Novinky
Půst = autofagie = silná imunita v boji proti covidu-19
Autofagie (sebepojídání) představuje komplexní procesy, kterými se buňky zbavují svých přebytečných nebo nefunkčních komponent, čímž se podílí na udržení stálosti vnitřního prostředí v lidském těle. Za objasnění tohoto procesu získal japonský biolog Jošinori Ósumi v roce 2016 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Autofagie také umožňuje zpětně využít degradované bílkoviny k jejich nové syntéze a tím šetřit aminokyseliny i energii.
Autofagie probíhá v těle neustále
Jedním z mnoha způsobů, jak autofagii zintenzivnit, je kontinuální kalorický deficit neboli hladovění či půst po dobu několika hodin až dnů. V případě nedostatku potravy musí totiž tělesné buňky pracovat s vyšší efektivitou, a proto ve zvýšené míře recyklují své nepotřebné nebo poškozené části.
Intenzitu autofagie zvyšuje také pravidelná tělesná námaha, protože jejím prostřednictvím dochází k regeneraci svalových vláken. Na druhou stranu pro optimální přírůstky svalové hmoty je nutný dostatek bílkovin. Pokud nastane delší hladovění, dojde sice ke stimulaci autofagie, ale zároveň také ke zvýšení hladiny kortizolu a inhibici signální dráhy mTOR, která je spojena s proteosyntézou. To v důsledku může mít i negativní vliv z hlediska svalové hypertrofie. Autofagie se také podílí na správné funkci našeho imunitního systému a ochraňuje buňky před infekcí nebo zánětem.
Dokud není očkovací látka, jedinou obranou je imunita
Letos v červenci publikoval vědeckým tým ve složení Abdul Hannan, Ataur Rahman, Saidur Rahman a další z Ústavu biochemie a molekulární biologie Bangladéšské zemědělské univerzity studii o přerušovaném půstu jako o možném aktivačním nástroji pro obranu hostitele před infekcí SARS-CoV-2. Práce se zabývá souvislostmi mezi omezením kalorií, autofagií a imunitní odpovědí.
Autoři studie v jejím úvodu konstatují, že proti těžkému akutnímu respiračnímu syndromu koronaviru-2 (SARS-CoV-2) dosud nebyl objeven žádný konkrétní lék, a proto nejlepší způsob, jak mu čelit, je posílení imunity. Podle nich omezení kalorií ve formě přerušovaného hladovění aktivuje autofagii, což vede k vybuzení imunitní odpovědi. Vědci proto soudí, že dietní omezení by mohlo být jednou z potenciálních strategií boje proti infekci SARS-CoV-2.
„Půst jako úmyslné zdržení se stravování po určitou dobu má nesčetné množství zdravotních výhod včetně posílení imunity, odolnosti proti stresu a zpomalení procesu stárnutí,“ stojí ve studii. Biochemici pak shrnují doposud známé poznatky o imunopatogenezi spojené se SARS-CoV-2 a význam autofagie pro fungování imunitního systému. Jak dále uvádějí, autofagie může vyvolat vrozenou imunitu dodáním virových nukleových kyselin do endozomů obsahujících toll-like receptor 7, který stimuluje produkci interferonů typu 1, jež zase přitahují imunitní buňky do místa infekce.
Popisují rovněž roli autofagie během adaptivní imunity – mimo jiné zmiňují, že autofagie je důležitá pro tvorbu antigenu a reguluje přežití i proliferaci T-lymfocytů. Kormě toho B-lymfocyty s poruchou autofagie nedokážou produkovat protilátky a cytokiny. Autofagie podporuje rovněž diferenciaci plazmatických buněk a produkci specifických protilátek zvýšením prezentace antigenu. Plazmatické buňky navíc vyžadují autofagii pro udržitelnou produkci protilátek.
Viry mohou blokovat autofagii
V části studie věnované půstu a autofagii její autoři píší, že autofagie je během období stresu a hladovění důležitá pro zásobování buněk živinami a energií, protože umožňuje recyklaci energeticky bohatých makromolekul, a tento proces následně popisují.
Vědci pak připomínají, že mnoho odborných prací prokázalo schopnost řady virů zablokovat autofagii a tím podpořit svou replikaci. Nedávná studie potvrdila, že tuto schopnost má i infekce SARS-CoV-2. Studie se také věnuje mechanismu vybuzení imunitního systému proti SARS-CoV-2 a upozorňuje, že během přerušovaného hladovění se konvenční energetický metabolismus přednostně přepne na katabolismus tuků s produkcí ketonů a tím spustí biochemický proces, který vede ke zmírnění zánětu.
„V současné době však neexistují žádné experimentální důkazy, které by popisovaly účinky půstu na infekci SARS-CoV-2. Jedinci s již existujícím onemocněním by si měli být vědomi možných komplikací. Přerušované hladovění totiž může jejich onemocnění zhoršit, navíc i u zdánlivě zdravých jedinců může neplánovaný půst někdy vést k neočekávaným následkům. Ačkoli výhody půstu pro zdraví podporuje několik experimentálních důkazů, je nutné provést podrobný výzkum s vhodným experimentálním modelem, který by využil všech výhod půstu v prevenci infekce SARS-CoV-2,“ zdůrazňují vědci na závěr.
Připravil Marek Rottenborn
Zdroj: Immunology Letters
Volume 226, October 2020, Pages 38-45
