Novinky
Opravdu potřebujeme každý rok živý vánoční stromek?
Tradice vánočního stromku nemá v Čechách zase tak dlouhé trvání, abychom se jí nemohli vzdát. Tento zvyk se u nás rozšířil až ve druhé polovině 19. století. Naši předkové mnohem déle slavili narození Ježíše Krista bez ozdobených jehličnanů a my to jistě dokážeme taky. Bude to jedno z našich osobních přispění ke snížení uhlíkové stopy, kterou po sobě každý z nás zanechává. I takový zdánlivě malý krok může přispět k odvrácení nebezpečí klimatické katastrofy.
Stromek si zakoupí necelá třetina tuzemských domácností. Část z nich má ale stromek umělý, který preferuje zhruba patnáct procent Čechů. Mimo maloobchodní síť si stromek každoročně pořídí 200 až 250 tisíc rodin. Největším evropským producentem vánočních stromků je Dánsko, které je pěstuje na plantážích na severu Polska.
Každý rok skončí v České republice u kontejneru kolem milionu stromků
Podle britské poradenské společnosti v oblasti environmentálních strategií Carbon Trust uhlíková stopa dvoumetrového vánočního stromku, který skončí na skládce, je 16 kilogramů oxidu uhličitého. To znamená, že po oslavě Vánoc se do atmosféry nad Českou republikou vznese asi16 tisíc tun CO2 jen z jejich likvidace. Nicméně pokud je stromek využit pro kompostování, emise skleníkových plynů se sníží až o 80 procent, tedy na 3,5 kilogramu CO2. Naproti tomu umělý vánoční stromek stejné délky zatíží životní prostředí 40 kilogramy oxidu uhličitého. Zhruba jedna čtvrtina uhlíkové stopy je spojena s jeho výrobou a dvě třetiny s následky likvidace plastu, z kterého bývá převážně vyroben. K tomu je nutné připočítat ještě emise z dopravy, umělé vánoční stromky se vyrábějí hlavně v Číně.
Za miliardu korun riziko o hmotnosti většího asteroidu
Každý rok Češi utratí za vánoční stromky bezmála miliardu korun a jejich spálením znečisti vzduch množstvím oxidů uhlíku, které se rovná hmotnosti většího asteroidu. V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen Evropské unie zavázala s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Klimatickou dohodu akceptovaly všechny významné evropské firmy a stala se významnou součástí jejich strategií.
Ohrožují nás rizika, která nejsou hmatatelná ani viditelná, ať už je to klimatická změna, nebo nyní virová pandemie. Je třeba se těmto skutečnostem přizpůsobit a odpovídajícím způsobem změnit naše jednání. Velké změny přicházejí i s malými činy. I když to může znít radikálně a progresivně, jedním z takových zdánlivě drobných kroků k ozdravení naší planety je vzdát se tradice vánočních stromků.
Připravil Marek Rottenborn