Novinky

Trikolóra hnutí občanů, zkráceně Trikolóra, je politické hnutí, které v červnu 2019 založil Václav Klaus mladší. Ten se koncem září 2019 stal jeho prvním předsedou. Místopředsedy byli zvoleni poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková a jihlavský podnikatel Jan Tesař.

Republika nepatří neukotveným flákačům

„Přišel čas vrátit republiku lidem, kteří pracují, platí daně, vychovávají děti... Přišel čas vzít si naši zemi zpět," prohlašuje na internetových stránkách hnutí jeho zakladatel. Program hnutí stojí na obraně národní demokracie a „normálního světa" a na tom, že zdrojem bohatství má být práce. Program připravili mimo jiné ekonomové Markéta Šichtařová a Miroslav Ševčík, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČeR Václav Krása, prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek nebo bývalý premiér a prezident Václav Klaus.

Programové teze respektují základní myšlenky neoliberalismu, jako je snižování účasti státu na jeho řízení, minimalizace byrokratické činnosti, volný trh, snižování daní a snižování státních výdajů výměnou za posílení role soukromého sektoru jak v ekonomice, tak celkově ve společnosti. Stejně jako neoliberální ideologie také program Trikolóry klade důraz na individualismus, odpovědnost a samostatnost jednotlivců. Trikolóra se také opírá o ideje neokonzervativismu, tedy obranu tradičních hodnot, a dále o kulturní konzervatismus, který akcentuje zachování tradiční národní kultury, a proto se staví odmítavě vůči masové imigraci. V této souvislosti Klaus mladší vyjádřil obdiv k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, bez ohledu na jeho autoritářskou vládu, která umlčela média a rozparcelovala si stát.

Populismus aneb kriticky k politickému liberalismu a k ozdravění planety

Jistým specifikem Trikolóry je její nesouhlas s podporou společensky liberálních neziskových organizací ze strany státu a velmi kritický postoj k Zelené dohodě pro Evropu, akceptovaný Evropskou komisí Ursuly von der Leyenové. Hnutí tvrdí, že tento projekt zbídačí Českou republiku. Většina evropských vlád a nadnárodních společností Zelenou dohodu podporuje. Trikolóra šíří víru, že na tom lze něco změnit, respektive „to zelené šílenství" zastavit. To je populismus, protože nelze.

Úhrnem, hnutí Trikolóra přeje schopným, zdravým a podnikavým, pokud jsou mimo trh v ČR zakořeněni a svázáni s českou společností jejími tradičními vztahy, zvyky a psanými i nepsanými pravidly. Tedy pokud jsou řádnými občany tak, jak to bylo chápáno v minulém století.

Pokud je o příchylnost Trikolóry k neoliberalismu, Joseph E. Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, tvrdí, že po 40 letech nadvlády této dnes už překonané ekonomické teorie se růst zpomalil a jeho plody v drtivé většině sklidila nepočetná hrstka nejbohatších. Jelikož mzdy stagnovaly a akciový trh zaznamenal prudký růst, příjmy a bohatství se kumulovaly do nejvyšších příček, místo aby prosákly dolů.

Na hranici volitelnosti

Podle volebního modelu ústavu STEM, který byl sestaven na základě průzkumu aktuálních volebních preferencí a proběhl ve dnech 21. ledna až 6. února 2020, by Trikolóra získala 4,8 procenta, což je na hranici vstupu do Poslanecké sněmovny ČR. Průzkumu se zúčastnilo 1062 respondentů starších 18 let, kteří byli vybráni na základě kvót, aby byl vzorek reprezentativní.

Média věnují Trikolóře kromě rozhovoru Václava Klause mladšího v TV Barrandov a interview autorky makroekomického programu Trikolóry Markéty Šichtařové v DVTV minimální pozornost. Výjimkou je internetový portál Parlamentní listy. Vydává jej mediální skupina Our Media, v níž v roce 2015 získal podíl senátor Ivo Valenta, jehož výše skrze společnost WCV World Capital Ventures Cyprus Limited představovala v lednu 2019 sedmdesát procent. Valenta je majitel skupiny herního průmyslu Synot, bývá označován jako český „král hazardu“ a patří mezi třicítku nejbohatších Čechů s odhadovaným majetkem přes pět miliard korun.

