Inzerce

Babišova Deza: tikající ekologická bomba?!

30. září 2020
Babišova Deza: tikající ekologická bomba?!

Společnost DEZA, a.s., zpracovává surový benzol a vysokoteplotní černouhelný dehet, ze kterých vyrábí řadu základních aromatických sloučenin určených pro další chemické zpracování. Některé izolované látky, například naftalen a antracen, dále chemicky modifikuje, čímž získává širokou paletu výrobků. Firma je součástí koncernu Agrofert, který patří do svěřeneckého fondu premiéra Andreje Babiše. Chemička sídlí ve Valašském Meziříčí. Odpadní vody vypouští do řeky Bečvy. Do té se předminulý víkend dostal prudce jedovatý kyanid a způsobil největší ekologickou katastrofu podobného druhu za posledních deset let, V Bečvě zahynulo třicet tun ryb.

Deza jakékoli zavinění vylučuje

Kriminalisté zjistili vyústění kanálu, ze kterého vtekl kyanid do řeky. Případem se zabývají také inspektoři z ministerstva životního prostředí – odebírají vzorky vody a vytvářejí seznam průmyslových subjektů nakládajících s kyanidem a sídlících v místě jeho úniku Na kanál je napojeno mnoho společností. Náleží k nim i Deza. Její vedení tvrdí, že v technologiích společnosti k žádnému úniku nebezpečných látek do toku Bečvy nedošlo. Rozbory, které firma v úterý 22. září poskytla Odboru životního prostředí Městského úřadu Valašské Meziříčí, údajně potvrdily dodržení emisních limitů podle podmínek integrovaného povolení. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pak prověřila stav čisticího zařízení a vyloučila Dezu jako možného viníka ekologické havárie. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky neexistuje v chemičce zásobník nebo retence kyanidu, které by mohly umožnit jeho únik do řeky a způsobit ekologickou katastrofu.

Technologie odbourání kyanidů ve firmě Deza

Deza zpracovává chemické produkty, které vznikají při vysokoteplotní karbonizaci uhelných vsázek. Hlavní zpracovávanou surovinou je černouhelný vysokoteplotní dehet a surový benzol. Obě suroviny obsahují vždy určité množství vody. Tato voda je kontaminovaná i kyanidy. Jejich průměrný obsah činil v roce 2016 35 mg/l. Surový dehet se z části odvodní odsazením a dále odpařením na odvodňovací koloně. V roce 2016 byl průměrný obsah kyanidů v odpadní vodě po odpaření 466 mg/l.

Odpadní vody s vysokým obsahem kyanidů jsou přiváděny do provozu vodního hospodářství z provozu dehet. Odpadní voda po vyčištění na CHČOV je podrobena účinkům ozonu, čímž je obsah kyanidů a thiokyanatanů podstatně snížen. Odpadní voda vycházející z jednotky ozonizace je smíchána s ostatními proudy odpadních vod, prochází dalšími procesy mechanického a biologického čištění a poté se vypouští do vodního toku Bečvy. Tyto informace pocházejí z bakalářské práce s názvem Průmyslové odpadní vody s obsahem kyanidů, kterou vypracovala v roce 2017 Petra Langhammerová, studentka Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Z její práce dále vyplývá, že Deza zkoušela snížit obsah kyanidů v odpadních vodách vysrážením síranem železitým nebo biologickou degradací pomocí speciálních bakterií.

Arnika, sdružení zaměřené na ochranu životního prostředí, publikovala data dostupná v integrovaném registru znečišťování, podle kterých Deza téměř každý rok ohlašuje desítky až stovky kilogramů kyanidů vypuštěných do vody. Naposledy firma ohlásila za rok 2018 60,5 kilogramu kyanidů v emisích do vody.

Inspekce by měla přijít s něčím lepším, než že našla živé ryby

Ačkoli je znám postup čištění odpadních vod v Deze i způsob odbourávání kyanidů, nejsou dostupné informace o množství zpracovávaných kalů. Není tedy zřejmé, jaké důsledky by měl výpadek účinků ozonu, který by způsobil, že by kyanidy prošly dalším mechanickým a biologickým čištěním až do řeky. Stačí ale, aby si ČIŽP vyžádala všechny potřebné technologické údaje a spočítala, zda je skutečně vyloučeno, že při delší poruše ozonizace nemůže dojít k otrávení ryb v Bečvě. Sice to ještě neznamená, že k výpadku této technologie a v jejím důsledku i k ekologické havárii skutečně došlo, ale mohlo by to udat směr dalšímu vyšetřování a hledání viníka. Rozhodně by to působilo věrohodněji, než poznatek, o který se ČIŽP zatím opírá, totiž že přímo u výusti z průmyslového areálu Dezy plavaly živé ryby.















Ostatní