Novinky
Juta bojuje se zdražením vstupních surovin
Společnost Juta a.s. dokázala navzdory koronaviru udržet výrobu ve fabrikách a plnit nasmlouvané zakázky. Juta dlouhodobě vystupuje v pozici stabilního spolehlivého partnera, ovšem každé zakolísání může představovat ztrátu zákazníka, kterého netrpělivě vyhlíží konkurence. „Ale nepropadli jsme panice, s týmem spolupracovníků jsme stále komunikovali a se situací pandemie jsme se poprali. Psychický tlak nicméně pokračuje a všichni si přejeme, aby se svět co nejdříve uzdravil a my se mohli vrátit k našim životům,“ říká kromě jiného majitel a generální ředitel Juty Jiří Hlavatý.
Loni v létě si Juta půjčila několik set milionů jako finanční rezervu pro případ podzimní vlny covidu-19. Použila firma tyto prostředky v následujících měsících, kdy se epidemie opět rozšířila?
Zatím nepoužila. Slovo zatím je důležité. Z poslední krize v letech 2008/2009, kdy nám během několika týdnů odtekla celá hotovost a kdy jsme byli nuceni požádat o vyšší úvěr, jsme se poučili. Nikdo si na začátku pandemie nedokázal představit, co se bude dít, co nás bude čekat a jak dlouho. Situaci jsme absolutně nepodceňovali už od prvních informací ze zahraničí. Na nic jsme nečekali, víme, že nám v konečné fázi nikdo nepomůže. Musíme se starat sami. Z minuty na minutu jsme zastavili veškeré investice a nepotřebné nákupy. Denně jsme kontrolovali plnění všech vydaných opatření. Každé tři dny jsme procházeli stav zásob, a kde došlo k navýšení, omezili jsme či zastavili výrobu. Zvýšili jsme obchodní aktivity, aby nedocházelo k propadu tržeb, i tlak na včasné platby. Denně jsme kontrolovali také stav hotovosti a podle toho jsme řídili firmu. Prostě klasické krizové řízení, žádná věda.
Ale stále nemáme vyhráno. Ukazuje se, že dopady pandemie mají setrvačnost, a i proto se na trzích přiostřilo možná více než loni. Tam, kde máme dostatek zakázek, se doslova trápíme s nedostatkem základních surovin a materiálů a nekontrolovatelným zvyšováním jejich cen. U výrobků, kde zakázek není dostatek, je velmi problematické nárůst cen surovin plně promítnout do jejich cen. Takže ještě není všem dnům konec a uvidíme, jak to s naší rezervou dopadne. Určitě pro nás neplatí: „To se nám to hoduje, když nám půjčují.“ V Jutě jsme bojovníci, a ne trosečníci, nikdo nic nevzdává.
Juta je z 85 procent závislá na exportu, vyrábí produkty pro zemědělství, stavebnictví, automobilky a obalové materiály i umělé trávníky. Omezila protiepidemická opatření ve světě export skupiny Juta?
Protipandemická opatření se v Jutě paradoxně projevila jak v kladném, tak i záporném významu. Kvůli omezení asijských dovozů se k nám vrátili někteří bývalí zákazníci, takže budeme doufat, že se s námi „ožení“, jak s oblibou říkám, a díky naší kvalitě a servisu bude svazek trvalý.
Bohužel naprosto nejtvrdším dopadem je nedostatek a prudké (o téměř 100 procent) zdražení vstupních materiálů nezbytných pro plynulé zajištění výroby, a to polypropylenu a polyetylenu. Týká se to i netkaných textilií, které jsou potřeba pro podstřešní membrány pro šikmé střechy. Stejné se používají pro hygienické účely, jako jsou roušky a ochranné obleky zdravotníků. Naši nejenom evropští dodavatelé se odvolali na vyšší moc z důvodu pandemie, zrušili potvrzené smlouvy a dodávky zkrátili ze dne na den. Samozřejmě také enormně navýšili ceny a my nemáme šanci jejich obchodní politiku ovlivnit. Tento stav stále pokračuje a obáváme se těžkých dopadů na ekonomiku firmy, pokud se ceny co nejdřív nepřiblíží normálu.
Covidová pandemie velice zvýšila poptávku po zdravotnických materiálech, ze kterých se vyrábí roušky, respirátory, ochranné oděvy, jednorázových podložky do nemocničních lůžek a podobně. Přizpůsobila Juta výrobu této poptávce?
Naše současné technologie nám neumožňují výrazně proniknout do oblasti hygieny, v podnikání a ve výrobě se stále koncentrujeme na technický textil hlavně pro stavebnictví. Můžeme sice vyrábět polotovar, který lze po úpravách použít pro výrobu jednorázových oděvů, ale nelze počítat s jeho průmyslovou výrobou i s ohledem na masivní dovozy z Číny.
Kdybych měl schopnost předvídat, tak by firma určitě začala tyto nedostatkové komponenty, které jsou v současné době pro producenty hodně zajímavé, vyrábět. Ale nemám křišťálovou kouli, takže nám nezbývá než dát se na modlení, abychom měli dál dostatek finančních prostředků na plánované investice nezbytně nutné pro nové technologie a na pokračování modernizací provozů.