Na konci loňského roku obvinil Martin Svoboda ze spolku Občané proti hazardu Václava Klause mladšího a Zuzanu Majerovou Zahradníkovou, nyní poslance Trikolóry, z toho, že se nechali uplatit hazardní lobby, aby nehlasovali pro zvýšení sazby daně z příjmů pro provozovatele heren s automaty z 35 na 38 procent. Svoboda vycházel z faktu, že Trikolóra obdržela od Valenty 11. listopadu 2019 na svůj transparentní účet půl milionu korun. „Nejvýraznější personou v lobbingu za zájmy provozovatelů automatů byl majitel automatového gigantu Ivo Valenta. Pozadu ale nezůstal ani Marek Dospiva z Penty," prohlásil Svoboda.

Marek Dospiva je spolumajitel středoevropské investiční skupiny Penta Investments, která působí v oblasti zdravotnictví, finančních služeb, maloobchodu, výroby, médií a realitního developmentu, a jeho majetek se odhaduje na 23 miliard korun. Mezi cenná aktiva skupiny Penta Investments patří také sázková společnost Fortuna. Fortuna Entertainment Group je největším středoevropským provozovatelem kurzových sázek. Druhým spoluvlastníkem skupiny Penta Investments je Jaroslav Haščák, na Slovensku kompromitovaný skrytými styky s politiky a ministry vlády Mikuláše Dzurindy. Odposlechy jsou součástí skandálu Gorila. Haščák se navíc musel dostavit k soudu, aby vysvětlil své vztahy s podnikatelem Marianem Kočnerem, obviněným z organizace nájemných vražd novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Špatně označená inzerce, nebo pokus zmást čtenáře?

Od roku 2015 je skupina Penta Investments rovněž majitelkou společnosti Vltava Labe Media, která vydává 70 regionálních mutací novin Deník a 70 regionálních týdeníků. Kromě toho toto vydavatelství také tiskne 16 časopisů a jejich webové portfolio navštěvuje přes dva miliony čtenářů.

Internetové stránky HlídacíPes.org zaznamenaly, že už podruhé za několik měsíců se v regionálních Denících vydavatelství Vltava Labe Media objevila neoznačená inzerce hnutí Trikolóra. V obou případech Deník uznal, že špatně označil komerční text. V příloze Extra Pelhřimovského deníku, která vyšla letos 18. ledna, se objevil článek, který informoval čtenáře o volebních preferencích Trikolóry a referoval o aktivitách její místní organizace v Pelhřimově. Loni na podzim byl v Chomutovském deníku otištěn rozhovor s Václavem Klausem mladším. Deník opět předstíral, že jde o běžné interview, byť otázky na politika byly nápadně vstřícné.

Letos v únoru Václav Klaus mladší předložil spolu se Zuzanou Majerovou Zahradníkovou v Poslanecké sněmovně ČR návrh, aby limit na kampaň před volbami do dolní komory parlamentu vzrostl na 200 milionů korun. Nyní mohou strany před volbami do Sněmovny utratit maximálně 90 milionů korun. Součástí této legislativní změny mělo být zrušení třímilionové roční hranice pro dary od firem a také požadavek, aby politické strany byly financovány pouze z České republiky, a to bez omezení. Poslanecká sněmovna ČR ale tento návrh neakceptovala.

Programové pilíře asi jen na papíře

Orbán poslal ustavujícímu sněmu Trikolóry zdravici. Byl to pozdrav od politika, který podle deníku Finacial Times za evropské peníze buduje elitu nových maďarských oligarchů. Patří k nim například i Orbánův zeť István Tiborcz, jeden ze čtyř podnikatelů, kteří v letech 2010 až 2016 získali pět procent všech veřejných zakázek v Maďarsku. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) doporučil Evropské komisi, aby po Maďarsku žádala zpět 40 milionů eur, za které Tiborcz z prostředků eurofondů modernizoval v maďarských obcích veřejné osvětlení. OLAF zjistil, že obce v tendrech zastupoval spoluvlastník Tiborczovy firmy. Pro Trikolóru, k jejímž programovým pilířům patří boj s korupcí a „potírání organizované skupiny rozkrádající miliardy", by Orbánova zdravice měla být nepříjemným faux pas. Ale není. I proto je Trikolóře třeba věnovat pozornost.

Připravil Marek Rottenborn