Novinky

Babiš si v době koronakrize přilepšil, ostatní naši oligarchové rovněž

Český premiér Andrej Babiš podle žebříčku stovky nejbohatších Čechů za uplynulý rok sestaveného magazínem Forbes i přes dopady koronavirové krize stále bohatne. Díky tomu, že je beneficientem svěřeneckého fondu Agrofert, se jeho jmění meziročně zvýšilo o čtyři miliardy na 74 miliard korun.

Babiš je podle žebříčku Forbes s majetkem v odhadované výši 74 miliard korun čtvrtým nejbohatším Čechem. Miliardářskou jedničkou je stále Petr Kellner, jeho majetek je nyní odhadován na 293 miliard korun. Druhým nejbohatším Čechem byl v uplynulém roce s majetkem odhadovaným na 86 miliard korun hlavní majitel společnosti CPI Property Group Radovan Vítek. Také on loni zbohatl, když zvýšil své jmění o 11 miliard. Na třetím místě je s majetkem 78 miliard korun podnikatel Daniel Křetínský, který si také přilepšil, a to o 12 miliard.

Žebříček 10 nejbohatších Čechů podle časopisu Forbes (v Kč)

1. Petr Kellner                293 mld.          −57 mld.
2. Radovan Vítek             86 mld.           +11 mld.
3. Daniel Křetínský           78 mld.          +12 mld.
4. Andrej Babiš                 74 mld.          + 4 mld.
5. Karel Komárek              71 mld.            --
6. Pavel Baudiš                51 mld.          +13 mld.
7. Pavel Tykač                  32 mld.            --
8. Eduard Kučera             29 mld.         +6,5 mld.
9. Marek Dospiva           25,3 mld.        +2,3 mld.
10. Dušan Kunovský        20,7 mld.        +3,6 mld.

Zdroj: Forbes

Zdroje určené pro malé a střední firmy si přisvojují koncerny

V roce 2019 Federální rezervní systém Spojených států amerických (Fed) uvedl, že čtyři z deseti Američanů neměli na svých bankovních účtech dostatek hotovosti k pokrytí neočekávaných výdajů ve výši 400 dolarů. Fed přitom snížil krátkodobé úrokové sazby bank na téměř nula procent, čímž podpořil ty nejbohatší. Federální vláda od března do června letošního roku uvolnila 349 miliard dolarů na podporu malých a středních firem, ale 243 milionů dolarů získaly velké akciové společnosti

Evropská unie vložila čtyřicet miliard eur do Fondu spravedlivé transformace, z něhož by se mělo pomoct regionům dosud závislým na výrobě energie z uhlí. V Česku to jsou kraje Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s těmito regiony připravilo projekty za 180 miliard korun – jednalo se o podporu malým a středním firmám na výzkum, na obnovu životního prostředí, na vzdělávací programy a na vznik pracovních míst. Na Ústecku by ale desítky miliard z Bruselu měly inkasovat největší tuzemské koncerny jako polostátní ČEZ, Unipetrol kontrolovaný polskou vládou, holding EPH Daniela Křetínského nebo akciová společnost Cínovecká deponie Karla Janečka. Nejvíc peněz, šest miliard korun, má směřovat do Lovochemie, která patří do koncernu Agrofert, vlastněného svěřeneckými fondy Andreje Babiše.

Společnosti vesměs argumentují tím, že peníze investují do moderních energetických zdrojů a tím ozdraví životní prostředí. Podle ministerstva pro místní rozvoj jsou tyto firmy nositeli transformačních projektů a mají přínos pro tvorbu pracovních míst v uhelných regionech.

Bohatí se musí zapojit víc než dřív

Je zjevné, že bohatí se budou muset do sanace koronavirové krize zapojit a finančně dávat víc než dosud. Jedna z cest je jejich zdanění. Otázka je, jak by multimilionářská daň byla definována a jaká opatření by musela být přijata, aby nedocházelo k jejímu krácení. Bez šetření, a to hlavně na straně státních výdajů, což po koronavirové pandemii není pravděpodobné, nelze daně nezvyšovat, ovšem nikoli na úkor nižší a střední třídy, respektive pracujících a nízkopříjmových občanů.

Multimiliardáři jako Petr Kellner, Karel Komárek, Andrej Babiš, Daniel Křetínský, Radovan Vítek, Marek Dospiva a další se budou muset víc zapojit do ekonomického řešení následků koronavirové krize. Čeští boháči sice zaměstnávají spoustu lidí a daně podle zákona platí, ale jejich firmy stále vydělávají stovky milionů či spíše miliard. Tyto extrémní příjmy je nutné nad určitou stanovenou hranici zdanit vysokým procentem (v USA to kdysi bylo 90 procent). Na splácení státního dluhu v důsledku koronavirové krize se budou muset podílet všichni, ale spravedlivě, úměrně k výši jejich majetku.

