Novinky

Začátek:

„Co chceš, můžeš.“

Tomáš Baťa se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně v obuvnické rodině. Již od útlého věku byl zapojen do rodinného řemesla a brzy začal snít o vlastní podnikatelské dráze. V roce 1894, ve věku pouhých 18 let, založil spolu se svým bratrem Antonínem a sestrou Annou firmu Baťa. Po počátečních těžkostech se firmě podařilo prosadit díky inovativnímu přístupu a moderním výrobním metodám.

Inovace a expanze:

„Snažte se dělat věci nejlépe na světě a svět si vyšlape cestičku k vašim dveřím.“

Baťa byl průkopníkem v zavádění nových technologií a výrobních postupů. Inspirován Henrym Fordem a jeho výrobními linkami zavedl podobný systém do svého podniku. Tato masová výroba umožnila výrazné snížení nákladů a tím i cen obuvi, což vedlo k dramatickému nárůstu prodejů. V roce 1914 firma zaměstnávala již přes čtyři tisíce lidí a produkovala milion párů bot ročně. Tomáš Baťa se rovněž zaměřil na export a rozšíření své firmy na zahraniční trhy. Do roku 1930 měl pobočky a výrobní závody v řadě zemí včetně Indie, Kanady a Velké Británie.

Baťovský systém:

„Žádný podnik nevyroste k velikosti, pokud nevynalezne způsob, jak měnit nádeníky v ředitele.“

Jedním z klíčových faktorů úspěchu Tomáše Bati byl jeho jedinečný přístup k řízení a motivaci zaměstnanců známý jako „baťovský systém“. Tento systém byl založen na principech efektivity, spravedlnosti a osobní odpovědnosti. Baťa věřil, že spokojený a motivovaný zaměstnanec je klíčem k úspěchu firmy. Baťovský systém zahrnoval řadu inovací jako například dělení zisku mezi zaměstnance, zavedení sociálních výhod a důraz na vzdělávání a profesní růst. Baťa rovněž zakládal vlastní školy a vzdělávací instituce, které měly zajistit, že jeho zaměstnanci budou mít potřebné dovednosti a znalosti pro práci v jeho podniku.

Zlín jako modelové průmyslové město:

„Náš závod jest nevhodně položen. Volba padla na Zlín v mých jinošských letech, kdy jsem ještě nevěděl, co chci dělati. Zlínu schází všechny podmínky, kterých velký závod, jaký mám na mysli, ke svému životu potřebuje.“

Tomáš Baťa proměnil Zlín v modelové průmyslové město. Vybudoval moderní infrastrukturu včetně nemocnic, škol, kulturních zařízení a bytových domů pro své zaměstnance. Zlín se stal vzorem moderního městského plánování a průmyslového rozvoje, což přilákalo pozornost odborníků z celého světa. Baťa rovněž investoval do rozvoje dopravy včetně výstavby silnic, železnic a letišť, což usnadnilo distribuci jeho výrobků a posílilo spojení Zlína s ostatními částmi světa. Díky těmto investicím se Zlín stal centrem průmyslu a inovací.

Krize a obnova:

„Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.“

I přes obrovský úspěch musel Tomáš Baťa čelit řadě výzev. Světová hospodářská krize v roce 1929 měla významný dopad na globální ekonomiku a Baťova firma nebyla výjimkou. Nicméně Baťa se nevzdal a přijal řadu opatření, která mu umožnila společnost stabilizovat a následně i dále rozšiřovat. Jedním z těchto opatření bylo zavedení tzv. „Baťovy pětiletky“, plánu, který měl za cíl zvýšit efektivitu a produktivitu výroby. Tento plán zahrnoval zavedení nových technologií, optimalizaci výrobních procesů a zlepšení pracovních podmínek. Díky těmto krokům se firmě podařilo krizi překonat a opět růst.

Tragická smrt a dědictví:

„Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: ‚Kdyby tu tak byl a poradil mi!‘“

Tomáš Baťa zahynul tragicky 12. července 1932 při letecké nehodě. Jeho smrt byla velkou ztrátou nejen pro jeho rodinu a firmu, ale i pro celé Československo. Po jeho smrti převzal vedení firmy jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa, který pokračoval v expanzi a rozvoji podniku. Dědictví Tomáše Bati je stále živé. Baťa je považován za jednoho z největších českých podnikatelů všech dob a jeho přístup k podnikání a řízení lidí je stále studován a obdivován. Baťovy principy efektivity, inovace a péče o zaměstnance jsou relevantní i v dnešním světě. Tomáš Baťa byl fenomenální podnikatel, jehož úspěchy a inovace měly zásadní dopad na český i světový průmysl. Jeho životní příběh je inspirací pro podnikatele po celém světě a jeho dědictví žije dál prostřednictvím firmy Baťa, která dodnes zůstává symbolem kvality a inovace.

Na závěr nabízíme jeden delší výrok tohoto českého podnikatelského génia bez komentáře:

„Nejvznešenějším úkolem vedoucích osob země i státu je probudit a uvolnit životní síly obyvatelstva a řídit tyto síly tak, aby pomáhaly sobě i státu k blahobytu. Jediným prostředkem k tomuto cíli je nechat žít tyto samosprávné svazky z vlastních prostředků. Ze závodění a silného života, který takto vyroste, vybudují si silné a schopné svazky znamenitou existenci. Avšak i ty nejslabší obce a země docílí mnohem lepší existence, nežli mají nyní, kdy všichni, silní i slabí, jsou odkázáni na almužnu a kdy mají proto nedostatek všichni.“