Novinky

Jde o klíčovou legislativu nejen pro provozovatele ČOV, ale i pro města a obce. Proto bude velmi důležité, jak se v připomínkovém řízení postaví k návrhu členské země. Za poslední roky došlo k významnému snížení úniků znečišťujících látek do toků. I když má několik členských států stále potíže dosáhnout plného souladu se směrnicí, 98 procent odpadních vod v EU je dnes odpovídajícím způsobem odváděno a 92 procent náležitě čištěno.

„Přijetí této směrnice a její následná transpozice do národní legislativy bude znamenat zásadní výzvu pro vodárenský obor v oblasti odvádění a čištění odpadních vod. Zcela nepochybně bude také silně diskutována i na letošní mezinárodní výstavě VOD-KA v Praze,“ říká Vilém Žák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), které třídenní mezinárodní akci v květnu tohoto roku pořádá.

Pokud bude směrnice schválena v navrhovaném znění, nová opatření se významně dotknou také menších obcí, pro něž bude znamenat vybudování potřebné infrastruktury. Další investice bude obnášet snížení limitů vybraných látek u terciárního čištění, například formou vybudování sofistikovaných separačních systémů a rekonstrukcí řady ČOV. Nová směrnice zároveň vymezuje oblasti, kde koncentrace nebo kumulace mikropolutantů představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Opatření na splnění tohoto požadavku mohou následně vyžadovat zvýšení produkce elektrické energie o 20–25 procent. V neposlední řadě jde také o nastavení přechodných období, která jsou v řadě případů velmi ambiciózní. Otázkou zůstává, zda bude k dispozici dostatečná kapacita projekčních společností a dodavatelů technologií.

Není pochyb, že témata nové revoluční legislativy budou rezonovat i na letošní 22. mezinárodní vodohospodářské výstavě VODOVODY – KANALIZACE (VOD-KA 2023), která se koná na výstavišti PVA EXPO PRAHA 23.–25. května. A to nejen v rámci bohatého oficiálního programu, ale také v kuloárech.

Přehled zásadních změn v navrhované legislativě:

• povinnost vybudování stokových systémů a čištění odpadních vod pro aglomerace větší než 1 000 EO (doposud 2 000 EO). Pro řadu menších obcí bude tento požadavek znamenat nákladné vybudování potřebné infrastruktury;

• zpřísnění požadavků terciárního čištění odpadních vod až na úroveň 6 mg/l pro parametr celkový dusík a 0,5 mg/l pro parametr celkový fosfor. Limitu 0,5 mg/l fosforu lze stabilně a dlouhodobě dosáhnout vybudováním separátního dávkování srážení fosforu mimo aerační nádrže včetně separace vzniklého chemického kalu, neboť excesivní dávky síranu (chloridu) železitého (hlinitého) mohou působit na aktivační směs toxicky. Pro zajištění účinné separace takto vzniklého chemického kalu, které nezhorší odtokové parametry především v ukazatelích CHSK_Cr, BSK₅ či nerozpuštěných látek, bude potřeba vybudovat sofistikované separační systémy, jako například pískovou či membránovou filtraci. Vyšší množství dávkování srážedla na bázi solí železa či hliníku se může negativně projevit změnou pH a vyšší koncentrací rozpuštěných organických solí (RAS) v recipientu. Hodnota 6 mg/l celkového dusíku není na stávajících ČOV využívajících technologii předřazené denitrifikace (nejrozšířenější typ v ČR) dosažitelná. Požadavek na tento limit by vedl k rekonstrukci řady ČOV za účelem zvětšení objemu aktivačních nádrží či potřebě větší míry interní recirkulace aktivační směsi v průběhu biologického čištění odpadních vod;

• vymezení oblastí, kde koncentrace nebo kumulace mikropolutantů představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. V těchto oblastech pak zavést kvartérní čištění, které zajistí minimální účinnost odstranění alespoň 80 procent u vybraných látek z řad mikropolutantů. Požadavek na kvartérní čištění odpadních vod bude mít značný dopad na OPEX (500–600 Kč na osobu a rok) i CAPEX včetně energetické náročnosti ČOV a možnosti dosažení energetické neutrality. Zavedení totiž povede ke zvýšení energetické náročnosti o 20–25 % ve srovnání se současnou potřebou energie. Současné studie zahrnují relativně úzký rozsah emisí (0,15 a 0,3 kg CO₂ /m³ odpadní vody vyčištěné na aktivním uhlí a O₃, emise z pískových filtrů kolem 0,1 kg/m³);

• dosažení energetické neutrality ČOV (výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů na vnitrostátní úrovni čistírnami městských odpadních vod na úrovni celkové spotřeby ČOV). Dosažení energetické neutrality ČOV bude jednou ze zásadních výzev oboru VaK. S obecným cílem lze souhlasit. Bude ovšem potřeba značných investic do zvýšení produkce elektrické energie na ČOV (FVE systémy, vyšší míra produkce bioplynu) a snížení její spotřeby (energeticky účinnější zařízení, digitalizace a online monitoring jednotlivých procesních parametrů za účelem optimalizace řízení ČOV atd.) Ne všechny ČOV ve velikostní kategorii nad 10 000 EO bude možné doplnit o anaerobní vyhnívání přebytečného čistírenského kalu za účelem produkce bioplynu, ne na všech ČOV bude možné instalovat dostatečně výkonné FVE systémy;

• přechodná období pro výše uvedené změny. Nastavená přechodná období jsou v řadě případů velmi ambiciózní (terciární čištění), časově neodpovídající době schválení a transpozice směrnice (vymezení území citlivých k eutrofizaci k 31. 12. 2025) a v některých případech nejasná (50 % ČOV splní do …) V případě potřeby rekonstrukcí a intenzifikací ČOV nad 10 000 EO pro splnění požadavků terciárního a kvartérního čištění nebude k dispozici dostatečná kapacita projekčních společností a dodavatelů technologií, které by v tak krátkém období dokázaly zajistit včasnou realizaci. Lhůty stanovené pro kvartérní čištění je nutno prodloužit minimálně o 10 let.