Novinky

A přesně to je případ jednovrstvého zdiva. Dříve běžný postup v minulém století masově nahradily vícevrstvé konstrukce, což bylo vcelku logickou reakcí na stále se zvyšující požadavky především směrem k tepelněizolačním vlastnostem budov.

Ideální řešení proti vlhkosti

Jenže vývoj je nezastavitelný. A když se navíc v čase ukazují nevýhody vícevrstvých obálek, je to pádný důvod vrátit se v moderní podobě ke konstrukci tradiční, tedy jednovrstvé. „Současné cihlové bloky, typicky naše řady Porotherm T Profi nebo Porotherm EKO+ Profi, odolávají tepelným změnám i bez dodatečné izolace nebo klimatizačních a ventilačních systémů. Pálený keramický materiál funguje sám jako přirozená klimatizace. Když k tomu u řady T Profi přičteme vlastnosti minerální vaty, jsou parametry našich současných produktů naprosto vyhovující nejen pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, ale i pro nízkoenergetické a pasivní domy. A absence izolace, tedy naše difuzně otevřené řešení, je důležitá pro zdravé prostředí. Jednovrstvé zdivo je z tohoto pohledu ideální,“ říká Jiří Dobiáš, hlavní produktový manažer společnosti Wienerberger.

„Pomocí děrování dosahujeme vysokých tepelných odporů, spolu s akumulací a difuzí získáváme velice moderní produkt, který není potřeba zateplovat. A díky plnění cihelných výrobků čedičovou minerální vlnou má zákazník na relativně malé tloušťce stěny vysoký tepelněizolační komfort,“ zdůrazňuje kvalitu špičkových cihel současnosti Daniel Uskokovič, projektový manažer programu Wienerberger e4 dům, který je na jednovrstvé konstrukci založen.

Oba také poukazují na skutečnost, že difuzně uzavřené konstrukce mohou mít s vlhkostí značný problém. Dokonale izolované podlahy i střechy a neprodyšná konstrukce totiž v podstatě vytvoří balon, v němž se drží všechna vlhkost, která uvnitř vznikne vařením, praním či dýcháním. Pokud nevětráte nebo větráte špatně, je to ideální prostředí pro vznik plísní. A větrání je v době drahých energií ve snaze ušetřit často opomíjené. Že výsledkem je nepříliš komfortní a nepříliš zdravé vnitřní prostředí, je nasnadě.

Zdravotní průkaz budovy

To potvrzují i dvě studie laboratoře ovzduší Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotního ústavu. Její odborníci prováděli podvakrát, vždy v několika etapách a na různých domech řadu měření, jimiž zkoumali nezávadnost cihelného domu vystavěného metodou jednovrstvého zdění z produktů společnosti Wienerberger. „Měřili jsme ve čtyřech různých místnostech, ve třech etapách od dokončení novostavby přes etapu nastěhování až po dobu běžného užívání. Sledovali jsme koncentrace organických látek, základní mikroklimatické faktory, indikátor výměny vzduchu a prašnost. Naše studie potvrdila, že keramické cihly nejsou zdrojem organických látek v interiéru a mohou být hodnoceny jako materiál s nulovými emisemi. Měřené hodnoty teploty i relativní vlhkosti jsou plně v rámci, který vnímáme jako oblast osobní pohody uživatelů. Ve sledovaném spektru pak nebyly nalezeny žádné škodlivé látky, které by se týkaly hrubé stavby. A pod limitem, který stanoví platná legislativa, byly v období běžného užívání i hodnoty všech sledovaných emisí a indikátorů,“ potvrzují autoři studie Bohumil Kotlík a Miroslava Mikešová.

Pokroková Vysočina ukazuje směr

Wienerberger je dlouhodobě zastáncem difuzně otevřených konstrukcí, pro něž navrhuje většinu produktů a také podporu, jejíž část míří záměrně i k projektantům a projek­čním kancelářím. Přes všechno řečené je totiž jednovrstvá konstrukce brána na školách jako prostá alternativa a jejím výhodám se nevěnuje nijak zásadní pozornost. Možná je to tím, že jde o výhody především pro investory, respektive majitele.

