Novinky
Nestačí vyloučit jen Rosatom, ale i celou dostavbu Dukovan
Pokud se potvrdí účast ruských agentů na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, měla by Ruská federace za teroristický čin zaplatit například neúčastí společnosti Rosatom v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Prezident Miloš Zeman to uvedl ve svém nedělním televizním projevu 25. dubna. Připomněl také, že podle premiéra Andreje Babiše bude o tomto výběrovém řízení rozhodovat až příští vláda, která vznikne po parlamentních volbách letos na podzim.
Zeman tedy zcela ignoruje skutečnost, že vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na tiskové konferenci po jednání kabinetu 19. dubna uvedl, že ministři schválili usnesení, podle kterého bude takzvaný bezpečnostní dotazník zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států. Investor stavby, polostátní společnost ČEZ, má podle něj dotazník těmto firmám zaslat do 30. dubna. Ruskou firmu se Česko rozhodlo neoslovit v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Zeman jinými slovy v neděli řekl, že usnesení Babišova kabinetu o faktickém vyřazení Rosatomu z tendru na dostavbu Dukovan nebere vážně a mohl by o něčem takovém uvažovat, jen pokud by se účast ruských agentů na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích podařilo prokázat. Jak uvedl předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček v nedělní televizní debatě s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, případy jako výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích se vzhledem k utajovaným skutečnostem a k účasti zvláštních služeb asi vždy budou pohybovat v rovině důvodných podezření a nepřímých důkazů. To znamená, že nad vši pochybnost se je nikdy dokázat nepodaří. To jistě dobře ví i Zeman. Nepřímo tak v neděli Rosatomu vzkázal, že podle něj zatím není nic ztraceno.
Dostavba Dukovan se najednou bere jako hotová věc
Je víc než zarážející, že z veřejné debaty o dostavbě Dukovan a s ní nepřímo spojovaném skandálu kolem výbuchu muničních skladů před sedmi lety se úplně vypařila otázka o smysluplnosti výstavby dalšího jaderného elektrárenského bloku. Dostavba se najednou bere jako hotová věc. Jako by se jednalo jen o to, jestli s Rusy, nebo bez nich. Přitom jde zjevně o naprostý nesmysl, protože velmi přísné bezpečnostní předpisy výstavbu jaderných elektráren neúměrně prodlužují a prodražují. Jde o tak složitý investiční celek, že neexistuje subjekt, který by jej dokázal realizovat v přijatelném časovém horizontu a s perspektivou návratnosti vložených prostředků.
Dostavba jaderné elektrárny Hinkley Point C ve Velké Británii se z původních téměř sedmi miliard eur prodražila na více než 22 miliard eur. Zdražení zaznamenali také ve Francii. V roce 2007 začaly práce na elektrárně Flamanville – původní suma byla stanovena na 3,3 miliardy eur, odhad na celkovou částku je ale mnohem vyšší. Podle expertů se aktuální suma úhrnem vyšplhala na 12,5 miliardy eur, přičemž dokončení elektrárny je stanoveno na rok 2023, i když původně se komerční provoz reaktoru EPR očekával v roce 2013.
Stavba třetího bloku finské jaderné elektrárny Olkiluoto začala v srpnu 2005 a reaktor má komerční provoz spustit na začátku příštího roku. Z původní ceny tří miliard eur se projekt dostal na 8,5 miliardy eur. Nepříliš jinak se vyvíjí realizace dvou bloků v elektrárně Mochovce na Slovensku – stavějí se 12 let a odhadované náklady vzrostly na dvojnásobek. Cena maďarské jaderné elektrárny Paks II dosáhne 16 nebo 18 miliard eur oproti vládou garantovaným 12,5 miliardy a sedmi miliardám při schvalování v národním parlamentu. Proto se ani v případě očekávaného zvýšení ceny silové elektřiny na evropském trhu o 20 až 30 procent provoz Paksu II neobejde bez státních dotací. Projekt Paks II získal stavební povolení letos v březnu, Rusko a Maďarsko ovšem podepsaly mezivládní dohodu na začátku roku 2014.
Zdá se, že Babišova vláda a především její místopředseda Havlíček se vyloučením Rosatomu kvůli Vrběticím úplně zbavil veřejné debaty o iracionalitě úvah, které směřují k náhradě fosilních paliv jadernou energií. Nyní se to jeví tak, že zatímco před rokem sílil tlak na to, aby dosluhující tepelné elektrárny nahradil plyn a obnovitelné zdroje, dnes se má jaksi za samozřejmé, že se dostaví atomové Dukovany a jde jen o to s kým. A to je celé špatně.
Připravil Marek Rottenborn