Novinky

RHK Brno uskutečnila průzkum mezi členskými firmami prostřednictvím on-line dotazníku. Ptala se jich na to, jak se současná situace projevila na jejich byznysu, jaké problémy nejčastěji řeší, jakou pomoc od komory očekávají, i na jejich hodnocení vládní pomoci podnikatelům a živnostníkům. Celkem se do průzkumu zapojilo na osm desítek regionálních firem, 64 procent z nich tvořily firmy s 10 až 25 zaměstnanci, 27 procent podniky do deseti zaměstnanců a zbytek pak firmy nad 250 zaměstnanců.

„Pozitivní ve světle aktuálních opatření je, že podniky si zatím podle svých slov nestojí špatně, vyjma sektoru cestovního ruchu, souvisejících služeb a gastrobyznysu. Jako dobrou vyhodnotilo svou současnou situaci 35,5 procenta oslovených firem, uspokojivá je podle 40,7 procenta dotázaných. Zbylá necelá čtvrtina pak uvedla, že situace společnosti je špatná," uvedl ředitel RHK Brno Čeněk Absolon.

Mezi trojici nejčastějších problémů, s nimiž se firmy na jihu Moravy potýkají, patří menší poptávka po jejich službách a produktech (55,2 %), rušení objednávek (48,6 %) a cestovní omezení (46 %). Firmy ale hlásí i další obtíže, jako například problémy s dodávkami (26,3 %), chybějící zboží a služby (23,6 %), uzavření provozoven (18,4 %), chybějící či přebývající zaměstnanci (shodně 10,5 %) a výrobní ztráty (9,2 %).

„Pět procent firem se rovněž potýká s pozastavením řešení úvěrů ze strany bank. V jednotkách procent pak firmy uváděly omezení možnosti vést obchodní jednání, přerušení staveb ze strany objednatelů, špatnou platební morálku a neproplácení faktur ze zahraničí, výrazný propad koruny vůči euru či neustále se měnící definice pomoci podnikatelům ze strany vlády a podmínky kurzarbeitu," doplnil Čeněk Absolon.

Současná vládní opatření na pomoc podnikatelům a živnostníkům hodnotilo negativně 42,1 procenta dotázaných. Neutrálně se k nim stavělo 31,5 procenta a jako dobrá je hodnotilo 15,7 procenta dotázaných firem. Stát by měl podle jihomoravských podniků například více podporovat malé firmy, kompenzovat náklady na provoz a v případě zastavení provozu jim pomoci s pokrytím nákladů. Další oslovené podniky uváděly odložení povinnosti platit DPH či naopak rychleji daň vracet nebo poskytnutí úhrady sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnavatele.

Regionální hospodářská komora Brno se v průzkumu zajímala i o to, jakou roli by měla v tomto období sehrát pro své členy. „Zhruba 72 procent firem uvedlo, že nejvíce od nás potřebují informace, což se snažíme v aktuální situaci reflektovat a všechny novinky pravidelně zveřejňujeme prostřednictvím našeho webu, Facebooku a newsletteru, samozřejmostí jsou osobní konzultace. Mezi požadavky se objevoval i lobbying (35,5 procenta) či konzultace (19,7 procenta). Nabídky a poptávky a zprostředkování obchodu by ze strany komory očekávalo dohromady 42,1 procenta firem, o on-line vzdělávání mělo zájem 9,2 procenta dotázaných," dodal ředitel RHK Brno.

Stát by měl omezit byrokracii, kraje a města pokračovat v rozjetých projektech a podpořit cestovní ruch

Ekonomický propad v Česku bude podle ředitele RHK Brno hluboký a bolestivý. V konečném důsledku však podle něj lze očekávat racionalizaci a okysličení ekonomiky a brzký a opětovný růst HDP. Co se týče státu, ten by měl dle Absolonových slov výrazně zeštíhlit svůj byrokratický aparát a kompletně digitalizovat veškeré úřední úkony po vzoru Estonska.

„Kraj a město by dle mého názoru měly spustit či bez přerušení pokračovat ve svých strategických infrastrukturních, stavebních a rekonstrukčních projektech, aby došlo k opětovné aktivizaci normálního podnikatelského života, a maximálně stimulovat cestovní ruch, v tuto chvíli zaměřený na domácí klientelu. Také si moc přeji, aby velmi brzy skončila restriktivní opatření, která se týkají cest do a ze zahraničí," řekl Čeněk Absolon.