Novinky

Sluneční paprsky končícího měsíce září měly ještě sílu, takže rozpalovaly vše, co jim přišlo do cesty, a nad objektem se tedy vznášela opojná vůně dřeva. Dřevo je tu všude, kam se podíváš, čerstvě pokácené, čerstvě nařezané, vysušené i zpracované, támhle vzadu jsou hranice kůlů ke stromkům nebo na palisády, tady zase nařezaná prkna a tuhle míjím velkou hromadu pilin a dřevního odpadu určenou k vytápění. Zakladatel a majitel společnosti PALIS Plzeň, spol. s r.o., Jaromír Eisman mě provádí svým královstvím, které pomalu předává synovi, a já tak procházím celý proces zpracování dřeva od katru až po finální výrobek, jímž je v tomto případě dřevostavba. 

Ačkoli má společnost Palis na svých webových stránkách a v tištěných katalozích několik typů dřevostaveb, většinu zakázek tvoří individuální stavby podle zadání zákazníka. Hned na úvod Jaromír Eisman zdůrazňuje, že jsou podnik ekologický a šetrný k přírodě. „Tady za námi jsou rozlehlé manětínské lesy, kde kupujeme dřevo a vozíme ho rovnou k nám na zpracování. Odpadá tak složitá logistika, jakou mají jiní výrobci, kteří musí vozit řezivo z velkých dálek,“ popisuje Jaromír Eisman první ekologicky šetrnou činnost a dotkne se přitom i jednoho fenoménu českého hospodaření s kulatinou s letitými kořeny: „V České republice se ročně vytěží zhruba dvacet milionů kubických metrů dřevní hmoty, z toho se asi polovina nezpracované kulatiny vyváží do Rakouska a Německa ke zpracování a následně se ve formě opracovaného řeziva a polotovarů částečně dováží zpět. V oblastech příhraničních s těmito zeměmi je podíl vývozu až osmdesát procent.“ 

Jelikož jsem v osmdesátých letech bydlel u hranic se SRN, můžu potvrdit, že už tehdy existovala prakticky kyvadlová doprava mezi českými pilami a západoněmeckými zpracovateli dřeva. Společnost Palis jde od samého začátku cestou zhodnocení vytěženého dřeva na domácí půdě. Firma disponuje moderním zařízením na zpracování dřevní hmoty od pořezu pilařské kulatiny, sušení řeziva, hoblování a lepení až po finální výrobek, který nás zajímá – dřevostavbu.   

A tady se dostáváme k dalšímu ekologickému řešení. Tím je fotovoltaika na střeše hlavní výrobní haly, která dokáže pokrýt téměř celou spotřebu závodu. „K sušení řeziva a vytápění areálu využíváme dřevní odpad z výroby, vlastní výroba elektrické energie ze solárních panelů pokrývá celkovou spotřebu z osmdesáti procent,“ upřesňuje Jaromír Eisman. 

Při výčtu kroků k ekologicky šetrné výrobě nesmím zapomenout na maximální využití vytěženého dřeva, protože při stavbě rodinného domku se spotřebuje prakticky všechno. To nejkvalitnější řezivo je pohledové, z ostatního se vyrábějí lepené trámy a fošny, které slouží pro stavbu příček domu ukrytých pod vnějším pláštěm. Všechno dřevo určené pro výrobu domů je vysušené, lepené a hoblované. „Důvodem je tvarová stálost. Vysušené přířezy ohoblujeme na přesný rozměr a tvar, pak je slepíme na požadované rozměry a následně znovu ohoblujeme,“ popisuje Jaromír Eisman.   

Nejvíc mě zajímalo, jak takový dřevěný dům vzniká. Moje představy z amerických filmů, kde dělníci přímo na místě stavby nejprve zbudují nosný rám, který potom opláští, vzaly rychle za své. V hale Palisu o rozloze 2500 metrů čtverečních vybavené dvěma jeřáby a potřebnou technologií k manipulaci a uskladňování hotových panelů se nejdříve vyrobí celostěnové panely, z nichž se pak u zákazníka sestaví dům. 

