Inzerce

Evraz Nikom i přes omezení výroby přežil loňský rok se ctí

24. června 2021
Evraz Nikom i přes omezení výroby přežil loňský rok se ctí

Společnost EVRAZ NIKOM, a.s., se sídlem v Mníšku pod Brdy, člen holdingu Evraz, patří mezi zavedené výrobce ferovanadu. Nejen o tom, jak se firmě podařilo vyrovnat se s dopady koronavirové pandemie, jsme si povídali s Tomášem Palmou, předsedou správní rady společnosti Evraz Nikom. „Samozřejmě že ekonomické dopady jsme pocítili. Snížená výroba, a tedy i prodeje při stejných personálních nákladech a obecně vyšších cenách za nakupovaný materiál i služby se musely promítnout,“ říká Tomáš Palma v rozhovoru pro Reportáže z průmyslu.

Co důležitého se ve společnosti Evraz Nikom událo v roce 2020?

To nejdůležitější, co se v roce 2020 v Evrazu Nikom událo, je, že jsme ten rok přežili. A troufám si tvrdit, že se ctí. V první polovině roku jsme se snažili udržet výrobu na maximu, ale postupně, jak se v okolních zemích uzavíral průmysl, jsme už vyráběli jenom na sklad. Rychle jsme se museli přizpůsobit a po zbytek roku změnit svůj výrobní program, naučit se nové výrobní receptury a probojovat se na jiný trh. I tak jsme v důsledku nedostatku vstupní suroviny byli nuceni snížit celkovou roční výrobu o téměř 25 procent. To pochopitelně ovlivnilo i naše partnery, ať už dodavatele surovin, nebo odběratele našich druhotných produktů. Bylo to hodně o flexibilitě, pracovitosti personálu, vzájemném respektu a loajalitě v rámci firmy i ve vztahu se stálými obchodními partnery.

Jak hodnotíte uplynulý rok z hlediska ekonomických ukazatelů? Poznamenala váš hospodářský výsledek koronavirová pandemie?

Samozřejmě že ekonomické dopady jsme pocítili. Snížená výroba, a tedy i prodeje při stejných personálních nákladech a obecně vyšších cenách za nakupovaný materiál i služby se musely promítnout. Nemalé prostředky bylo nutné vynaložit na protikoronavirová opatření. Celkově jsme ale neskončili ve ztrátě, což považuji za veliký úspěch nejen náš, ale i našich sesterských organizací v rámci skupiny Evraz.

Museli jste v důsledku koronavirové pandemie učinit nějaká rozsáhlejší úsporná opatření, např. propouštět zaměstnance?

Jsem toho názoru, že v takto těžkých časech je potřeba naopak investovat, aby firma zůstala akceschopná, plně flexibilní, a mohla tak využít prvních možností se naplno vrátit do hry. Ano, zaváděli jsme opatření, ovšem ne nezbytně za účelem šetření, spíše za účelem udržení akceschopnosti. Nerušili jsme žádné plánované údržbářské ani drobné investiční aktivity. Od září 2020 jsme v přibližně týdenních intervalech testovali všechny naše zaměstnance a naše stálé dodavatele PCR testy. Pokud jsme byli nuceni naše zaměstnance nechat doma, až už z důvodu výrobní odstávky, nebo třeba kvůli karanténě, vždy to bylo s plnou náhradou mzdy. A myslím, že se nám to více než vyplatilo, protože naši zaměstnanci na oplátku úspěšně vyřešili mnoho nestandardních situací, které nám pomohly ten rok překlenout. Bylo cítit určité semknutí nás všech ve firmě i s přesahem k našim hlavním dodavatelům, abychom tu krizi úspěšně zvládli.

V průběhu pandemie koronaviru posílila svou roli digitalizace. Jaká je situace v tomto ohledu ve vaší společnosti?

