouhém a podrobném výběrové řízení na konci loňského roku. Letos v květnu a v červnu probíhala v době korona krize výroba, v červenci jsme tam celou linku v průběhu dvou týdnů namontovali a v srpnu předali zákazníkovi.
Uvítal byste, kdyby se Česká republika stala součástí eurozóny?
Já osobně ano. K této otázce lze přistupovat politicky, nebo prakticky. Naše firma asi z 60 procent vyrábí pro export, fakturaci proto máme z větší části v eurech. V evropské měně dokonce obchodujeme s některými českými zákazníky. V minulých deseti letech jsme se jako většina naučili pojišťovat se proti kurzovním rizikům. Pohybujeme se tedy v duálním měnovém systému. Politicky je Česká republika členem Evropské unie a výhody této integrace převažují, prakticky i politicky tedy do eurozóny směřujeme.
Nabízí vaší firmě něco užitečného inovační strategie naší vlády The Country for the Future?
Každá vláda posledních 25 let hovoří o tom, že Česká republika nemá být pouhá „montovna“, ale průmyslová vyspělá země, jako jsme skutečně bývali před druhou světovou válkou. To jsou ale pouhé fráze, protože ve skutečnosti proto to žádná vládní garnitura nic neudělala a nedělá. Nejde přece jen o finanční dotace ze strany státu, ale především o schopné a vzdělané lidi! Na automatizaci, robotizaci, digitalizaci, inovace a podobně nám nechybí ani tak peníze, ale odborníci. Za posledních dvacet let jsme měli nepočítaně ministrů školství, ale žádný z nich pro to nic významného nepodnikl. Z hlediska priorit je školství vždy až na třetím místě. Přitom by to nemuselo být tak složité. Pro začátek by stačilo, aby stát především finančně i jinak podporoval ty obory a vzdělávací instituce, které vláda pro svůj deklarovaný cíl, tedy zemi s vysoce moderním průmyslem, potřebuje. Místo toho z našich škol bohužel odcházejí převážně absolventi, kteří jsou pro tento záměr zcela bezcenní.
Považujete plán na obnovu Evropské unie, který je významně podmíněn realizací zeleného údělu EU, hlavně za novou příležitost, nebo vidíte i rizika?
Doufám, že jsou to spíš politické deklarace. Evropská unie je bohatý region, protože zde vznikl a rozvíjel se od poloviny 19. století moderní průmysl. Všichni žijeme v představě, že to takto bude navždy. To tak ale být nemusí! Pokud převáží snaha v pokračování tohoto vývoje škrcení průmyslu často nereálnými restrikcemi, může to pro Evropu mít vážné dlouhodobé důsledky, zejména pro další generace.