Pro projektanty ovšem jednovrstvá konstrukce nepředstavuje žádné problémy, v součtu možností spíše naopak. Což potvrzuje i projektant a produktový technik Wienerbergeru Michal Šenkýř, jehož úkolem je právě podpora projektantů: „Řada lidí chce jednovrstvé zdivo, protože ctí ekologii, nemají rádi ropu, nechtějí ničit lesy, chtějí ale přírodní materiál a kvalitní vlastnosti. Řada lidí ovšem stále považuje dodatečné izolace vzhledem k požadavkům na tepelněizolační parametry doslova za nutné. A protože věří odborníkům, dají na názor projektanta. Je zajímavé, že u těch se dá vysledovat poměrně silná setrvačnost – tam, kde se dříve navrhovaly spíše vícevrstvé konstrukce, navrhují se stále. Kolem Blanska třeba. Ale na Vysočině kupříkladu je už dnes většina staveb s jednovrstvou obálkou. Je to jistě sdílením starších zkušeností. A svůj podíl na tom má i fakt, že na školách vyučují spíše konzervativněji naladění a věkově starší pedagogové, což je pochopitelné. Stále tam přežívá jako častý model třicítková zeď obalená izolací. My umíme tutéž zeď bez izolace a s parametry srovnatelnými nebo i lepšími. Je to levnější, rychlejší, zdravější, s výrazně delší životností a mnohem vstřícnější k případným budoucím úpravám. Proto chceme projektanty informovat a nabízet jim i silnou podporu.“

Ať rozhodnou pořádné argumenty

Lehčené cihly Porotherm plněné minerální vatou odpovídají totiž i současným zpřísněným požadavkům NZEB II. „Dokonce jdou ještě dál. Když se podívám na naše cihly, tak standardy NZEB II plníme při třiceti centimetrech, při třiceti osmi už jsme ale pod hranicí pasivního domu. To je číslo, na které s vícevrstvým zdivem těžko dosáhnete. A samozřejmě platí rovnice, čím subtilnější konstrukce, tím větší obytný prostor. Což je parametr, který vzhledem k velikostem pozemků a předpisům investora velmi zajímá,“ připomíná Michal Šenkýř.

Důvodem pro jednovrstvé konstrukce je ale překvapivě i snaha současných investorů mít originální dům. „Běžný konvenční dům je poměrně snadná záležitost, ale pokud jde o složitější a nepravidelné tvary, musí se projektant zabývat řadou konstrukčních detailů. Takové vykonzolování železobetonového stropu už není úplně oblíbená disciplína a zabere čas. Každý takový detail je přitom možným zdrojem budoucích problémů. Jsou jich stovky, přičemž u vícevrstvého zdiva jeden výrobce obvykle dodává nosný materiál, jiný pak izolant. Ne vždy jsou dostatečně kompatibilní a nejsou k dispozici v plné šíři. Takže když je projektant nemá k dispozici, musí je nejen vymyslet, ale musí je také, většinou externě, nechat tepelně-technicky posoudit. To u naší jednovrstvé konstrukce odpadá, my jako jeden výrobce dodáváme jak základní cihelné bloky, tak doporučujeme všechny myslitelné doplňky od vnitřního líce až po vnější. Tepelně-technický posudek má mnoho zpracovaných detailů včetně grafického znázornění teplotního pole. Dodáváme tak vlastně celé řešení,“ vysvětluje Michal Šenkýř.

Jak je vidět, projekt jednovrstvé konstrukce je časově i složitostí vlastně méně náročný. A mnozí projektanti už dokážou využít i knihovny prvků Wienerberger. Mimochodem ty jsou už připraveny i pro BIM, tedy ve 3D a pořád se vylepšují. A Wienerberger nabízí projektantům podporu, pomoc i edukaci přímo na stavbách.

Takže proč stavět složitě, dráž a s horší kvalitou, když to jde jednoduše? Mnich William by odpověď znal. Jedna vrstva, když je udělaná pořádně, pro dokonalý výsledek stačí.