„Předpokladem je přesná projekce jednotlivých prefabrikovaných prvků a celého domu. Jednotlivé komponenty pro výrobu panelů musejí být absolutně přesné, proto je opracováváme na CNC stroji. Konstrukční rámy panelů se vytvářejí na sklopném montážním stole a následně je opláštíme. Do panelů příček pak vkládáme tepelnou a protihlukovou izolaci, do obvodových panelů aplikujeme tepelnou celulózovou izolaci.“ Tento postup mi Jaromír Eisman popisuje už ve zmíněné hale, kde jsou jako kabáty ve skříni zavěšeny už hotové stěny připravovaného domu. V některých stěnách jsou vyříznuty kruhové otvory. Právě jimi se dovnitř pod tlakem fouká celulózová izolace, což jsou vlastně rozcupované noviny. Tato izolace je nesmírně důležitá, protože zároveň pomáhá regulovat vnitřní vlhkost.  

Jak přímo v provozu, tak u stolu v kanceláři vnímám, že Jaromír Eisman má promyšlený každý krok a vše, co vidím a slyším, je výsledkem třicetiletých zkušeností v oboru a sledování moderních trendů ve stavebnictví. I proto byla společnost Palis mezi prvními, které přišly s difuzně otevřenými dřevostavbami. Zásadní význam pro kvalitu domu má totiž jeho vnější plášť. Ten musí zajistit tepelnou pohodu domu jak v zimním období, tak v období vysokých teplot. Každý, kdo řeší izolaci, mluví o mrazech, ale málokdo si uvědomí, že stejně důležité je zabránit přehřívání domu v létě. Řízený prostup vodní páry umožňuje už zmíněná difúzně otevřená stěna. 

„Letní přehřívání domu je fyzikálně vyjádřeno fázovým posunem teplotního kmitu. Je to doba, za kterou se maximální teplota na stěně v exteriéru projeví na stěně v interiéru a udává se v hodinách. U lehkých dřevěných konstrukcí to mohou být pouze čtyři hodiny. Naše stěny Palis Pasiv Diffu vykazují hodnotu fázového posunu až šestnáct hodin, což je srovnatelné se zděnými konstrukcemi. Z našeho pohledu je fázový posun důležitější faktor než tepelný odpor, protože stěna s dostatečným fázovým posunem má vždy dostatečný tepelný odpor.“ Jaromír Eisman dokazuje, že vše, co dělají, má nějaký důvod a že na důkladné izolaci by zákazník rozhodně neměl šetřit. Dodatečné zateplování domu vždy zhorší jeho fyzikální vlastnosti a v důsledku vyjde dráž, než kdyby se klient rozhodl pro doporučenou účinnou izolaci hned na začátku.  

Jednotlivé panely jsou prakticky hotovými stěnami budoucího domu. Mají osazena okna a dveře, kde to konstrukce umožňuje, jsou i nalepeny obklady, a jsou připraveny na přípojky vody, plynu a elektřiny. Na kamion se pak stěny nakládají v obráceném pořadí, než se budou sestavovat, takže i manipulace s nimi je omezena na minimum. Z auta se ze stěn rovnou staví – zpravidla na betonové desce – budoucí dům. Tato montáž zabere podle druhu stavby dva tři dny a zákazník na jejich konci vidí hrubou stavbu. Následují řemeslné práce, pokládka střechy a dokončovací práce. Když si vezmeme, že v halách Palisu se jednotlivé stěny vyrábějí zhruba dva týdny, vyjde nám, že i individuální dřevostavba může být hotová relativně rychle. 

Ačkoli má Palis v nabídce nádherné stavby, jak už jsme psali v úvodu, většina zákazníků si objednává dům podle svého přání. „Doporučujeme spolupráci s architektem, nejlépe s někým, kdo má s dřevostavbami zkušenost. Sami spolupracujeme s několika architekty, takže můžeme zákazníka na někoho z nich i nasměrovat,“ zmiňuje Jaromír Eisman důležitý bod celého procesu. Dřevostavby mají svá specifika a architekt by je měl znát a umět jich využít ve prospěch zákazníka. Dřevostavby z produkce společnosti Palis jsou právě takové, což dokazuje galerie ocenění na stěně kanceláře majitele. A nejde vždy jen o individuální výstavbu, patří sem i veřejné stavby nebo komerční objekty.

Na rozloučenou mi Jaromír Eisman pevně tiskne ruku a já v tom stisku cítím jistotu a přímočarost a vím, že kdybych si pořizoval dřevostavbu, pojedu sem, protože těmto lidem budu důvěřovat. 

www.palis.cz