Novinky

V tisku se objevila zpráva o rozdělení skupiny mmcité. Proč k tomu došlo a jak je to s názvy rozdělených společností?

Společnost mmcité prošla od svého založení výrazným rozvojem, a to jak v oblasti městského mobiliáře, tak i v navrhování a realizaci projektů v dopravní infrastruktuře. V roce 2014 se tyto dvě oblasti rozdělily do samostatných společností. Firma mmcité + a.s. se věnovala dopravní infrastruktuře a společnost mmcité1 a.s. vývoji a výrobě městského mobiliáře. V únoru letošního roku došlo i na vlastnické rozdělení těchto dvou společností, v březnu pak následovaly změny názvů. Městský mobiliář nyní spadá pod mmcité a.s. a projekty v dopravní infrastruktuře pod egoé plus a.s. Egoé plus je tak nyní plně integrováno do skupiny egoé s tržbami přes 1,5 miliardy korun, se zhruba 340 zaměstnanci a komplexním výrobním zázemím. Pod značkou egoé už několik let vyvíjíme a vyrábíme například designový zahradní nábytek, kempingové vestavby do aut či vlastní lyže.

Změna názvu společnosti je přelom. Jak na ni reagují zákazníci? A jak zaměstnanci?

Přiznám se, že jsme s komunikací na začátku. Pro naše zákazníky se ale zase tolik nezměnilo, infrastrukturní projekty jsou vztahový byznys. Jelikož náš původní tým z mmcité + zůstává stejný, naši zákazníci si budou zvykat pouze na jiný název. Ale pokud jde o zaměstnance, pro některé z těch dlouholetých to není úplně jednoduché, což je ale vlastně velmi dobrá zpráva a pro nás cenná zpětná vazba – vypovídá to o jejich loajalitě a sepjetí s firmou, kterou neberou jen jako pouhého zaměstnavatele. Nicméně ani pro ně se kromě názvu nic nemění. Já osobně se na změnu na egoé plus velice těším, jelikož nám to umožní jednotnou marketingovou komunikaci celé skupiny.

Kam po rozdělení směřuje strategický rozvoj společnosti egoé plus? Plánuje firma expanzi na nové trhy?

V první řadě potřebujeme organizačně dokončit integraci skupiny egoé, která, jak už jsem zmiňoval, má roční obrat přes 1,5 miliardy a zhruba 340 zaměstnanců. Jsme přesvědčeni, že máme v portfoliu konkurenceschopné produkty a disponujeme skvělým týmem. Rezervy vidíme v obchodních aktivitách. Například v Německu prodáváme naše produkty přes distributory a egoé plus tam realizuje projekty s týmem z Česka. To chceme změnit, proto jsme letos založili v Německu dceřinou společnost a v Norimberku budujeme náš první německý showroom. To bude odrazový můstek pro obchodní expanzi na tomto důležitém trhu. Úspěšně se rozvíjíme v Polsku, kde jsme otevřeli nový showroom egoé ve Varšavě. Postupně posilujeme také naši přítomnost na trhu v Severní Americe.

Specifické jsou vaše aktivity v oblasti protihlukových stěn. Děje se zde něco převratného?

Protihlukové stěny jsou společensky kontroverzní téma. Většinou nejsou zrovna pěkné a výrazně zasahují do rázu krajiny. Pro naši firmu, která se snaží svými realizacemi pozitivně ovlivňovat veřejný prostor, je to velká výzva. Panely noba nabízejí možnost výtvarného zpracování, proto k tomu, aby stěna s okolím korespondovala, mohou přispět nejen designéři, ale také například děti. To se nám už podařilo v Ostravě, Trenčíně či Považské Bystrici.

Druhý směr, který akcentujeme, je udržitelnost. Absorpční vrstva naší stěny je ze starých pneumatik, je tedy stoprocentně vyrobena z recyklovaného materiálu a prakticky ze sta procent znovu recyklovatelná. Její uhlíková stopa je výrazně nižší než v případě ostatních běžně používaných technických řešení. Přesvědčit zákazníky o tom, že i toto je důležité, je někdy dost těžká práce. Ale už se to postupně daří. V dohledné době se udržitelné principy zcela jistě propíšou i do příslušné legislativy.

