Inzerce

V Brně vznikají unikátní mikroskopy

10. června 2021
V Brně vznikají unikátní mikroskopy

Společnost Thermo Fisher Scientific Brno s.r.o. patří k největším výrobcům elektronových mikroskopů na světě. V letošním roce společnost výrazně rozšiřuje výrobu, ve svém brněnském závodě začne vyrábět dva nové špičkové mikroskopy. „Oba přístroje byly vyvinuty tak, aby nabízely maximální uživatelský komfort a zároveň byly cenově relativně dostupné,“ říká v rozhovoru pro Reportáže z průmyslu generální ředitel společnosti Petr Střelec.

Jak se vám v roce 2020 dařilo z hlediska hospodářských výsledků? Podařilo se vám naplnit stanovené cíle?

Když se podíváte na ekonomické výsledky společnosti Thermo Fisher Scientific v průběhu roku 2020, zjistíte, že se dařilo firmu řídit velice efektivně a i v těchto složitých časech jsme dokázali růst. Z velké části je to dáno zapojením naší společnosti do boje s covidem-19. Thermo Fisher totiž není pouze výrobcem elektronových mikroskopů a spektrometrů, celosvětově patříme mezi největší dodavatele laboratorní techniky a vyrábíme různé typy biologických testů včetně PCR. Firma zároveň přijala velmi důsledná bezpečnostní opatření, díky kterým se nám dařilo udržovat jednotlivé pobočky v provozu, takže jsme byli schopní našim zákazníkům dodávat požadované produkty a služby. V součtu jsme na úrovni celé společnosti dokázali pokračovat v naší byznysové strategii s cílem růst a investovat do vývoje nových produktů a technologií, což nám zajišťuje silnou pozici do budoucna. Z toho profituje i brněnská pobočka.

Jakým způsobem zasáhla do vašeho oboru koronavirová pandemie? Museli jste v průběhu pandemie omezit či přerušit váš provoz?

Neříkal bych pravdu, kdybych tvrdil, že nás tato krize nezasáhla. Takřka ze dne na den jsme byli nuceni přejít na nový způsob fungování, část lidí začala pracovat z domova. Na druhou stranu bylo potřeba zachovat chod výroby a ochránit zaměstnance, jejichž náplň práce nelze vykonávat na dálku. Z tohoto důvodu jsme přijali opatření, která jsem již nastínil v předchozí odpovědi. Povinné nošení roušek jsme aplikovali ještě před jeho plošným zavedením, všem příchozím měříme teplotu, důsledně dodržujeme povinné rozestupy, maximální počet lidí v místnostech a hygienická pravidla. Jsem velmi rád, že jsme tak dokázali zachovat chod firmy a nemuseli jsme jakkoli omezovat nebo přerušovat výrobu.

V letošním roce začínáte v Brně vyrábět dva nové typy mikroskopů, přičemž budete nabírat několik desítek nových zaměstnanců. O jaké mikroskopy se jedná, kolik jich ročně vyrobíte a kde najdou své uplatnění?

Prvním z nových mikroskopů je kryoelektronový mikroskop Thermo Scientific Tundra. Jedná se o přelomový vědecký přístroj, který umožňuje široké využití metody kryoelektronové mikroskopie. Ta hrála obzvlášť důležitou roli při výzkumu viru SARS-CoV-2. I díky ní máme v současné době několik vakcín, které navíc vznikly ve velmi krátkém čase. Druhým přístrojem je Thermo Scientific Axia ChemiSEM. Tento rastrovací elektronový mikroskop budou zákazníci využívat hlavně pro strukturální analýzu materiálů a taktéž pro kontrolu kvality. Axia ChemiSEM v sobě kombinuje energiově disperzní spektroskopii společně s technologií ChemiSEM, díky čemuž výzkumníci získají informaci o chemickém složení vzorku v takřka reálném čase. Oba přístroje byly vyvinuty tak, aby nabízely maximální uživatelský komfort a zároveň byly cenově relativně dostupné. Slibujeme si od toho, že je bude využívat ještě více vědců, kteří zároveň nebudou potřebovat tak detailní znalosti ze samotné elektronové mikroskopie. Jinými slovy – budou se moct více soustředit na svou výzkumnou oblast, mikroskop udělá podstatnou část práce sám.

