Novinky

Zakladatel společnosti Jiří Merz se na konci osmdesátých let zabýval v libereckém Elitexu automatizací a řízením výroby a shodou okolností se dostal k německému zákazníkovi, který zrovna takovou práci potřeboval. Spolupráce pokračovala několik let, a tak Jiří Merz krátce po revoluci založil firmu Merz. Postupně přibral pár lidí a společně řešili další zakázky na řízení výrobních linek. „Od přímého řízení jsme se dostali ke sběru dat. Máme mezi sebou veterány, kteří stáli u vzniku společnosti. Tehdy to bylo postaveno na manuální práci, do strojů bylo potřeba fyzicky zasahovat a připojovat různé dráty, programování bylo na zcela jiné úrovni. Dnes je spousta věcí virtualizovaná,“ říká Jan Soukup, současný ředitel a spoluvlastník společnosti, která se přejmenovala na Datio Software. Rozhovor s ním je něco jako úvodní lekce do světa digitalizace a automatizace čili do průmyslu 4.0. Slovo má Jan Soukup:

„Primárně se profilujeme jako dodavatel MES řešení (manufacturing execution systems = systémy, které tvoří vazbu mezi podnikovými informačními systémy např. typu ERP a systémy pro automatizaci výroby – pozn. red.), která mají jasně definovány specifické konkrétní oblasti, které u klientů aplikujeme. To je asi to první, co je potřeba se zákazníky prodiskutovat – jaké kategorie nabízíme. Hlavně se jich ale ptáme: Co vás trápí? Co je pro vás zajímavé? Co bychom mohli společně vyřešit? Co vám nejvíc pomůže? Jsme výrobce softwaru a vymýšlíme, jak vaši výrobu zefektivnit pomocí softwarových nástrojů. Rád používám heslo naší firmy Podívejme se na to zdravým selským rozumem. 

Prvotní sezení probíhá vždy on-line, abychom získali představu, co a jak zákazník vyrábí a k čemu to slouží. Potom s ním projdeme výrobu a ptáme se ho, jak fungují, kde vidí prostor pro zlepšení a podobně. Už z toho dokážeme odhadnout, jak moc to myslí vážně a jestli má smysl se vůbec do něčeho pouštět. Z šetření na místě také obvykle poznáme, jaký přínos náš systém pro klienta může mít i kde mu pravděpodobně utíkají miliony. 

Způsob, jak s klienty fungujeme, nazývám konzultační prodej, protože jim ve výrobě ukazujeme, co dává smysl a proč. Zpravidla tam totiž mívají neidentifikované věci, které když jasně pojmenujeme a kvantifikujeme, tak je mohou řídit.

Škála našich možností je relativně široká, a když s klientem děláme analýzu, snažíme se odkrýt jeho nejslabší stránky. Máme už za ta léta připravený určitý postup, kterým se řídíme a podle kterého se klienta vyptáváme. Dost často odjíždíme z první návštěvy a zákazník má pocit, že jsme mu pomohli už jenom tím, že jsme s ním prošli výrobu. Následně navrhneme řešení buď čistě naše, nebo v kombinaci se třetí stranou. Už jsme i pomáhali zákazníkovi s výběrovým řízením na ERP systém. Formou konzultací jsme mu pomohli specifikovat požadavky na ERP, aby byl připravený na následnou fázi digitalizace. 

Celý MES pouze naplňuje notoricky známé heslo Co neměříte, to neřídíte. My klientům dáváme nástroj k tomu, aby byli schopní měřit, a na základě toho řídit. V každé výrobě její průběh nějakým způsobem sledují, ale otázkou je, nakolik jsou tyto údaje relevantní. Pokud používají nástroje typu papír a tužka, pak rozhodně nejde o přesné údaje. My nabízíme reálná data z výroby, to je naše přidaná hodnota. Spousta firem už používá systém ERP, to je v pořádku, jen na něj nemají přímo napojeny výstupy ze strojů. ERP jsou primárně systémy pro vedení firem, pro účetní a manažery. MES jsou proti tomu systémy výrobní, poskytují z výroby přímá data, na jejichž základě je možné hledat úspory a zvyšovat efektivitu. Jakmile u zákazníka zprovozníme MES systém, jsou obvykle všichni překvapení, když na skutečných datech vidí, jaký je jejich reálný výkon a kde mají rezervy.