Když se nad tím zamyslím, mezi výstavbou zastřešení nádraží, kempingovými vestavbami do aut, zahradním nábytkem a lyžemi nevidím velké souvislosti. Najdete nějakého společného jmenovatele těchto aktivit?

Mottem celé skupiny je Be in go out. Vyjadřujeme tím, že jsme rádi venku, proto tvoříme věci na kempování, lyže či outdoorový nábytek. Dalším společným jmenovatelem je naše specifická cesta. Většinu z produktů, které máme, jsme si primárně vyvíjeli pro vlastní potřebu a teprve až jsme my byli spokojení, začal vývoj směřující k sériové výrobě. Do tohoto konceptu – byť to nemusí být na první pohled tak zjevné – docela zapadají i naše stavby v dopravní infrastruktuře. Nádraží nevidíme jako pouhé místo pro nástup a výstup. Startují zde či končí naše cesty, a nádraží tak vytvářejí kulisu pro příběhy mnoha z nás. Navíc jde často o první věc, kterou návštěvník města vidí. Logickým cílem tedy je, aby se tu každý cítil dobře.

Vaše společnost pravidelně získává různá ocenění za své produkty. Můžete se pochlubit nějakou novinkou z poslední doby?

Hovořil jsem o naší protihlukové stěně noba. Jde o jedinou protihlukovou stěnu na světě, která se může pyšnit cenou Red Dot Design Award, tedy jakýmsi designovým Oscarem. Vedle naší kempingové vestavby egoé Nestbox získaly toto prestižní ocenění letos naše skialpové lyže egoé Beat a modulární systém venkovního posezení egoé Leva. Úplně čerstvou novinkou z posledních dní je pak ocenění naší realizace autobusového nádraží ve slovenské Nitře cenou iF Design Award.

Egoé plus realizuje infrastrukturní projekty. Projevuje se již v některé zemi, kde působíte, omezení vládních investic z důvodu covidových opatření?

Aktuálně žádné zásadní důsledky nepociťujeme, snad jen s výjimkou Švýcarska, které vloni zastavilo některé drážní projekty. Na našich klíčových trzích, tedy v Česku, na Slovensku, v Polsku, Rakousku či Německu, významné investice ve velkém objemu nadále běží. Pěkně je to vidět na příkladu Česka, kde se Správě železnic daří připravovat opravdu zásadní investice. Nové železniční stanice jako třeba pražské Zahradní Město, Eden, Vršovice či Radotín, si nijak nezadají se stanicemi ve Švýcarsku či Rakousku.

Podílí se egoé plus u zmíněných infrastrukturních projektů na designu zastřešení?

Naši designéři a architekti jsou soustředěni ve společnosti egoé studio. Tito kolegové, většinou absolventi umělecko-průmyslových škol či oboru architektura, navrhují buď sami, případně ve spolupráci s projekčními kancelářemi přes 20 let. Jsem přesvědčený, že v této oblasti máme zkušenosti a know-how minimálně na evropské úrovni. Díky faktu, že designéři jsou v úzkém kontaktu s našimi projektanty, konstruktéry a s výrobou, jsme schopní skloubit požadavky na ekonomickou vyrobitelnost, dostatečnou ergonomii i životnost a přiměřenou estetiku.

Již delší dobu realizujete infrastrukturní projekty v západní Evropě. Jsou zde patrné nějaké nové trendy?

Požadavky na výstavbu v západní Evropě jsou výrazně spojeny s ekologií a principy udržitelnosti. V Německu jsme například realizovali několik zastřešení autobusových nádraží, u nichž byla z důvodu retence vody použita zelená střecha. Ve Švýcarsku zase vyžadují, aby na povrchovou úpravu ocelových konstrukcí byl použit akrylátový, vodou ředitelný nátěr. U většiny produktů se navíc dokládá výpočet uhlíkové stopy při výrobě a dřevěné díly musí být evropského původu.