Slova, jako jsou dekarbonizace, udržitelnost, chytrá a úsporná řešení, jsou součástí tzv. European Green Deal neboli zeleného údělu a také součástí plánu na podporu oživení Evropy. V příštích deseti letech dojde ke změně současné ekonomiky a průmyslu – vnímáte to jako hrozbu, nebo příležitost?

Pro Thermo Fisher jsou všechna tato témata velmi důležitá. Odráží se to i v našem firemním poslání, které zní „umožnit našim zákazníkům dělat svět zdravější, čistší a bezpečnější“. Velká část našich produktů a služeb je proto přímo spojena s ekologií a ochranou životního prostředí – může jít například o technologie pro čištění vody nebo i samotné elektronové mikroskopy, které produkujeme v Brně. Ty se používají například pro analýzu škodlivých částic ve vzduchu nebo při vývoji solárních článků.

Kromě toho naše společnost podniká aktivní kroky ke splnění svých environmentálních cílů. Do roku 2030 plánujeme snížit množství skleníkových plynů, které celosvětově produkujeme, o 30 procent. Dosáhnout toho chceme například důsledným nakládáním s odpady, podporou ekologické dopravy, nižší spotřebou vody nebo využíváním alternativních zdrojů energie. Konkrétním příkladem pak může být naše nová solární elektrárna umístěná na střeše našeho technologického centra, která patří k největším svého druhu v České republice.

V Brně máte vlastní vývojové centrum. Jaké procento ročního obratu do výzkumu a vývoje investujete?

Konkrétní brněnská čísla vám bohužel neprozradím, nicméně můžu říct, že brněnské oddělení výzkumu a vývoje (R & D) je největší v rámci naší divize (pozn.: divize materiálové a strukturální analýzy) a patří k největším vývojovým centrům v rámci celé skupiny Thermo Fisher. Jen v brněnském R & D pracuje více než 400 lidí, přičemž se jedná o odborníky v takových oblastech, jako je softwarový vývoj, fyzika, optika, elektronika, systémové inženýrství nebo výrobní inženýring. Pro naši společnost jsou investice do R & D naprosto zásadní, jelikož právě díky nim se nám daří vyvíjet nové technologie, které nám dávají konkurenční výhodu. I z tohoto důvodu celosvětově investujeme do R & D více než jednu miliardu dolarů za rok. Já osobně jsem rád, že se nám daří stále větší část této sumy alokovat do Brna, díky čemuž zde můžeme pracovat na vývoji nových technologií, přijímat nové zaměstnance a růst.

V průběhu koronavirové pandemie posílila svou roli digitalizace. Je to aktuální téma i pro vás?

Ano, zcela určitě. V relativně krátké době jsme museli většinu našich aktivit převést do on-line prostředí, veškeré mítinky probíhají virtuálně a i takové věci jako zákaznické ukázky našich mikroskopů dnes řešíme na dálku.

Jako větší výzvu než digitalizaci však vnímám organizaci a řízení hybridních týmů (týmů, ve kterých je část členů přítomna na pracovišti a část pracuje z domova). Už před vypuknutím pandemie jsme se na tento model připravovali, covid-19 vše jen urychlil. Práce z domu klade nové nároky na obě strany, jak na podřízeného, tak na manažera. Je nutné nově nastavit procesy, důležitá je pravidelná komunikace. Ne každému může nový způsob práce vyhovovat, na druhou stranu se najdou tací, kteří home office silně preferují. V každém případě si myslím, že se jedná o nezvratný trend a v budoucnu se z něj stane nový standard.



Ostatní