Došlo v důsledku zvýšené poptávky po zdravotnických materiálech ke zdražení některých vstupních surovin, které Juta používá pro výrobu, nebo i výpadkům v dodávkách těchto vstupů? Jak firma tento problém vyřešila?
Jak jsem se již zmínil, o ničem jiném než o nedostatku a zdražování polymerů se v Jutě nemluví. Hledáme jiné, další zdroje, ale prakticky žádné nejsou. Jak řešíme problém? Odpověď je jednoduchá a strohá – také „zdražovat“. Dodavatelé zdražili razantně všechny pro nás klíčové vstupní materiály, kterých je nedostatek, takže si mohli dovolit navýšení až o sto procent během čtyř měsíců. Nikdo takové prudké zdražení za posledních 40 let nepamatuje a to mění všechna pozitivní čísla a výsledky na varovnou červenou s vykřičníkem. Je to nesmírná psychická zátěž pro prodejní manažery, kteří ruší nasmlouvané ceny a požadují po svých těžce vydobytých klientech akceptování nových, vyšších cen. Jsme jako na horské dráze, nahoru a dolů a s rizikem, že během střemhlavé jízdy vypadneme a do cíle nedojedeme. Ale takový je byznys, nic není zadarmo a musíme si věřit a vsadit na naše dovednosti a profesionalitu. Jsem vděčný, že mám kolem sebe spolupracovníky, kteří se nevzdávají, dokážou pracovat pod velkým tlakem a vzájemně se podporovat.
Projevil se z hlediska konkurenčních tlaků na světovém trhu pro Jutu nějak fakt, že Asie byla a je v boji s epidemií covidu-19 úspěšnější než zbytek světa?
Ano, v posledních týdnech se opět prosazuje hrozba asijských dovozů výrobců stejného sortimentu, jako má Juta, hlavně v obalových materiálech, kde se kromě Číny a Indie objevuje Vietnam. Jinak nesleduji vývoj epidemie v Asii tak detailně, abych se mohl k situaci vyjadřovat. Denní starosti o chod fabrik nás všechny zaměstnávají 25 hodin denně v plném nasazení a staráme se hlavně o zdraví našich zaměstnanců, a to prostřednictvím covidových interních opatření, která jsme hned na začátku vyhlásili a důsledně dodržujeme.
Juta má 19 výrobních závodů a 2300 zaměstnanců. O kolik se zvýšila jejich nemocnost od loňského podzimu do letošního března a pomohlo nějak povinné testování antigenními testy?
V posledních letech před pandemií se průměrná nemocnost v celé společnosti pohybovala mezi šesti až sedmi procenty. V srpnu loňského roku to bylo 9,7 procenta a v březnu letošního roku 12,8 procenta. Po celý loňský rok jsme masivně posílali zaměstnance při prvních příznacích a i preventivně na PCR testy do místní dvorské nemocnice. Toto testování nás stálo kolem 12 milionů korun, ale pomohlo nám to udržet výrobu i zdraví pracovníků. Povinné antigenní testy rozhodně zabránily většímu výskytu covidu v závodech, protože těch pár pozitivních jedinců jsme včas zachytili a všichni jejich spolupracovníci museli zůstat doma v karanténě. Velký problém v zajištění výroby nastal v loňském roce, a to nenadálým odchodem polských pendlerů z jednoho závodu poblíž polských hranic. Poláci odjeli ze dne na den kvůli hrozbě čtrnáctidenní karantény v domovské zemi. Většina pendlerů kvůli benevolenci polských zdravotníků zůstala na nemocenské a stonala na úkor mateřské firmy a českého sociálního systému. Jelikož odmítli práci na slibně rozjetých zakázkách, byla nemocenská jejich jediným příjmem, proto se hned po rozvolnění do práce vrátili.
Obecně se předpokládá, že pandemie ustoupí díky očkování nejpozději do konce letošního roku. Až tato zdravotní krize skončí, bude Juta v něčem definitivně jiná než před touto krizí a v čem?
Rozhodně dojde a ne jenom v Jutě, ale ve všech odvětvích života celosvětově k velkým změnám kvůli ekonomickým dopadům dlouhé epidemie. Nelze to přesně definovat, ale určitě přijdou nečekaná překvapení a unikátní situace, které jsme dříve nezažili. Takový vlak si pak nesmíme nechat ujet. Jako příklad máme aktuálně signály ze světa, že obalové materiály není komu prodávat, neboť není co balit z důvodu zavřených restaurací, hotelů, jídelen, a tudíž i menší spotřeby ovoce, zeleniny atd. Ve firmě se budeme muset více zaměřit na navýšení elektronické komunikace, prioritně zajišťovat výhodné nákupy surovin, hledat úspory, zvyšovat efektivitu práce. Prostě dál tvrdě pracovat a doufat, že se nám vrátí naše životy bez omezení, abychom měli zase běžné starosti a radosti beze strachu o zdraví našich bližních.