Světoví miliardáři během pandemie covidu-19 ještě zbohatli

Podle světové poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) a švýcarské banky UBS světoví miliardáři během koronavirové krize zvýšili své bohatství o čtvrtinu. Obzvláště úspěšní byli ti, kteří podnikají ve zdravotnictví. Více než dvěma tisícům miliardářů po celém světě se do letošního července podařilo nashromáždit bohatství v celkové výši kolem 10,2 bilionu dolarů (8,69 bilionu eur), což překonalo předchozí rekord 8,9 bilionu dolarů dosažený v roce 2017. Počet lidí s aktivy v hodnotě jedné miliardy dolarů nebo více se zvýšil z 2158 v roce 2017 na 2189 v červenci 2020.

Prudké oživení akciových trhů ve tvaru písmene V umožnilo světovým superbohatým zotavit se ze ztrát na začátku krize a poté dokonce zvýšit jejich bohatství. Jejich majetek vzrostl mezi dubnem a červencem 27,5 procenta. Ze studie PwC a UBS vyplývá, že miliardáři zapojení do zdravotní péče zhodnotili své statky o 50,3 procenta, což představuje 658,6 miliardy dolarů. Za tímto úspěchem oficiálně stojí období „objevování léků a inovace v diagnostice i lékařské technologii, jakož i v poslední době léčba a zdravotnické vybavení pro pacienty nemocné covidem-19“.

Podle zveřejněných údajů z 2189 miliardářů jen něco málo přes 200 veřejně darovalo celkem 7,2 miliardy dolarů na pomoc boji proti pandemii covidu-19 a také proti sociálním a ekonomickým dopadům této nemoci.

Americký finanční a obchodní zpravodajský web Business Insider konstatuje, že 40 milionů Američanů přišlo během pandemie covidu-19 o práci, ale miliardáři zaznamenali nárůst čistého jmění o půl bilionu dolarů. Není to poprvé, co miliardáři zaznamenávají zisky, zatímco ostatní sčítají ztráty. Důvodem podle Insideru je, že vláda nepřiměřeně podporuje velké společnosti například výhodnými veřejnými zakázkami a daňovými zákony, např. daně placené miliardáři se od roku 1980 snížily o 79 procent. A to jsou jen legální cesty, jak se zámožní vyhýbají placení daní. V roce 2017 finanční experti odhadli, že přibližně 10 procent světového HDP bylo ukryto v daňových rájích. Podobná studie z roku 2012 tvrdí, že až 32 bilionů dolarů těch nejbohatších skončilo v offshorových oblastech. USA podle dalších odhadů každoročně přijdou o příjmy z daní ve výši téměř 200 miliard dolarů.

Majetková nerovnost může vyvolat politickou explozi

Kvůli slabému zdanění a státní podpoře mají bohatí stále po ruce peníze na investování, a tedy i tvorbu zisku, zatímco střední a nižší třídy nikoli. Insider uvádí konkrétní příklady. Například jmění generálního ředitele společnosti Amazon Jeffa Bezose se od března do června 2020 zvýšilo o asi 48 miliard dolarů. Elon Musk zaznamenal nárůst o 17,2 miliardy dolarů.

Insider dále připomíná, že do roku 2009 nejbohatší jednotlivci zvýšili svůj podíl na globálním bohatství o 19 procent na 39 bilionů dolarů, čímž se za jediný rok vyrovnaly téměř všechny jejich ztráty z ekonomické krize v předcházejících letech. Toto rychlé oživení a větší podíl na světovém bohatství umožnilo pokračovat v exponenciálním růstu jejich zisků. Horní jedno procento konzumovalo 95 procent příjmů získaných v letech 2009 až 2012. Do roku 2020 se majetek miliardářů ve Spojených státech zvýšil o více než 80 procent.

Novodobý feudalismus je cesta do pekel a doplatí na to i ti nejbohatší, protože svět a občané v něm si to určitě nenechají líbit. Je to jenom otázka času. Vysoká koncentrace bohatství v rukou řádově tisícovek a rostoucí chudoba miliard je jev globálního rozsahu a bude vyžadovat celosvětovou politickou spolupráci, aby se tento trend zastavil. Pokud se někdy má změnit vztah mezi bohatstvím a příjmovou nerovností, bude to vyžadovat účast nás všech.

V zájmu nejbohatších či velice bohatých je, aby společnost prosperovala jako celek. Každý úspěšný a vyspělý stát, jehož obyvatelé jsou spokojení, tvoří zdravá střední třída. Ta se nyní tenčí a rozpadá. S jejím vytrácením se nůžky majetkové disproporce ještě více rozevírají, o vrstvě nejchudších a nízkopříjmových skupin ani nemluvě. Ta je a bude postihována nejvíce.

Je zřejmé a nevyhnutelné, že se miliardáři budou muset daleko více podílet na řešení dopadů pandemie. Je to i v jejich zájmu, protože různé projevy nespokojenosti, jako například hnutí žlutých vest ve Francii, se množí a přibývají na síle. Je jenom otázka času, kdy se větší část obyvatelstva vyspělých zemí opravdu vzbouří a nenechá si to líbit. Tento způsob kapitalismu je cestou do pekel. Důkazem je situace v USA. Amerika sklízí, co sama zasela.

Připravil Marek Rottenborn