Myslím si, že je velice důležité dělat osvětu, aby si lidé vůbec uvědomili, že tato možnost existuje. Rozhodně je do toho netlačíme, protože moje zkušenost říká, že každý si na to musí přijít sám, že něco takového potřebuje. Na nás je, abychom podnikatelům otevřeli oči a ukázali jim možnosti, v čem by jim MES mohl reálně pomoct. Je samozřejmě rozdíl, jestli je klient zaměřen na sériovou výrobu, kterou chce mít co nejefektivnější, nebo jestli má kusovou výrobu a efektivita ho zas tak moc netrápí, protože to dohání marží.

Historicky jsme každému zákazníkovi programovali vše na míru a každé řešení bylo originální. Později jsme si vytvořili interní platformu, kde jsou vybrané funkcionality, z nichž se dají jednotlivá řešení poskládat, ale vždy podle požadavků klienta. Nyní jsme vybrali často se opakující prvky a sestavili je do logicky nejjednoduššího produktu, který můžeme u zákazníka rovnou implementovat, pokud odpovídá jeho potřebám. Jeho to stojí minimální peníze, protože nepotřebuje žádné custom úpravy a zaplatí pouze licenci. Nebo pokud víme, že do hotového produktu se klient nevejde, uděláme rozdílovou analýzu a ke standardnímu řešení doprogramujeme pro něj specifické funkcionality.

Je důležité se se zákazníkem dohodnout, jaké konkrétní stroje nebo technologie chce napojit. Pak řešíme, jestli jsou stroje již připraveny na digitalizaci, nebo je nutné je vybavit dodatečným hardwarem. Následně proběhne zkušební fáze na několika málo strojích, aby se celý systém otestoval a aby se s ním lidé naučili pracovat. Během této fáze ověřujeme, zda systém pracuje tak, jak klient očekával, nebo jestli mu něco chybí. Teprve když to odsouhlasí, pustíme se do nasazení na ostatní stroje. 

Jsou zákazníci, kteří jednorázově zainvestují, nechají celý systém nějaký čas běžet a pak se rozhodují, co dál. Jiní zákazníci s námi zůstávají v kontaktu i po dodání celého systému, zajišťujeme jim servis, udržujeme systém v chodu, aby z něho klient dostával maximum, a zároveň mu pomáháme identifikovat další potřeby, o nichž během první analýzy neměl ani tušení. Náš systém je otevřený v tom smyslu, že jsme schopní na něj napojovat další moduly a systémy třetích stran, aniž by se musel nějak zásadně předělávat.

Řada lidí nemá jasno v pojmech digitalizace a automatizace. Digitalizace pouze převádí data do digitální podoby. Automatizace už má nastavena nějaká pravidla fungování systému a ten z nich nemůže jednoduše uhnout. Robotizace je jedna z podskupin automatizace. Automatizace eliminuje chyby způsobené člověkem, výrazně zvyšuje efektivitu výroby a zároveň snižuje požadavky na kvalifikaci zaměstnanců, takže se zákazníkovi rozšíří okruh lidí, ze kterého může vybírat. 

Zavádění robotů dává největší smysl u sériové výroby. Tam je návratnost investice nejrychlejší. Automatizace ale může přinést navýšení výroby i tím, že identifikujete úzké hrdlo výrobního procesu a automatizovanou technologií zvýšíte propustnost výroby právě v tomto místě. Protože jsou tyto technologie drahé, musejí být maximálně vytíženy, aby se investice do nich vrátila. 

Už Baťa razil heslo Lidem myšlení, strojům dřinu. Já jsem velkým zastáncem používání technologií tam, kde je to vhodné. Pořád jsme u selského rozumu – připadá mi zbytečné pořizovat roboty, když víte, že to daleko lépe udělá člověk. Samozřejmě technologie se neustále posouvají dopředu a manuální práce se lidé postupem času zbaví úplně, ale o stroje se musí někdo starat, někdo je musí obsluhovat a to zůstane na lidech. Svádět propouštění lidí na roboty spíše vypovídá o úrovni firemní kultury. Mám spíše tu zkušenost, že roboti se zavádějí do výroby, protože na trhu práce je nedostatek kvalifikovaných zdrojů. Nemyslím si, že automatizace vyvíjí vyšší tlak na lidi ve smyslu, že musí víc pracovat, naopak bych řekl, že jsou schopní dosáhnout lepších výsledků s menším úsilím a že je práce začne bavit.“