My jsme se cestou postupné digitalizace vydali již před lety, takže teď jsme s výhodou využili již fungujících systémů. V našem ERP máme aktuální data přímo z výroby, vzdálenými přístupy jsme schopní zasáhnout i do důležitých výrobních parametrů. Shodou okolností jsme na minulý rok měli naplánováno dovybavení výrobních prostor kamerami, takže dnes se vzdáleně můžeme podívat například i na průběh tavební reakce. Snad jediným novým požadavkem v souvislosti s koronavirem bylo dovybavení některých kolegů hardwarem umožňujícím práci z domova.

Vaším stěžejním produktem je ferovanad. Jaký je aktuální vývoj ceny této komodity na světových trzích?

Po loňském pochopitelném útlumu se letošní rok v tomto ohledu zatím vyvíjí pozitivně. Nejdůležitější nejen pro tuto komoditu je, aby byly ceny stabilní a předvídatelné. To se v tuto chvíli v případě ferovanadu děje.

Do jakých oblastí jste v posledních letech nejvíce investovali? Připravujete v nejbližší době nějaké větší investice do vašeho výrobního areálu v Mníšku pod Brdy?

V uplynulých letech jsme neměli nějaké zásadní investice. Jdeme cestou postupného zlepšování pracovních podmínek a našich výrobních parametrů. Většina našich investičních nákladů jde do zvýšení bezpečnosti práce, obměny zařízení či drobných technologických změn. V dlouhodobé strategii máme připraveny určité významné, průřezové investice, ale v tuto chvíli by bylo předčasné o nich hovořit.

V loňském roce došlo k několika výkyvům v kurzu české koruny. Poznamenalo vás to? Jste pro zavedení eura, nebo ponechání české koruny?

Většina našich zákazníků je mimo Českou republiku, takže obchodujeme převážně v eurech nebo amerických dolarech. Výkyvy kurzu české koruny nás sice z pohledu účetnictví zasahují, ale v rámci holdingu Evraz jsme schopní tyto výkyvy vyrovnat. Co se týče přechodu na jednotnou evropskou měnu, tam z obchodního hlediska určitě převažují výhody nad nevýhodami. Nicméně koronavirová krize a hlavně způsob jejího řízení evropskou administrativou spíš kladou otázky, zda je tento model spolupráce evropských zemí ten nejlepší. Jinými slovy, jednotná měna není to podstatné, když státy Evropské unie nejsou v krizových situacích schopné mít jednotnou strategii, resp. příliš dlouho trvá, než se na ní shodneme.

Cítíte dostatečnou podporu státu v oblasti inovační strategie, která je známá pod názvem The Country for the Future?

Při této otázce se neubráním trpkému úsměvu. Po pravdě řečeno, nemám sebemenší důvěru v cokoli, co prohlašuje nebo zavádí současná vláda. Už samotný název této inovační strategie je hořce úsměvný, když si představíme, jakými schodky státních rozpočtů jsme zatížili budoucí generace nebo jak jsme do značné míry zlikvidovali malé a střední podnikání. Obecně je podpora podniků ze strany státu naprosto minimální, spíš se nám hází klacky pod nohy, řekl bych.

Slova, jako jsou dekarbonizace, udržitelnost, chytrá a úsporná řešení, jsou součástí tzv. European Green Deal neboli zeleného údělu a také součástí plánu na podporu oživení Evropy. V příštích deseti letech dojde ke změně současné ekonomiky a průmyslu. Vnímáte to jako hrozbu, nebo příležitost?

Je to určitě velká příležitost pro vznik inovativních řešení, jejichž ekonomická návratnost by bez podobné podpory byla neatraktivní. Aplikováno na naši firmu, my se oběhovým hospodářstvím, zejména pak recyklací a využitím druhotných produktů zabýváme dlouhodobě, protože to celkově zvyšuje vytěžitelnost vanadu ze vstupní suroviny. Ale třeba projekt na využití tepla z naší exotermní aluminotermické reakce jsme museli pro nedostatek efektivního technického řešení zastavit. Pokud by se našla nějaká inovativní varianta, přineslo by nám to významné úspory ve spotřebě zemního plynu.



Ostatní